Psalm 68 | Bible Kralická Einheitsübersetzung 2016

Psalm 68 | Bible Kralická
1 Přednímu z kantorů, Davidův žalm k zpívání. 2 Povstane Bůh, a rozprchnou se nepřátelé jeho, a utekou od tváři jeho ti, kteříž ho mají v nenávisti. 3 Jakož rozehnán bývá dým, tak je rozženeš; jakož se rozplývá vosk před ohněm, tak bezbožní zahynou před tváří Boží. 4 Spravedliví pak veselíce se, poskakovati budou před Bohem, a plésati budou radostí. 5 Prozpěvujte Bohu, žalmy zpívejte jménu jeho, vyrovnejte cestu tomu, kterýž se vznáší na oblacích. Hospodin jest jméno jeho, plésejtež před ním. 6 Otec jest sirotků a ochránce vdov, Bůh v příbytku svatém svém. 7 Bůh samotné rozmnožuje v domy, vyvodí vězně z okovů, zpurní pak bydliti musejí v zemi vyprahlé. 8 Bože, když jsi předcházel lid svůj, když jsi kráčel po poušti, Sélah, 9 Země se třásla, též i nebesa rozplývala se před tváří Boží, i ta hora Sinai před přítomností Boží, Boha Izraelského. 10 Deštěm štědrosti hojné skropoval jsi, Bože, dědictví své, a když zemdlívalo, ty jsi je zase očerstvoval. 11 Zástupové tvoji přebývají v něm, kteréžs ty nastrojil dobrotivostí svou pro chudého, ó Bože. 12 Pán dal slovo své, i těch, kteréž potěšeně zvěstovaly, zástup veliký, řkoucích: 13 Králové s vojsky utíkali, utíkali, a doma hlídající dělily kořisti. 14 Ačkoli jste mezi kotly ležeti musili, však jste jako holubice, mající křídla postříbřená, a brky z ryzího zlata. 15 Když Všemohoucí rozptýlí krále v této zemi, zbělíš jako sníh na hoře Salmon. 16 Hoře veliké, hoře v Bázan, hoře pahrbkovaté, hoře v Bázan. 17 Pročež vyskakujete, hory pahrbkovaté? Na tétoť hoře zalíbilo se Bohu přebývati,jistě žeť na ní Hospodin na věky přebývati bude. 18 Vozů Božích jest dvadceti tisíců, mnoho tisíců andělů, Pán pak mezi nimi jako na Sinai v svatyni přebývá. 19 Vstoupil jsi na výsost, jaté jsi vedl vězně, vzal jsi dary pro lidi. I nejzpurnější k přebývání s námi, Hospodine Bože, přivozuješ. 20 Požehnaný Pán, každého dne nás osýpá dary svými, Bůh silný spasení našeho. Sélah. 21 Onť jest Bůh silný náš, Bůh silný k hojnému spasení. Hospodin Pán z smrti vyvodí. 22 Raní zajisté Bůh hlavu nepřátel svých, a vrch hlavy vlasatý chodícího v hříších svých. 23 Řekltě Pán: Zaseť vyvedu své, jako z Bázan, zase vyvedu z hlubokosti mořské. 24 A protož noha tvá zbrocena bude ve krvi, i jazyk psů tvých krví nepřátelskou. 25 Spatřili slavné jití tvé, Bože, jití silného Boha mého a krále mého v svatyni. 26 Napřed šli zpěváci, z zadu hrající na nástroje hudebné, u prostřed pak děvečky bubnující. 27 V shromážděních dobrořečte Bohu Pánu, kteříž jste z národu Izraelského. 28 Tu ať jest Beniamin maličký, kterýž je opanoval, tu knížata z Judy a houfové jejich, knížata z Zabulona, i knížata z Neftalíma. 29 Obdařil tě Bůh tvůj silou. Potvrdiž, Bože, což jsi mezi námi vzdělal, 30 Z chrámu svého nad Jeruzalémem, do něhož tobě přinášeti budou králové dary. 31 Zahub zástup kopidlníků, sebrání mocných vůdců i lidu bujného, pyšně vykračující s kusy stříbra; rozptyl lidi žádostivé válek. 32 Přijdouť nejvzácnější z Egypta, Mouřenínská země rychle vztáhne ruku svou k Bohu. 33 Království země zpívejte Bohu, žalmy zpívejte Pánu, Sélah, 34 Tomu, kterýž se vznáší nad nebem nebes starodávních; aj, vydává hlas svůj, hlas přemocný. 35 Dejte čest síly Bohu, jehož důstojnost nad Izraelem, a velikomocnost jeho na oblacích. [ (Psalms 68:36) Přehrozný jsi, ó Bože, z svatých příbytků svých. Bůh silný Izraelský, onť dává moc a sílu lidu svému, Bůh požehnaný. ]

Public Domain

Einheitsübersetzung 2016

Gottes Siegeszug vom Sinai zum Tempel

1 Für den Chormeister. Ein Psalm Davids. Ein Lied. 2 Gott steht auf, seine Feinde zerstieben; die ihn hassen, fliehen vor seinem Angesicht. 3 Wie Rauch verweht, wehst du sie weg. / Wie Wachs am Feuer zerfließt, so vergehen die Frevler vor Gottes Angesicht. 4 Die Gerechten aber freuen sich, sie jubeln vor Gott und jauchzen in Freude. 5 Singt für Gott, spielt seinem Namen! / Erhebt ihn, der durch die Steppen einherfährt: HERR ist sein Name, und jubelt vor seinem Angesicht! 6 Ein Vater der Waisen, ein Anwalt der Witwen ist Gott in seiner heiligen Wohnung. 7 Gott bringt Verlassene heim, / führt Gefangene hinaus in das Glück; doch Aufsässige müssen wohnen im dürren Land. 8 Gott, als du deinem Volk voranzogst, als du die Wüste durchschrittest, [Sela] 9 da bebte die Erde, da ergossen sich die Himmel vor Gott, dem vom Sinai, vor Gott, dem Gott Israels. 10 Gott, du ließest Regen strömen in Fülle über dein verschmachtendes Erbland, das du selbst gegründet. 11 Dein Geschöpf fand dort Wohnung; Gott, in deiner Güte versorgst du den Armen. 12 Der Herr entsendet ein Wort; groß ist der Siegesbotinnen Schar. 13 Die Könige der Heere fliehen, sie fliehen. Die Schöne des Hauses darf die Beute verteilen. 14 Bleibt ihr zurück zwischen den Hürden? / Die Flügel der Taube sind überzogen mit Silber, ihre Schwingen mit gelbgrünem Feingold. 15 Als der Allmächtige Könige dort zerstreute, fiel Schnee auf dem Zalmon. 16 Berg Gottes, Berg von Baschan, Berg mit Gipfeln, Berg von Baschan: 17 Warum blickt ihr voll Neid, ihr hohen Gipfel, / auf den Berg, den Gott sich zum Wohnsitz erwählt hat? Dort wird der HERR wohnen in Ewigkeit. 18 Die Wagen Gottes sind zahllos, tausendmal tausend. Mit ihnen zieht der Herr vom Sinai zum Heiligtum. 19 Hinaufgestiegen bist du zur Höhe, hast Gefangene mitgeführt, hast Gaben genommen von Menschen - auch von Aufsässigen -, HERR, Gott, um dort zu wohnen. 20 Gepriesen sei der Herr, Tag für Tag! Gott trägt uns, er ist unsere Rettung. [Sela] 21 Gott ist für uns ein Gott, der Rettung bringt, und GOTT, der Herr, führt heraus aus dem Tode. 22 Ja, Gott zerschmettert das Haupt seiner Feinde, den Scheitel dessen, der in Sünde dahinlebt. 23 Der Herr hat gesprochen: Ich bringe vom Baschan zurück, ich bringe zurück aus den Tiefen des Meeres. 24 Dein Fuß wird baden im Blut, die Zunge deiner Hunde ihren Anteil bekommen an den Feinden.* 25 Gott, sie sahen deinen Einzug, den Einzug meines Gottes und Königs ins Heiligtum: 26 voraus die Sänger, die Saitenspieler danach, dazwischen Mädchen mit kleinen Pauken. 27 Versammelt euch und preist Gott, den HERRN, von Israels Quelle her! 28 Dort Benjamin, der Jüngste, der sie anführt, / die Fürsten von Juda in ihrer Vollmacht, die Fürsten von Sebulon, die Fürsten von Naftali.* 29 Aufgeboten hat dein Gott deine Macht. Bekräftige, Gott, was du für uns getan hast, 30 von deinem Tempel aus, hoch über Jerusalem, wo dir Könige Tribut entrichten. 31 Drohe dem Untier im Schilf, der Rotte der Stiere unter den Kälbern der Völker! Tritt sie nieder, die nach Silber gieren! Zerstreue die Völker, denen Schlachten gefallen! 32 Aus Ägypten kommen kostbare Stoffe; Kusch hebt eilends zu Gott seine Hände. 33 Ihr Königreiche der Erde, singet für Gott, singt und spielt für den Herrn, [Sela] 34 der dahinfährt über den Himmel, den uralten Himmel, der seine Stimme erhebt, seine machtvolle Stimme! 35 Gebt Gott die Macht! / Über Israel ragt seine Hoheit, seine Macht ragt bis zu den Wolken. 36 Furcht gebietend bist du, Gott, von deinem Heiligtum aus, / er ist der Gott Israels, der dem Volke Macht und Stärke gibt. Gott sei gepriesen!