Markus 3 | Bible Kralická

1 I všel opět do školy, a byl tu člověk, maje ruku uschlou.

2 I šetřili ho, uzdraví-li jej v sobotu, aby ho obžalovali.

3 I řekl tomu člověku, kterýž měl uschlou ruku: Vstaň a pojď sem do prostředku.

4 I dí jim: Sluší-li v sobotu dobře činiti, čili zle, život zachovati, čili zamordovati? Ale oni mlčeli.

5 A pohleděv na ně vůkol hněvivě, zarmoutiv se nad tvrdostí srdce jejich, řekl člověku: Vztáhni ruku svou. I vztáhl, a učiněna jest ruka jeho zdravá, jako i druhá.

6 A vyšedše farizeové, hned s herodiány radu učinili proti Ježíšovi, kterak by ho zahubili.

7 Ježíš pak s učedlníky svými poodšel k moři, a veliké množství od Galilee šlo za ním, i z Judstva,

8 I od Jeruzaléma, i od Idumee, i z Zajordání; i ti, kteříž byli okolo Týru a Sidonu, množství veliké, slyšíce, kteraké věci činí, přišli k němu.

9 I rozkázal učedlníkům svým, aby lodičku ustavičně nahotově měli, pro zástup, aby ho tak netiskli.

10 Nebo mnohé uzdravoval, takže naň padali, aby se ho dotýkali, kteřížkoli měli jaké neduhy.

11 A duchové nečistí, jakž ho zazřeli, padali před ním a křičeli, řkouce: Ty jsi Syn Boží.

12 A on velmi jim přimlouval, aby ho nezjevovali.

13 I vstoupil na horu, a povolal k sobě těch, kterýchž se jemu vidělo; i přišli k němu.

14 I ustanovil jich dvanácte, aby s ním byli, aby je poslal kázati,

15 A aby měli moc uzdravovati nemoci a vymítati ďábelství:

16 A nejprve Šimona, jemuž dal jméno Petr,

17 A Jakuba Zebedeova, a Jana bratra Jakubova, (a dal jim jméno Boanerges, to jest synové hromovi,)

18 A Ondřeje, a Filipa, a Bartoloměje, a Matouše, a Tomáše, a Jakuba Alfeova, a Taddea, a Šimona Kananejského,

19 A Jidáše Iškariotského, kterýž i zradil jej. I šli s ním domů.

20 A vtom opět sšel se zástup, takže nemohli ani chleba pojísti.

21 A slyšavše o tom příbuzní jeho, přišli, aby jej vzali; nebo pravili, že by se smyslem pominul.

22 Zákoníci pak, kteříž byli přišli od Jeruzaléma, pravili, že Belzebuba má a že v knížeti ďábelském vymítá ďábly.

23 A povolav jich, mluvil k nim v podobenstvích: Kterak může satan satana vymítati?

24 A jestliže království v sobě se rozdvojí, nemůže státi království to.

25 A rozdvojí-li se dům proti sobě, nebude moci dům ten státi.

26 Tak jestliže jest povstal satan sám proti sobě, a rozdvojen jest, nemůže státi, ale konec béře.

27 Nižádný nemůže nádobí silného reka, vejda do domu jeho, rozebrati, leč by prve silného toho svázal; a tehdyť dům jeho zloupí.

28 Amen pravím vám, že všickni hříchové odpuštěni budou synům lidským, i rouhání, jímž by se rouhali,

29 Ale kdo by se rouhal proti Duchu svatému, nemá odpuštění na věky, ale hoden jest věčného odsouzení.

30 Nebo pravili: Že ducha nečistého má.

31 Tedy přišla matka jeho a bratří, a stojíce vně, poslali k němu, aby ho vyvolali.

32 A seděl okolo něho zástup. I řekli jemu: Aj, matka tvá a bratří tvoji vně hledají tebe.

33 Ale on odpověděl jim, řka: Kdo jest matka má a bratří moji?

34 A obezřev učedlníky vůkol sedící, řekl: Aj, matka má a bratří moji.

35 Nebo kdož by koli činil vůli Boží, tenť jest bratr můj, i sestra, i matka má.

Public Domain

Český ekumenický překlad

— Uzdravení v sobotu

1 Vešel opět do synagógy; a byl tam člověk s odumřelou rukou.

2 Číhali na něj, uzdraví-li ho v sobotu, aby jej obžalovali.

3 On řekl tomu člověku s odumřelou rukou: „Vstaň a pojď doprostřed!“

4 Pak se jich zeptal: „Je dovoleno v sobotu jednat dobře, či zle, život zachránit, či utratit?“ Ale oni mlčeli.

5 Tu se po nich rozhlédl s hněvem, zarmoucen tvrdostí jejich srdce, a řekl tomu člověku: „Zvedni ruku!“ Zvedl ji, a jeho ruka byla zase zdravá.

6 Když farizeové vyšli, hned se proti němu s herodiány umlouvali, že ho zahubí.

— Uzdravování na břehu jezera

7 Ježíš se svými učedníky se uchýlil k moři. Šlo za ním množství lidí z Galileje; ale i z Judska,

8 Jeruzaléma, Idumeje, ze Zajordání a z okolí Týru a Sidónu přišlo k němu veliké množství, když slyšeli, co všechno činí.

9 Požádal učedníky, ať pro něho připraví loď, aby se zástup na něho netlačil.

10 Mnohé totiž uzdravil, proto se ti, kdo trpěli chorobami, tlačili k němu, aby se ho dotkli.

11 A nečistí duchové, jakmile ho viděli, padali před ním na zem a křičeli: „Ty jsi Syn Boží!“

12 On však jim přísně nakazoval, aby ho neprozrazovali.

— Vyvolení Dvanácti

13 Vystoupil na horu a zavolal k sobě ty, které si vyvolil; i přišli k němu.

14 Ustanovil jich dvanáct, aby byli s ním, aby je posílal kázat

15 a aby měli moc vymítat zlé duchy.

16 Ustanovil těchto dvanáct: Petra – toto jméno dal Šimonovi –

17 Jakuba Zebedeova a jeho bratra Jana, jimž dal jméno Boanerges, což znamená ‚synové hromu‘,

18 Ondřeje, Filipa, Bartoloměje, Matouše, Tomáše, Jakuba Alfeova, Tadeáše, Šimona Kananejského

19 a Iškariotského Jidáše, který ho pak zradil.

— Ježíš a Belzebul

20 Vešel do domu a opět se shromáždil zástup, takže nemohli ani chleba pojíst.

21 Když to uslyšeli jeho příbuzní, přišli, aby se ho zmocnili; říkali totiž, že se pomátl.

22 Zákoníci, kteří přišli z Jeruzaléma, říkali: „Je posedlý Belzebulem. Ve jménu knížete démonů vyhání démony.“

23 Zavolal je k sobě a mluvil k nim v podobenstvích: „Jak může satan vyhánět satana?

24 Je-li království vnitřně rozděleno, nemůže obstát.

25 Je-li dům vnitřně rozdělen, nebude moci obstát.

26 A povstane-li satan sám proti sobě a je rozdvojen, nemůže obstát, a je s ním konec.

27 Nikdo nemůže vejít do domu silného muže a uloupit jeho věci, jestliže toho siláka dříve nespoutá. Pak teprve vyloupí jeho dům.

28 Amen, pravím vám, že všecko bude lidem odpuštěno, hříchy i všechna možná rouhání.

29 Kdo by se však rouhal proti Duchu svatému, nemá odpuštění na věky, ale je vinen věčným hříchem.“

30 To pravil, protože řekli: „Má nečistého ducha.“

— Ježíšova rodina

31 Tu přišla jeho matka a jeho bratři. Stáli venku a vzkázali mu, aby k nim přišel.

32 Kolem něho seděl zástup; řekli mu: „Hle, tvoje matka a tvoji bratři jsou venku a hledají tě.“

33 Odpověděl jim: „Kdo je má matka a moji bratři?“

34 Rozhlédl se po těch, kteří seděli v kruhu kolem něho, a řekl: „Hle, moje matka a moji bratři!

35 Kdo činí vůli Boží, to je můj bratr, má sestra i matka.“

© 2001 Česká biblická společnost