4.Mose 13 | Bible Kralická

1 Potom pak bral se lid z Hazerot, a položil se na poušti Fáran.

2 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:

3 Pošli sobě muže, kteříž by spatřili zemi Kananejskou, kterouž já dám synům Izraelským; jednoho muže z každého pokolení otců jejich vyšlete, ty, kteříž by byli přednější mezi nimi.

4 Poslal je tedy Mojžíš z pouště Fáran, jakž byl rozkázal Hospodin; a všickni ti muži byli knížata mezi syny Izraelskými.

5 Tato jsou pak jména jejich: Z pokolení Ruben Sammua, syn Zakurův;

6 Z pokolení Simeon Safat, syn Huri;

7 Z pokolení Juda Kálef, syn Jefonův;

8 Z pokolení Izachar Igal, syn Jozefův;

9 Z pokolení Efraim Ozeáš, syn Nun;

10 Z pokolení Beniamin Falti, syn Rafův;

11 Z pokolení Zabulon Gaddehel, syn Sodi;

12 Z pokolení Jozef a z pokolení Manasses Gaddi, syn Susi;

13 Z pokolení Dan Amiel, syn Gemalův;

14 Z pokolení Asser Setur, syn Michaelův;

15 Z pokolení Neftalím Nahabi, syn Vafsi;

16 Z pokolení Gád Guhel, syn Máchův;

17 Ta jsou jména mužů, kteréž poslal Mojžíš, aby shlédli zemi. I přezděl Mojžíš Ozeovi, synu Nun, Jozue.

18 Tedy poslal je Mojžíš, aby prohlédli zemi Kananejskou, a řekl jim: Jděte tudyto při straně polední a vejděte na hory.

19 A shlédněte, jaká jest země ta, i lid, kterýž bydlí v ní, silný-li jest či mdlý? málo-li jich, či mnoho?

20 A jaká jest též země ta, v níž on bydlí, dobrá-li jest, či zlá? a jaká jsou města, v nichž přebývají, v staních-li, či v hrazených místech?

21 Tolikéž jaká jest země, úrodná-li, či neúrodná, jest-li na ní stromoví, či není? A buďte udatné mysli, a přineste nám z ovoce té země. A byl tehdáž čas, v němžto hroznové zaměkali.

22 Odšedše tedy, prohlédli tu zemi od pouště Tsin až do Rohob, kudy se jde do Emat.

23 I šli stranou polední, a přišli až do Hebronu, kdežto byli Achiman a Sesai a Tolmai, synové Enakovi. Hebron pak o sedm let prvé ustaveno jest, nežli Soan, město Egyptské.

24 Potom přišli až do údolí Eškol, a tu uřezali ratolest s hroznem jedním jahodek plným, a nesli jej na sochoře dva; též i jablka zrnatá i fíky té země.

25 I nazváno jest to místo Nehel Eškol, od hroznu, kterýž tu uřezali synové Izraelští.

26 Navrátili se pak zase, prošedše zemi, po čtyřidcíti dnech.

27 A jdouce, přišli k Mojžíšovi a k Aronovi i ke všemu množství synů Izraelských, na poušti Fáran v Kádes, a oznámili jim i všemu množství to, co spravili, a ukázali jim ovoce země té.

28 A vypravujíce jim, řekli: Přišli jsme do země, do kteréž jsi nás poslal, kteráž v pravdě oplývá mlékem a strdí, a toto jest ovoce její.

29 Než že lid jest silný, kterýž bydlí v zemi té, města také pevná jsou a veliká velmi, k tomu i syny Enakovy tam jsme viděli.

30 Amalech bydlí v kraji poledním, a Hetejský, Jebuzejský a Amorejský bydlejí na horách, Kananejský pak bydlí při moři a při břehu Jordánském.

31 I krotil Kálef lid bouřící se proti Mojžíšovi, a mluvil: Jděme předce, a opanujme zemi, nebo zmocníme se jí.

32 Ale muži ti, kteříž chodili s ním, pravili: Nikoli nebudeme moci vstoupiti proti lidu tomu, nebo silnější jest nežli my.

33 I zhaněli a zošklivili zemi shlédnutou synům Izraelským, mluvíce: Země, již jsme prošli a spatřili, jest země taková, ješto hubí obyvatele své; a všecken lid, kterýž jsme viděli u prostřed ní, jsou muži postavy vysoké velmi. [ (Numbers 13:34) Také jsme tam viděli obry, syny Enakovy, kteříž jsou větší než jiní obrové, ješto se nám zdálo, že jsme proti nim jako kobylky,a takoví jsme se i jim zdáli. ]

Public Domain

Český ekumenický překlad

PRůZKUM ZASLÍBENÉ ZEMĚ - — Vyslání a návrat zvědů - Dvanáct izraelských předáků provádí průzkum v zaslíbené zemi. Od vstupu do této země lid odrazují, Káleb lid uklidňuje.

1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi:

2 „Pošli muže, aby prozkoumali kenaanskou zemi, kterou dávám Izraelcům. Pošlete po jednom muži z jejich otcovských pokolení, vždy jejich předáka!“

3 Mojžíš je tedy na rozkaz Hospodinův poslal z Páranské pouště. Všichni ti muži byli náčelníci Izraelců.

4 Toto jsou jejich jména: z Rúbenova pokolení Šamúa, syn Zakúrův,

5 z Šimeónova pokolení Šáfat, syn Choríův,

6 z Judova pokolení Káleb, syn Jefunův,

7 z Isacharova pokolení Jigál, syn Josefův,

8 z Efrajimova pokolení Hóšea, syn Núnův,

9 z Benjamínova pokolení Paltí, syn Rafúův,

10 ze Zabulónova pokolení Gadíel, syn Sódíův,

11 z Josefova pokolení, z pokolení Manasesova, Gadí, syn Súsíův,

12 z Danova pokolení Amíel, syn Gemalíův,

13 z Ašerova pokolení Setúr, syn Míkaelův,

14 z Neftalíova pokolení Nachbí, syn Vofsíův,

15 z Gádova pokolení Geúel, syn Makíův.

16 To jsou jména mužů, které poslal Mojžíš prozkoumat zemi. Hóšeu, syna Núnova, nazval Mojžíš Jozue.

17 Mojžíš je poslal prozkoumat kenaanskou zemi a řekl jim: „Jděte vzhůru Negebem, vystupte pak na pohoří

18 a zjistěte, jaká to je země a jaký lid v ní sídlí; zda je silný nebo slabý, zda ho je málo nebo mnoho;

19 a zda je země, v níž sídlí, dobrá nebo zlá, též zda jsou města, v nichž sídlí, otevřená nebo opevněná;

20 též zda je země úrodná či neúrodná, zda v ní jsou stromy nebo ne. Buďte odvážní a přineste něco z ovoce té země!“ Byl totiž čas raných hroznů.

21 Šli tedy a prozkoumali zemi od pouště Sinu až k Rechóbu při cestě do Chamátu.

22 Šli vzhůru Negebem a jeden z nich přišel až do Chebrónu, kde žili Achíman, Šešaj a Talmaj, zplozenci Anákovi; Chebrón byl vystavěn sedm let před egyptským Sóanem.

23 Přišli až k úvalu Eškólu, kde uřízli ratolest s jedním vinným hroznem, dva ji museli nést na sochoru, a několik granátových jablek a fíků.

24 To místo se nazývá Eškólský úval (to je Úval hroznů) podle hroznu, který tam Izraelci odřízli.

25 Po čtyřiceti dnech průzkumu země se vrátili zpět.

26 Přišli konečně k Mojžíšovi a Áronovi a k celé pospolitosti Izraelců na Páranskou poušť do Kádeše, podali jim a celé pospolitosti zprávu a ukázali jim ovoce té země.

27 Ve svém vyprávění mu řekli: „Vstoupili jsme do země, do níž jsi nás poslal. Vskutku oplývá mlékem a medem. A toto je její ovoce.

28 Jenomže lid, který v té zemi sídlí, je mocný a města jsou opevněná a nesmírně veliká. Dokonce jsme tam viděli potomky Anákovy.

29 Na jihu země sídlí Amálek, na pohoří jsou usazeni Chetejci, Jebúsejci a Emorejci, při moři a podél Jordánu Kenaanci.“

30 Káleb však uklidňoval lid bouřící se proti Mojžíšovi. Říkal: „Vzhůru! Pojďme! Obsadíme tu zemi a jistě se jí zmocníme.“

31 Ale muži, kteří šli spolu s ním, tvrdili: „Nemůžeme vytáhnout proti tomu lidu, vždyť je silnější než my.“

32 Pomluvami zhaněli Izraelcům zemi, kterou prozkoumali: „Země, kterou jsme při průzkumu prošli, je země, která požírá své obyvatele, a všechen lid, který jsme v ní spatřili, jsou muži obrovité postavy.

33 Viděli jsme tam zrůdy – Anákovci totiž patří ke zrůdám – a zdálo se nám, že jsme nepatrní jako kobylky, vskutku jsme v jejich očích byli takoví.“

© 2001 Česká biblická společnost