Psalm 60 | Bible Kralická
1Přednímu z kantorů na šušan eduth, zlatý žalm Davidův, k vyučování,2Když válku vedl proti Syrii Naharaim, a proti Syrii Soba, kdyžto navrátil se Joáb, pobiv Idumejských v údolí slaném dvanácte tisíců.3Bože, zavrhl jsi byl nás, roztrhls nás a hněvals se, navratiž se zase k nám.4Zatřásl jsi byl zemí a roztrhls ji, uzdraviž rozsedliny její, neboť se chvěje.5Ukazoval jsi lidu svému tvrdé věci, napájels nás vínem zkormoucení.6Ale nyní dal jsi těm, kteříž se tebe bojí, korouhev, aby ji vyzdvihli pro pravdu tvou. Sélah.7Ať jsou vysvobozeni milí tvoji, zachovávejž jich pravicí svou, a vyslyš mne.8Bůh mluvil skrze svatost svou, veseliti se budu, budu děliti Sichem, a údolí Sochot rozměřím.9Můjť jest Galád, můj i Manasses, a Efraim síla hlavy mé, Juda učitel můj.10Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti mně, Palestino, trub.11Kdo mne uvede do města ohraženého? Kdo mne zprovodí až do Idumee?12Zdali ne ty, ó Bože, kterýž jsi nás byl zavrhl, a nevycházels, Bože, s vojsky našimi? [ (Psalms 60:13) Uděliž nám pomoci před nepřítelem, nebo marná jest pomoc lidská. ] [ (Psalms 60:14) V Bohu udatně sobě počínati budeme, a onť pošlapá nepřátely naše. ]
Einheitsübersetzung 2016
Bittgebet des von Gott verstoßenen Volkes
1Für den Chormeister. Nach der Weise Lotusblüte. Ein Zeugnis. Ein Miktam-Lied. Von David. Zum Lehren.2Als er mit Aram Naharajim und Aram Zoba Krieg führte und als Joab zurückkehrte und Edom im Salztal schlug, zwölftausend Mann.3Gott, du hast uns verstoßen, du hast eine Bresche in uns geschlagen,
du hast uns gezürnt - wende dich uns wieder zu!4Erschüttert hast du das Land und gespalten.
Heile seine Risse! Denn es kam ins Wanken.5Hartes ließest du schauen dein Volk,
du hast uns getränkt mit betäubendem Wein.6Denen, die dich fürchten, hast du ein Zeichen aufgestellt,
zu dem sie fliehen können vor dem Bogen. [Sela]*7Damit befreit werden, die dir lieb sind,
rette mit deiner Rechten und gib uns Antwort!8Gott hat in seinem Heiligtum gesprochen: /
Ich will triumphieren, will Sichem verteilen
und das Tal von Sukkot vermessen.9Mein ist Gilead, mein Manasse, /
Efraim der Helm meines Hauptes,
Juda mein Herrscherstab.10Mein Waschbecken ist Moab, /
meinen Schuh werf ich auf Edom,
Philisterland, juble mir zu!11Wer führt mich hin zu der befestigten Stadt,
wer wird mich nach Edom geleiten?12Bist nicht du es, Gott, der du uns verstoßen hast
und nicht ausziehst, Gott, mit unseren Heeren?13Bring uns doch Hilfe gegen den Feind,
denn die Rettung durch Menschen ist nichtig!14Mit Gott werden wir Machtvolles tun.
Er selbst wird unsere Feinde zertreten.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.