1.Korinther 11 | Bible Kralická

1 Následovníci moji buďte, jako i já Kristův.

2 Chválímť pak vás, bratří, že všecky věci mé v paměti máte, a jakž jsem vydal vám ustanovení, tak je zachováváte.

3 Chciť pak, abyste věděli, že všelikého muže hlava jest Kristus, a hlava ženy muž, hlava pak Kristova Bůh.

4 Každý muž, modle se aneb prorokuje s přikrytou hlavou, ohyžďuje hlavu svou.

5 Každá pak žena, modleci se anebo prorokujici s nepřikrytou hlavou, ohyžďuje hlavu svou; nebo jednostejná věc jest, jako by se oholila.

6 Nebo nezavíjí-liť žena hlavy své, nechažť se také ostříhá. Pakli jest mrzká věc ženě oholiti se neb ostříhati, nechažť se zavíjí.

7 Mužť nemá zavíjeti hlavy své, obraz a sláva Boží jsa, ale žena sláva mužova jest.

8 Nebo není muž z ženy, ale žena z muže.

9 Není zajisté muž stvořen pro ženu, ale žena pro muže.

10 Protož máť žena míti obestření na hlavě pro anděly.

11 Avšak ani muž bez ženy, ani žena bez muže, v Pánu.

12 Nebo jakož žena jest z muže, tak i muž skrze ženu, všecky pak věci z Boha.

13 Vy sami mezi sebou suďte, sluší-li se ženě s nepřikrytou hlavou modliti Bohu.

14 Zdaliž vás i samo přirození neučí, žeť jest ohyzda muži míti dlouhé vlasy?

15 Ale ženě míti dlouhé vlasy poctivé jest; nebo vlasové k zastírání dány jsou jí.

16 Jestliže pak komu se vidí neustupným býti, myť takového obyčeje nemáme, ani církev Boží.

17 Toto pak předkládaje, nechválím toho, že ne k lepšímu, ale k horšímu se scházíte.

18 Nejprve zajisté, když se scházíte do shromáždění, slyším, že jsou roztržky mezi vámi, a poněkud tomu věřím.

19 Neboť musejí i kacířstva mezi vámi býti, aby právě zbožní zjeveni byli mezi vámi.

20 A tak když se scházíte vespolek, jižť to není večeři Páně jísti,

21 Poněvadž jeden každý nejprv večeři svou přijímá v jedení, a tu někdo lační, a jiný se přepil.

22 A což pak domů nemáte k jedení a ku pití? Čili církev Boží tupíte, a zahanbujete ty, kteříž nemají hojnosti pokrmů? Což vám dím? Chváliti budu vás? V tom jistě nechválím.

23 Já zajisté přijal jsem ode Pána, což i vydal jsem vám, že Pán Ježíš v tu noc, v kterouž zrazen jest, vzal chléb,

24 A díky činiv, lámal a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé, kteréž se za vás láme. To čiňte na mou památku.

25 Takž i kalich, když povečeřel, řka: Tento kalich jest ta nová smlouva v mé krvi. To čiňte, kolikrátkoli píti budete, na mou památku.

26 Nebo kolikrátž byste koli jedli chléb tento a z kalicha toho pili, smrt Páně zvěstujte, dokavadž nepřijde.

27 A protož kdokoli jedl by chléb tento a pil z kalicha Páně nehodně, vinen bude tělem a krví Páně.

28 Zkusiž tedy sám sebe člověk, a tak chléb ten jez, a z toho kalicha pí.

29 Nebo kdož jí a pije nehodně, odsouzení sobě jí a pije, nerozsuzuje těla Páně.

30 Protož mezi vámi jsou mnozí mdlí a nemocní, a spí mnozí,

31 Ješto kdybychom se sami rozsuzovali, nebyli bychom souzeni.

32 Ale když býváme souzeni, ode Pána býváme poučováni, abychom s světem nebyli odsouzeni.

33 A tak, bratří moji, když se scházíte k jedení, jedni na druhé čekávejte.

34 Pakli kdo lační, doma jez, abyste se nescházeli k odsouzení. Jiné pak věci, když přijdu, zřídím.

Public Domain

Český ekumenický překlad

1 Jednejte podle mého příkladu, jako já jednám podle příkladu Kristova.

— Ženy při modlitbě a proroctví

2 Chválím vás, že si mne stále připomínáte a držíte se tradice, kterou jste ode mne přijali.

3 Rád bych, abyste si uvědomili, že hlavou každého muže je Kristus, hlavou ženy muž a hlavou Krista je Bůh.

4 Každý muž, který se modlí nebo prorocky mluví s pokrytou hlavou, zneuctívá toho, kdo je mu hlavou,

5 a každá žena, která se modlí nebo prorocky mluví s nezahalenou hlavou, zneuctívá toho, kdo je jí hlavou ; je to jedno a totéž, jako kdyby byla ostříhaná.

6 Jestliže si žena nezahaluje hlavu, ať se už také ostříhá. Je-li však pro ženu potupné dát se ostříhat nebo oholit, ať se zahaluje.

7 Muž si nemá zahalovat hlavu, protože je obrazem a odleskem slávy Boží, kdežto žena je odleskem slávy mužovy.

8 Vždyť muž není z ženy, nýbrž žena z muže.

9 Muž přece nebyl stvořen pro ženu, ale žena pro muže.

10 Proto má žena mít na hlavě znamení moci kvůli andělům.

11 V Kristu ovšem není žena bez muže ani muž bez ženy,

12 vždyť jako je žena z muže, tak i muž skrze ženu – všecko pak je z Boha.

13 Posuďte to sami: Sluší se, aby se žena k Bohu modlila s nezahalenou hlavou?

14 Cožpak vás sama příroda neučí, že pro muže jsou dlouhé vlasy hanbou,

15 kdežto pro ženu ctí? Vlasy jsou jí totiž dány jako závoj.

16 Chce-li někdo umíněně na tom trvat, tomu říkám: Není to obyčejem ani u nás, ani v ostatních církvích Božích.

— Řád při večeři Páně

17 Když už vás napomínám, nemohu také pochválit, že se shromažďujete spíše ke škodě než k prospěchu.

18 Předně slyším, že jsou mezi vámi roztržky, když se v církvi shromažďujete, a jsem nakloněn tomu věřit.

19 Neboť musí mezi vámi být i různé skupiny, aby se ukázalo, kdo z vás se osvědčí.

20 Když vy se však shromažďujete, není to už společenství večeře Páně:

21 každý se dá hned do své večeře, a jeden má hlad, druhý se opije.

22 Což nemáte své domácnosti, kde byste jedli a pili? Či snad pohrdáte církví Boží a chcete zahanbit ty, kteří nic nemají? Co vám mám říci? Mám vás snad pochválit? Za to vás nechválím!

23 Já jsem přijal od Pána, co jsem vám také odevzdal: Pán Ježíš v tu noc, kdy byl zrazen, vzal chléb,

24 vzdal díky, lámal jej a řekl: „Toto jest mé tělo, které se za vás vydává; to čiňte na mou památku.“

25 Stejně vzal po večeři i kalich a řekl: „Tento kalich je nová smlouva, zpečetěná mou krví; to čiňte, kdykoli budete píti, na mou památku.“

26 Kdykoli tedy jíte tento chléb a pijete tento kalich, zvěstujete smrt Páně, dokud on nepřijde.

27 Kdo by tedy jedl tento chléb a pil kalich Páně nehodně, proviní se proti tělu a krvi Páně.

28 Nechť každý sám sebe zkoumá, než tento chléb jí a z tohoto kalicha pije.

29 Kdo jí a pije a nerozpoznává, že jde o tělo Páně, jí a pije sám sobě odsouzení.

30 Proto je mezi vámi tolik slabých a nemocných a mnozí umírají.

31 Kdybychom soudili sami sebe, nebyli bychom souzeni.

32 Když nás však soudí Pán, je to k naší nápravě, abychom nebyli odsouzeni spolu se světem.

33 A tak, bratří moji, když se shromažďujete k společnému stolu, čekejte jeden na druhého.

34 Kdo má hlad, ať se nají doma, abyste se neshromažďovali k odsouzení. Ostatní věci zařídím, až přijdu.

© 2001 Česká biblická společnost