Psalm 105 | Bible Kralická

1 Oslavujte Hospodina, ohlašujte jméno jeho, oznamujte mezi národy skutky jeho. 2 Zpívejte jemu, žalmy prozpěvujte jemu, rozmlouvejte o všech divných skutcích jeho. 3 Chlubte se jménem svatým jeho; vesel se srdce těch, kteříž hledají Hospodina. 4 Hledejte Hospodina a síly jeho, hledejte tváři jeho ustavičně. 5 Rozpomínejte se na divné skutky jeho, kteréž činil, na zázraky jeho a na soudy úst jeho, 6 Símě Abrahamovo, služebníka jeho, synové Jákobovi, vyvolení jeho. 7 Onť jest Hospodin Bůh náš, na vší zemi soudové jeho. 8 Pamatuje věčně na smlouvu svou, na slovo, kteréž přikázal až do tisíce pokolení, 9 Kteréž upevnil s Abrahamem, a na přísahu svou učiněnou Izákovi. 10 Nebo ji utvrdil Jákobovi za ustanovení, Izraelovi za smlouvu věčnou, 11 Pravě: Tobě dám zemi Kananejskou za podíl dědictví vašeho, 12 Ješto jich byl malý počet, malý počet, a ještě v ní byli pohostinu. 13 Přecházeli zajisté z národu do národu, a z království k jinému lidu. 14 Nedopustil žádnému ublížiti jim, ano i krále pro ně trestal, řka: 15 Nedotýkejte se pomazaných mých, a prorokům mým nečiňte nic zlého. 16 Když přivolav hlad na zemi, všecku hůl chleba polámal, 17 Poslal před nimi muže znamenitého, jenž za služebníka prodán byl, totiž Jozefa. 18 Jehož nohy sevřeli pouty, železa podniknouti musil, 19 Až do toho času, když se zmínka stala o něm; řeč Hospodinova zkusila ho. 20 Poslav král, propustiti ho rozkázal, panovník lidu svobodna ho učinil. 21 Ustanovil ho pánem domu svého, a panovníkem všeho vládařství svého, 22 Aby vládl i knížaty jeho podlé své líbosti, a starce jeho vyučoval moudrosti. 23 Potom všel Izrael do Egypta, a Jákob pohostinu byl v zemi Chamově. 24 Kdež rozmnožil Bůh lid svůj náramně, a učinil, aby silnější byl nad nepřátely své. 25 Změnil mysl těchto, aby v nenávisti měli lid jeho, a aby ukládali lest o služebnících jeho. 26 I poslal Mojžíše slouhu svého, a Arona, kteréhož vyvolil. 27 Kteříž předložili jim slova znamení jeho a zázraků v zemi Chamově. 28 Poslal tmu, a zatmělo se, aniž odporná byla slovu jeho. 29 Obrátil vody jejich v krev, a zmořil ryby v nich. 30 Vydala země jejich množství žab, i v pokoleních králů jejich. 31 Řekl, i přišla směsice žížal, a stěnice na všecky končiny jejich. 32 Dal místo deště krupobití, oheň hořící na zemi jejich, 33 Tak že potloukl réví jejich i fíkoví jejich, a zpřerážel dříví v krajině jejich. 34 Řekl, i přišly kobylky a chroustů nesčíslné množství. 35 I sežrali všelikou bylinu v krajině jejich, a pojedli úrody země jejich. 36 Nadto pobil všecko prvorozené v zemi jejich, počátek všeliké síly jejich. 37 Tedy vyvedl své s stříbrem a zlatem, aniž byl v pokoleních jejich, ješto by se poklesl. 38 Veselili se Egyptští, když tito vycházeli; nebo byl připadl na ně strach Izraelských. 39 Roztáhl oblak k zastírání jich, a oheň k osvěcování noci. 40 K žádosti přivedl křepelky, a chlebem nebeským sytil je. 41 Otevřel skálu, i tekly vody, a odcházely přes vyprahlá místa jako řeka. 42 Nebo pamětliv byl na slovo svatosti své, k Abrahamovi služebníku svému mluvené. 43 Protož vyvedl lid svůj s radostí, s prozpěvováním vyvolené své. 44 A dal jim země pohanů, a tak úsilí národů dědičně obdrželi, 45 Aby zachovávali ustanovení jeho, a práv jeho ostříhali. Halelujah.

Einheitsübersetzung 2016

Danklied für Gottes Handeln an Israel

1 Dankt dem HERRN! Ruft seinen Namen aus! Macht unter den Völkern seine Taten bekannt! 2 Singt ihm und spielt ihm, sinnt nach über all seine Wunder! 3 Rühmt euch seines heiligen Namens! Die den HERRN suchen, sollen sich von Herzen freuen. 4 Fragt nach dem HERRN und seiner Macht, sucht sein Angesicht allezeit! 5 Gedenkt der Wunder, die er getan hat, seiner Zeichen und der Beschlüsse seines Munds! 6 Ihr Nachkommen seines Knechts Abraham, ihr Kinder Jakobs, die er erwählt hat. 7 Er, der HERR, ist unser Gott. Auf der ganzen Erde gelten seine Entscheide. 8 Auf ewig gedachte er seines Bundes, des Wortes, das er gebot für tausend Geschlechter, 9 des Bundes, den er mit Abraham geschlossen, seines Eides, den er Isaak geschworen hat. 10 Er bestimmte ihn als Satzung für Jakob, als ewigen Bund für Israel. 11 Er sprach: Dir will ich das Land Kanaan geben, als euch zugemessenen Erbteil. 12 Als sie noch gering waren an Zahl, nur wenige und nur zu Gast im Land, 13 und noch zogen von Volk zu Volk, von einem Reich zu einem anderen Volk, 14 da gestattete er niemand, sie zu bedrücken, wies ihretwegen Könige zurecht: 15 Tastet meine Gesalbten nicht an, tut meinen Propheten nichts zuleide! 16 Dann aber rief er den Hunger ins Land, entzog ihnen allen Vorrat an Brot. 17 Doch hatte er ihnen einen Mann vorausgesandt: Josef wurde als Sklave verkauft. 18 Man spannte seine Füße in Fesseln und zwängte seinen Hals ins Eisen 19 bis zu der Zeit, als sein Wort sich erfüllte und der Spruch des HERRN ihm Recht gab. 20 Er sandte einen König, der ließ ihn frei, einen Herrscher der Völker, der ließ ihn heraus. 21 Er bestellte ihn zum Herrn über sein Haus, zum Herrscher über seinen ganzen Besitz, 22 damit er binde seine Fürsten durch seine Seele und Weisheit lehre seine Ältesten.* 23 Und Israel kam nach Ägypten, Jakob wurde Gast im Land Hams. 24 Da mehrte Gott sein Volk gewaltig, machte es stärker als seine Bedränger. 25 Er wandelte deren Sinn zum Hass gegen sein Volk, sodass sie an seinen Knechten tückisch handelten. 26 Dann sandte er Mose, seinen Knecht, und Aaron, den er sich erwählte. 27 Sie wirkten unter ihnen seine angekündigten Zeichen und Wunder im Land Hams. 28 Er sandte Finsternis, da wurde es dunkel, damit sie nicht widerspenstig wären gegen sein Wort. 29 Er verwandelte ihre Gewässer in Blut und ließ ihre Fische sterben. 30 Ihr Land wimmelte von Fröschen bis hinein in den Palast ihrer Könige. 31 Er sprach, da kamen Schwärme von Fliegen, Stechmücken über das ganze Gebiet. 32 Er schickte ihnen Hagel statt Regen, flammendes Feuer auf ihr Land. 33 Er zerschlug ihnen Weinstock und Feigenbaum und knickte in ihrem Gebiet die Bäume um. 34 Er sprach, da kamen Schwärme von Grillen und Wanderheuschrecken in gewaltiger Zahl. 35 Sie fraßen alles Grün in ihrem Land, sie fraßen die Frucht ihrer Felder. 36 Er schlug alle Erstgeburt in ihrem Land, die Erstlinge ihrer Manneskraft. 37 Er führte sein Volk heraus mit Silber und Gold, unter seinen Stämmen war niemand, der strauchelte. 38 Bei ihrem Auszug freute sich Ägypten, denn Schrecken vor ihnen hatte sie alle befallen. 39 Eine Wolke breitete er aus, um sie zu decken, und Feuer, um die Nacht zu erleuchten. 40 Er forderte Wachteln und ließ sie kommen und sättigte sie mit Brot vom Himmel. 41 Er öffnete den Felsen, da sprudelten Wasser, wie ein Strom floss es dahin in der Wüste. 42 Denn er gedachte seines heiligen Wortes und seines Knechts Abraham. 43 Er führte sein Volk heraus in Freude, seine Erwählten in Jubel. 44 Er gab ihnen die Länder der Völker, was die Nationen mühsam erwarben, werden sie erben, 45 damit sie seine Satzungen bewahren und seine Weisungen befolgen. Halleluja!

Psalm 105 | Bible Kralická Einheitsübersetzung 2016

Danklied für Gottes Handeln an Israel