Psalm 44 | Bible Kralická Einheitsübersetzung 2016

✕

Anmelden
... und alle Funktionen nutzen!
Psalm 44 | Bible Kralická
1 Přednímu zpěváku z synů Chóre, vyučující. 2 Bože, ušima svýma slýchali jsme, a otcové naši vypravovali nám o skutcích, kteréž jsi činíval za dnů jejich, za dnů starodávních. 3 Tys sám rukou svou vyhnal pohany, a vštípil jsi je; potřel jsi lidi, a je jsi rozplodil. 4 Neboť jsou neopanovali země mečem svým, aniž jim rámě jejich spomohlo, ale pravice tvá a rámě tvé, a světlost oblíčeje tvého, proto že jsi je zamiloval. 5 Ty jsi sám král můj, ó Bože, udílejž hojného spasení Jákobova. 6 V toběť jsme protivníky naše potírali, a ve jménu tvém pošlapávali jsme povstávající proti nám. 7 Neboť jsem v lučišti svém naděje neskládal, aniž mne kdy obránil meč můj. 8 Ale ty jsi nás vysvobozoval od nepřátel našich, a kteříž nás nenávidí, ty jsi zahanboval. 9 A protož chválíme tě Boha na každý den, a jméno tvé ustavičně oslavujeme. Sélah. 10 Ale nyní jsi nás zahnal i zahanbil, a nevycházíš s vojsky našimi. 11 Obrátil jsi nás nazpět, a ti, kteříž nás nenávidí, rozchvátali mezi sebou jmění naše. 12 Oddal jsi nás, jako ovce k snědení, i mezi pohany rozptýlil jsi nás. 13 Prodal jsi lid svůj bez peněz, a nenadsadils mzdy jejich. 14 Vydal jsi nás k utrhání sousedům našim, ku posměchu a ku potupě těm, kteříž jsou vůkol nás. 15 Uvedl jsi nás v přísloví mezi národy, a mezi lidmi, aby nad námi hlavou zmítáno bylo. 16 Na každý den styděti se musím, a hanba tváři mé přikrývá mne, 17 A to z příčiny řeči utrhajícího a hanějícího, z příčiny nepřítele a vymstívajícího se. 18 Všecko to přišlo na nás, a však jsme se nezapomenuli na tě, aniž jsme zrušili smlouvy tvé. 19 Neobrátilo se nazpět srdce naše, aniž se uchýlil krok náš od stezky tvé, 20 Ačkoli jsi nás byl potřel na místě draků, a přikryl jsi nás stínem smrti. 21 Kdybychom se byli zapomenuli na jméno Boha svého, a pozdvihli rukou svých k bohu cizímu, 22 Zdaliž by toho Bůh byl nevyhledával? Nebo on zná skrytosti srdce. 23 Anobrž pro tebe mordováni býváme každého dne, jmíni jsme jako ovce k zabití oddané. 24 Procitiž, proč spíš, ó Pane? Probudiž se, a nezaháněj nás na věky. 25 I pročež tvář svou skrýváš, a zapomínáš se na trápení a ssoužení naše? 26 Nebotě se již sklonila až k prachu duše naše, přilnul k zemi život náš. [ (Psalms 44:27) Povstaniž k našemu spomožení, a vykup nás pro své milosrdenství. ]

Public Domain

Einheitsübersetzung 2016

Anklage Gottes Angsichts der Leiden des Gottesvolkes

1 Für den Chormeister. Ein Weisheitslied der Korachiter. 2 Gott, wir hörten es mit eigenen Ohren, unsere Väter haben uns erzählt von dem Werk, das du in ihren Tagen vollbracht hast, in den Tagen der Vorzeit. 3 Mit eigener Hand hast du Völker vertrieben, sie aber pflanztest du ein. Du hast Nationen zerschlagen, sie aber sätest du aus. 4 Denn nicht mit ihrem Schwert nahmen sie das Land in Besitz und nicht ihr Arm hat ihnen Rettung gebracht; nein, deine Rechte war es, dein Arm und das Licht deines Angesichts; denn du hattest an ihnen Gefallen. 5 Du bist es, mein König, Gott! Gebiete rettende Taten für Jakob! 6 Mit dir stoßen wir unsere Bedränger nieder, in deinem Namen zertreten wir, die gegen uns aufstehn. 7 Denn ich vertraue nicht auf meinen Bogen, noch wird mein Schwert mir Rettung bringen; 8 nein, du hast uns vor unseren Bedrängern gerettet; du hast mit Schmach bedeckt, die uns hassen. 9 Wir rühmten uns Gottes den ganzen Tag und deinem Namen werden wir ewig danken. [Sela] 10 Doch nun hast du uns verstoßen und mit Schmach bedeckt, du ziehst nicht mehr aus mit unseren Heeren. 11 Du lässt uns vor unsern Bedrängern fliehen und die uns hassen, plünderten uns aus. 12 Du gibst uns preis wie Schlachtvieh und unter die Völker hast du uns zerstreut. 13 Du verkaufst dein Volk um ein Spottgeld und hattest an dem Erlös keinen Gewinn. 14 Du machst uns zum Hohn unseren Nachbarn, zu Spott und Schimpf denen, die rings um uns wohnen. 15 Du machst uns zum Sprichwort unter den Völkern, die Nationen schütteln den Kopf. 16 Den ganzen Tag steht meine Schande vor mir, Schmach hat mein Gesicht bedeckt 17 wegen der Stimme des lästernden Spötters, wegen der rachgierigen Blicke des Feindes. 18 All das ist über uns gekommen / und doch hatten wir dich nicht vergessen und deinen Bund nicht verraten. 19 Unser Herz wich nicht zurück und unser Schritt hat deinen Pfad nicht verlassen. 20 Doch du hast uns zerschlagen am Ort der Schakale und uns mit Finsternis bedeckt. 21 Hätten wir den Namen unseres Gottes vergessen und zu einem fremden Gott unsere Hände erhoben, 22 würde Gott das nicht erforschen? Denn er kennt das im Herzen Verborgene. 23 Ja, um deinetwillen wurden wir den ganzen Tag getötet, wir galten als Schafe, zum Schlachten bestimmt. 24 Wach auf! Warum schläfst du, Herr? Erwache, verstoß nicht für immer! 25 Warum verbirgst du dein Angesicht, vergisst unser Elend und unsre Bedrückung? 26 Unsere Seele ist in den Staub gebeugt, unser Leib klebt am Boden. 27 Steh auf, uns zur Hilfe! In deiner Huld erlöse uns!