Jesaja 3 | Bible Kralická

1 Nebo aj, Pán, Hospodin zástupů, odejme od Jeruzaléma a Judy hůl a podporu, všelijakou hůl chleba a všelikou podporu vody,

2 Silného i muže válečného, soudce i proroka, mudrce i starce,

3 Padesátníka i počestného, i rádci, i vtipného řemeslníka, i výmluvného,

4 A dám jim děti za knížata; děti, pravím, panovati budou nad nimi.

5 I bude ssužovati v lidu jeden druhého, a bližní bližního svého; zpurně se postaví dítě proti starci, a chaterný proti vzácnému.

6 Pročež se chopí jeden každý bratra svého z domu otce svého, a dí: Máš oděv, knížetem naším budeš, a pád tento zdrž rukou svou.

7 Ale on přisáhne v ten den, řka: Nebuduť vázati těch ran, nebo v domě mém není chleba ani oděvu; neustanovujtež mne knížetem lidu.

8 Nebo se obořil Jeruzalém, a Juda padl, proto že jazyk jejich a skutkové jejich jsou proti Hospodinu, k dráždění očí slávy jeho.

9 Nestydatost tváři jejich svědčí proti nim; hřích zajisté svůj jako Sodomští ohlašují, a netají. Běda duši jejich, nebo sami na sebe uvodí zlé.

10 Rcete spravedlivému: Dobře bude; nebo ovoce skutků svých jísti bude.

11 Ale běda bezbožnému, zle bude; nebo odplata rukou jeho dána jemu bude.

12 Lidu mého knížata jsou děti, a ženy panují nad ním. Lide můj, kteříž tě vodí, svodí tě, a cestu stezek tvých ukrývají.

13 Stojíť Hospodin k rozsudku, stojí, pravím, k rozsudku s lidmi.

14 Hospodin k soudu přijde proti starším lidu svého a knížatům jejich, a dí: Vy jste pohubili vinici mou, loupež chudého jest v domích vašich.

15 Proč vy nuzíte lid můj, a tváře chudých zahanbujete? praví Pán, Hospodin zástupů.

16 I dí Hospodin: Proto že se pozdvihují dcery Sionské, a chodí s vytaženým krkem, a pasou očima, protulujíce se, a zdrobna kráčejíce, i nohama svýma lákají,

17 Protož okydne Pán prašivinou vrch hlavy dcer Sionských, a Hospodin hanbu jejich obnaží.

18 V ten den odejme Pán okrasu těch nástrah, totiž paučníky a halže,

19 Jablka zlatá a spinadla a čepce,

20 Biréty a zápony, tkanice, punty a náušnice,

21 Prsteny a náčelníky,

22 Proměnná roucha, i plášťky, i roušky, i vačky,

23 I zrcadla, i čechlíky, i věnce, i šlojíře.

24 A budeť místo vonných věcí hnis, a místo pasů roztržení, a místo strojení kadeří lysina, a místo širokého podolku bude přepásání pytlem, obhoření pak místo krásy.

25 Muži tvoji od meče padnou, a silní tvoji v boji.

26 I budou plakati a kvíliti brány jeho, a spustlý na zemi seděti bude.

Public Domain

Český ekumenický překlad

— Bezvládí v Jeruzalémě - Lidská svévole povede k naprostému rozkladu společnosti; vůdcové lidu budou jeho svůdci.

1 Hle, Pán, Hospodin zástupů, již odnímá Jeruzalému a Judsku oporu i podpěru, všechnu oporu chleba i všechnu oporu vody,

2 bohatýra i bojovníka, soudce i proroka, věštce i starce,

3 velitele i vznešeného, rádce i zručného řemeslníka a zkušeného zaříkávače.

4 Za velitele dám jim chlapce, vládnout jim budou výrostkové.

5 V lidu bude popohánět jeden druhého, druh druha, chlapec zaútočí na starého, bezectný na váženého.

6 Člověk uchopí svého bratra z otcovského domu a řekne: „Máš plášť, buď naším náčelníkem! Měj si tyto rozvaliny v moci.“

7 On se však v onen den ohradí: „Nebudu ranhojičem, nemám doma ani chléb ani plášť. Nečiňte mě náčelníkem lidu!“

8 Jeruzalém klopýtl a Judsko padlo; jejich jazyk a jejich skutky byly proti Hospodinu a do očí vzdorovali jeho slávě.

9 Nestoudnost jejich tváře proti nim svědčí, jako Sodoma svůj hřích vystavují a neskrývají. Běda jim, připravili si zlou odplatu.

10 Řekněte: „Spravedlivému bude dobře, bude jíst ovoce svých skutků.“

11 Běda, zle bude svévolníku, tomu se dostane odplaty za to, co páchal.

12 A můj lid – pacholata jsou jeho poháněči a vládnou mu ženy. Můj lide, ti, kdo řídí tvé kroky, jsou svůdci a matou cestu tvého putování.

13 Hospodin se postavil, povede spor, stojí, aby vedl při s národy.

14 Hospodin zahajuje soud se staršími svého lidu a s velmoži jeho: „Spásali jste vinici, máte ve svých domech, oč jste obrali utištěného.

15 Jak to, že deptáte můj lid a drtíte tvář utištěných?“ je výrok Panovníka, Hospodina zástupů.

— Pýcha dcer sijónských - Co napohled vypadá jako rozmařilost, má hlubší kořeny. Různým šperkům a ozdobám se přisuzovala i magická moc.

16 I řekl Hospodin: „Dcery sijónské se vypínají, chodí s pozdviženou šíjí, svůdně hledí, cupitavě chodí, na nohou jim chřestí nákotníky.“

17 Panovník proto zachvátí témě dcer sijónských prašivinou, Hospodin obnaží jejich spánky.

18 V onen den odejme Panovník okrasné nákotníky, náčelky a půlměsíčky,

19 náušnice, náramky a závojíčky,

20 čelenky a řetízky, stužky, talismany a amulety,

21 prsteny a nosní kroužky,

22 slavnostní roucha a přehozy, šátky a váčky,

23 zrcátka i košilky, turbany a řízy.

— Úděl vdov - Až padnou muži v boji, bude úděl vdov truchlivý a potupný.

24 A stane se, že bude namísto balzámu hnis a místo pásu smyčka, místo pracných účesů lysina, místo skvostného roucha žíněný pás a vypálené znamení na místě krásy.

25 Tvoji muži, Sijóne, padnou mečem a bohatýři v boji.

26 Rmoutit se a truchlit budou brány Sijónu; o vše připravený bude sedět na zemi.

© 2001 Česká biblická společnost