Johannes 2 | Bible Kralická Český ekumenický překlad

Johannes 2 | Bible Kralická
1 Třetího dne stala se svadba v Káni Galilejské, a byla matka Ježíšova tam. 2 A pozván jest také Ježíš i učedlníci jeho na svadbu. 3 Když se pak nedostalo vína, řekla matka Ježíšova k němu: Vína nemají. 4 Dí jí Ježíš: Co mně a tobě ženo? Ještě nepřišla hodina má. 5 Dí matka jeho k služebníkům: Což by koli vám řekl, učiňte. 6 I bylo tu kamenných stoudví šest postaveno, podle obyčeje očišťování Židovského, beroucí v sebe jedna každá dvě nebo tři míry. 7 Řekl jim Ježíš: Naplňte ty stoudve vodou. I naplnili je až do vrchu. 8 I dí jim: Nalévejtež již, a neste vrchnímu správci svadby. I nesli. 9 A jakž okusil vrchní správce svadby vody vínem učiněné, (nevěděl pak, odkud by bylo, ale služebníci věděli, kteříž vážili vodu,) povolal ženicha ten vrchní správce, 10 A řekl mu: Každý člověk nejprve dobré víno dává, a když by se hojně napili, tehdy to, kteréž horší jest. Ale ty zachoval jsi víno dobré až dosavad. 11 To učinil Ježíš počátek divů v Káni Galilejské, a zjevil slávu svou. I uvěřili v něho učedlníci jeho. 12 Potom sstoupil do Kafarnaum, on i matka jeho, i bratří jeho, i učedlníci jeho, a pobyli tam nemnoho dní; 13 Nebo blízko byla velikanoc Židovská. I vstoupil Ježíš do Jeruzaléma. 14 A nalezl v chrámě, ano prodávají voly a ovce i holubice, a penězoměnce sedící. 15 A udělav bič z provázků, všecky vyhnal z chrámu, i ovce i voly, a penězoměncům rozsypal peníze, a stoly zpřevracel. 16 A těm, kteříž holuby prodávali, řekl: Odnestež tyto věci odsud, a nečiňte domu Otce mého domem kupeckým. 17 I rozpomenuli se učedlníci jeho, že psáno jest: Horlivost domu tvého snědla mne. 18 Tedy odpověděli Židé a řekli jemu: Jaké znamení toho nám ukážeš, že tyto věci činíš? 19 Odpověděl Ježíš a řekl jim: Zrušte chrám tento, a ve třech dnech zase vzdělám jej. 20 I řekli Židé: Čtyřidceti a šest let dělán jest chrám tento, a ty ve třech dnech vzděláš jej? 21 Ale on pravil o chrámu těla svého. 22 A protož když z mrtvých vstal, rozpomenuli se učedlníci jeho, že jim to byl pověděl. I uvěřili Písmu a slovu, kteréž pověděl Ježíš. 23 A když byl v Jeruzalémě na velikunoc v den sváteční, mnozí uvěřili ve jméno jeho, vidouce divy jeho, kteréž činil. 24 Ale Ježíš nesvěřil sebe samého jim, protože on znal všecky. 25 Aniž potřeboval, aby jemu kdo svědectví vydával o člověku; neb on věděl, co by bylo v člověku.

Public Domain

Český ekumenický překlad

— Svatba v Káně Galilejské

1 Třetího dne byla svatba v Káně Galilejské. Byla tam Ježíšova matka; 2 na svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci. 3 Když se nedostávalo vína, řekla Ježíšovi jeho matka: „Už nemají víno.“ 4 Ježíš jí řekl: „Co to ode mne žádáš! Ještě nepřišla má hodina.“ 5 Matka řekla služebníkům: „Udělejte, cokoli vám nařídí.“ 6 Bylo tam šest kamenných nádob, určených k židovskému očišťování, každá na dvě až tři vědra. 7 Ježíš řekl služebníkům: „Naplňte ty nádoby vodou!“ I naplnili je až po okraj. 8 Pak jim přikázal: „Teď z nich naberte a doneste správci hostiny!“ Učinili tak. 9 Jakmile správce hostiny ochutnal vodu proměněnou ve víno – nevěděl, odkud je, ale služebníci, kteří vodu nabírali, to věděli – zavolal si ženicha 10 a řekl mu: „Každý člověk podává nejprve dobré víno, a teprve když už se hosté napijí, víno horší. Ty jsi však uchoval dobré víno až pro tuto chvíli.“ 11 Tak učinil Ježíš v Káně Galilejské počátek svých znamení a zjevil svou slávu. A jeho učedníci v něho uvěřili. 12 Potom odešel Ježíš, jeho matka, bratři i učedníci do Kafarnaum a zůstali tam několik dní.

— Očištění chrámu

13 Byly blízko židovské Velikonoce a Ježíš se vydal na cestu do Jeruzaléma. 14 V chrámu našel prodavače dobytka, ovcí a holubů i penězoměnce, jak sedí za stoly. 15 Udělal si z provazů bič a všecky z chrámu vyhnal, i s ovcemi a dobytkem, směnárníkům rozházel mince, stoly zpřevracel 16 a prodavačům holubů poručil: „Pryč s tím odtud! Nedělejte z domu mého Otce tržiště!“ 17 Jeho učedníci si vzpomněli, že je psáno: ‚Horlivost pro tvůj dům mne stráví.‘ 18 Židé mu řekli: „Jakým znamením nám prokážeš, že to smíš činit?“ 19 Ježíš jim odpověděl: „Zbořte tento chrám, a ve třech dnech jej postavím.“ 20 Tu řekli Židé: „Čtyřicet šest let byl tento chrám budován, a ty jej chceš postavit ve třech dnech?“ 21 On však mluvil o chrámu svého těla. 22 Když byl pak vzkříšen z mrtvých, rozpomenuli se jeho učedníci, že to říkal, a uvěřili Písmu i slovu, které Ježíš pověděl. 23 Když byl v Jeruzalémě o velikonočních svátcích, mnozí uvěřili v jeho jméno, protože viděli znamení, která činil. 24 Ježíš jim však nesvěřoval, kdo je, poněvadž všechny lidi znal; 25 nepotřeboval, aby mu někdo o někom říkal svůj soud. Sám dobře věděl, co je v člověku.