2.Samuel 22 | Bible Kralická

1 Mluvil pak David Hospodinu slova písně této v ten den, když ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho, i z ruky Saulovy.

2 A řekl: Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj se mnou.

3 Bůh skála má, doufati budu v něho; štít můj a roh spasení mého, vyvýšení mé a útočiště mé, spasitel můj, kterýž od násilí vysvobozuje mne.

4 Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých vysvobozen jsem.

5 Nebo obklíčily mne byly úzkosti smrti, a proudové bezbožných předěsili mne.

6 Bolesti smrtelné obstoupily mne, a osídla smrti zachvátila mne.

7 V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a křik můj přišel v uši jeho.

8 Tedy pohnula se a zatřásla země, základové nebes pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.

9 Dým vycházel z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí roznítilo.

10 Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.

11 I vsedl na cherubín a letěl, a spatřín jest na peří větrovém.

12 Položil temnosti vůkol sebe jako stany, shrnutí vod, oblaky husté.

13 Od blesku oblíčeje jeho rozpálilo se uhlí řeřavé.

14 Hřímal s nebes Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj.

15 Vystřelil i střely, kterýmiž je rozptýlil, a blýskání, jímž je porazil.

16 I ukázaly se hlubiny mořské, a odkryti jsou základové okršlku, pro zůřivé kárání Hospodinovo, pro dmýchání větru chřípí jeho.

17 Poslav s výsosti, přijal mne, vytáhl mne z vod velikých.

18 Vysvobodil mne od nepřítele mého silného, od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.

19 Předstihli mne v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.

20 Kterýž vyvedl mne na prostranství, vysvobodil mne, nebo sobě oblíbil mne.

21 Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých odplatil mi.

22 Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.

23 Všickni zajisté soudové jeho jsou před oblíčejem mým, aniž jsem od kterých ustanovení jeho odstoupil.

24 A tak byv dokonalý před ním, šetřil jsem, abych se nedopustil nepravosti.

25 Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, vedlé čistoty mé před očima jeho.

26 Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k upřímému upřímě se máš.

27 K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.

28 Lid pak ssoužený vysvobozuješ, ale před vysokomyslnými oči své sklopuješ.

29 Ty zajisté jsi svíce má, ó Hospodine. Hospodin jistě osvěcuje temnosti mé.

30 Nebo v tobě proběhl jsem vojska, v Bohu svém přeskočil jsem zed.

31 Toho Boha silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy přečištěné; onť jest štít všech, kteříž doufají v něho.

32 Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina? A kdo jest skalou kromě Boha našeho?

33 Bůh jest síla má i vojska mého, onť působí volnou cestu mou.

34 Činí nohy mé jako laní, a na vysokých místech mých postavuje mne.

35 Cvičí ruce mé k boji, tak že lámi lučiště ocelivá rukama svýma.

36 Nebo dal mi štít spasení svého, a dobrotivost jeho zvelebila mne.

37 Rozšířil kroky mé pode mnou, aby se nepodvrtly nohy mé.

38 Honil jsem nepřátely své a zahladil jsem je, aniž jsem se navrátil, dokudž jsem jich nevyplénil.

39 Docela jsem je vyhubil a sprobodal jsem je, tak že nepovstanou; i padli pod nohy mé.

40 Ty zajisté, Bože, přepásals mne udatností k boji, porazils pode mne ty, kteříž povstávají proti mně.

41 Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, těch, kteříž v nenávisti měli mne, a vyplénil jsem je.

42 Ohlédali se, ale nebyl, kdo by vysvobodil, k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.

43 I potřel jsem je jako prach země, jako bláto na ulicích potlačil a rozptýlil jsem je.

44 Ty jsi mne vytrhl z různic lidu mého, zachovals mne, abych byl za hlavu národům; lid neznámý mně sloužil.

45 Cizozemci lhali mi, a jakž zaslechli, uposlechli mne.

46 Cizozemci svadli, a třásli se i v ohradách svých.

47 Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož ať jest vyvyšován Bůh, skála spasení mého,

48 Bůh silný, kterýž dává mi pomsty a podmaňuje mi lidi.

49 Vyvodíš mne z prostřed nepřátel mých, a nad povstávajícími proti mně vyvyšuješ mne, člověka nepravého mne zbavuješ.

50 Protož chváliti tě budu, Hospodine, mezi národy, a jménu tvému žalmy zpívati budu.

51 Onť jest hrad jistého spasení krále svého, a ten, kterýž činí milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.

Public Domain

Český ekumenický překlad

DAVIDOVA PÍSEŇ - Král zpívá žalm vděčnosti Hospodinu, který ho chránil a vysvobozoval z bran podsvětí i z rozbrojů lidu.

1 Slova této písně přednášel David Hospodinu v den, kdy jej Hospodin vysvobodil ze spárů všech jeho nepřátel i ze spárů Saulových.

2 Pravil: „Hospodine, skalní štíte můj, má pevná tvrzi, můj vysvoboditeli,

3 Bože můj, má skálo, utíkám se k tobě, štíte můj a rohu spásy, nedobytný hrade, moje útočiště, zachránce můj, ty mě před násilím zachraňuješ!

4 Když jsem vzýval Hospodina, jemuž patří chvála, byl jsem zachráněn před svými nepřáteli.

5 Ovinuly mě příboje smrti, zachvátily mě dravé proudy Ničemníka,

6 provazy podsvětí se kolem mne stáhly, dostihly mě léčky smrti.

7 V soužení jsem vzýval Hospodina, ke svému Bohu jsem volal. Uslyšel můj hlas ze svého chrámu, mé volání proniklo až k jeho sluchu.

8 Zachvěla se země, roztřásla se, nebesa v základech se hnula, chvěla se před jeho plamenným hněvem.

9 Z chřípí se mu valil dým, z úst sžírající oheň, planoucí řeřavé uhlí.

10 Sklonil nebesa a sestupoval, pod nohama černé mračno.

11 Na cheruba usedl a letěl, ukázal se na perutích větru.

12 Temno učinil stánkem kolem sebe, vířící vodstvo, mračna prachu.

13 Před jeho jasem vzplálo hořící uhlí.

14 Hospodin zaburácel z nebe, Nejvyšší vydal svůj hlas.

15 Vyslal šípy a rozehnal je, blesky je uvedl v zmatek.

16 Tu se objevila koryta moře, základy světa se obnažily, když Hospodin zaútočil, když zadul svým hněvivým dechem.

17 Vztáhl ruku z výše, uchopil mě, vytáhl mě z nesmírného vodstva.

18 Nepříteli mocnému mě vyrval, těm, kdo nenáviděli mě, kdo zdatnější byli.

19 Přepadli mě v den mých běd, ale Hospodin mě podepíral.

20 Učinil mě volným, ubránil mě, protože si mě oblíbil.

21 Hospodin mi odplatil podle mé spravedlnosti, odměnil mě podle čistoty mých rukou,

22 neboť jsem dbal na Hospodinovy cesty, neodvrátil jsem se svévolně od svého Boha.

23 Všechny jeho řády jsem měl na zřeteli, neodbočil jsem od jeho nařízení.

24 Jemu jsem náležel dokonale, varoval se nepravosti.

25 Podle mé spravedlnosti mě Hospodin odměňoval, podle čistoty mé tak, jak jevila se jemu.

26 Ty věrnému osvědčuješ věrnost, muži dokonalému svou dokonalost,

27 ryzímu svou ryzost osvědčuješ, s neupřímným se však pouštíš do zápasu.

28 A lid ponížený zachraňuješ, ale svým pohledem ponižuješ povýšené.

29 Ty jsi moje světlo, Hospodine. Hospodin mi září do mých temnot.

30 S tebou proběhnu i nepřátelskou vřavou, se svým Bohem zdolám hradbu,

31 s Bohem, jehož cesta je tak dokonalá! To, co řekne Hospodin, je protříbené. On je štítem všech, kteří se k němu utíkají.

32 Kdo je Bůh krom Hospodina, kdo je skála, ne-li Bůh náš!

33 Bůh je má záštita pevná a vodí mě cestou dokonalou,

34 on dává mým nohám hbitost laně, na mých posvátných návrších mi dopřává stanout,

35 učí bojovat mé ruce a mé paže napnout bronzový luk.

36 Podal jsi mi štít své spásy, tvá péče mé síly rozmnožila.

37 Dals volnost mým krokům, nohy se mi nepodvrtnou.

38 Budu stíhat nepřátele, vyhladím je. Nevrátím se zpět, dokud je neudolám.

39 Docela je rozdrtím, už nepovstanou, pod nohy mi padnou.

40 Opásals mě statečností k boji; ty, kdo povstávají proti mně, sám srazíš.

41 Obrátil jsi na útěk mé nepřátele, navždy umlčím ty, kdo mě nenávidí.

42 Budou volat o pomoc, a nespasí je nikdo, volat k Hospodinu, ale neodpoví.

43 Roztluču je, budou jako prach země, pošlapu a podupu je jako bláto ulic.

44 Dals mi vyváznout z rozbrojů mého lidu, jako vůdce pronárodů jsi mě střežil. Sloužit bude mi i lid, který jsem neznal.

45 Cizinci se budou vtírat do mé přízně, na slovo mě uposlechnou.

46 Cizinci jak tráva zvadnou, vypotácejí se ze svých hradišť.

47 Živ je Hospodin! Buď požehnána moje skála, vyvýšen buď Bůh, má spásná skála!

48 Bůh, jenž mě pověřil vykonáním pomsty, národy mi podřizuje.

49 Ty mě z rukou mých nepřátel vytrhuješ, pozvedáš mě nad ty, kdo proti mně povstávají, ty mě násilníku vyrveš.

50 Proto ti vzdám, Hospodine, mezi pronárody chválu, budu zpívat žalmy tvému jménu.

51 Velká vítězství dopřává svému králi, prokazuje milosrdenství svému pomazanému, Davidovi a jeho potomstvu, navěky.“

© 2001 Česká biblická společnost