Psalm 38 | Bible Kralická

1 Žalm Davidův k připomínání. 2 Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne. 3 Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla. 4 Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj. 5 Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení. 6 Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé. 7 Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím. 8 Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém. 9 Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého. 10 Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto. 11 Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou. 12 Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí. 13 Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí. 14 Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých; 15 Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu. 16 Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj. 17 Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou, 18 Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou. 19 A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím. 20 Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí. 21 A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji. 22 Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne. [ (Psalms 38:23) Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého. ]

Einheitsübersetzung 2016

Klage eines Kranken

1 Ein Psalm Davids. Zum Weihrauchopfer. 2 HERR, strafe mich nicht in deinem Zorn und züchtige mich nicht in deinem Grimm! 3 Denn in mich herabgefahren sind deine Pfeile und deine Hand fuhr auf mich nieder. 4 Nichts blieb gesund an meinem Fleisch, weil du mir grollst; weil ich gesündigt, blieb an meinen Gliedern nichts heil. 5 Denn über den Kopf gewachsen sind mir meine Sünden, sie erdrücken mich wie eine schwere Last. 6 Stinkend und eitrig wurden meine Wunden wegen meiner Torheit. 7 Ich habe mich gekrümmt, bin tief gebeugt, den ganzen Tag ging ich trauernd einher. 8 Denn meine Lenden waren voller Brand, nichts blieb gesund an meinem Fleisch. 9 Kraftlos bin ich geworden, ganz zerschlagen, ich schrie in der Qual meines Herzens. 10 HERR, all mein Sehnen liegt offen vor dir, mein Seufzen war dir nicht verborgen. 11 Mein Herz pochte heftig, meine Kraft hat mich verlassen, das Licht meiner Augen, auch sie sind erloschen. 12 Freunde und Gefährten bleiben mir fern in meinem Unglück und meine Nachbarn blieben mir fern. 13 Die mir nach dem Leben trachten, legten mir Schlingen; / die mein Unheil suchen, planten Verderben und den ganzen Tag haben sie Arglist im Sinn. 14 Ich bin wie ein Tauber, der nicht hört, wie ein Stummer, der den Mund nicht auftut. 15 Ich wurde wie einer, der nicht hören kann, aus dessen Mund keine Entgegnung kommt. 16 Doch auf dich, HERR, habe ich geharrt; du bist es, der mir antwortet, Herr, du mein Gott. 17 Denn ich sagte: Über mich sollen sie sich nicht freuen, die gegen mich groß tun, wenn meine Füße straucheln. 18 Ja, ich bin dem Fallen nahe, immer ist vor mir mein Schmerz. 19 Ja, ich bekenne meine Schuld, ich bin wegen meiner Sünde in Angst. 20 Meine Feinde sind voller Leben und Kraft; viele hassen und täuschen mich. 21 Sie vergelten mir Gutes mit Bösem, sie sind mir feind; denn ich trachte nach dem Guten. 22 Verlass mich nicht, HERR, / mein Gott, bleib mir nicht fern! 23 Eile mir zu Hilfe, HERR, du mein Heil!

Psalm 38 | Bible Kralická Einheitsübersetzung 2016

Klage eines Kranken