Psalm 45 | Bible Kralická

1 Přednímu kantoru z synů Chóre, na šošannim, vyučující. Píseň o lásce.

2 Vyneslo srdce mé slovo dobré, vypravovati budu písně své o králi, jazyk můj jako péro hbitého písaře.

3 Krásnější jsi nad všecky syny lidské, rozlita jest i milost ve rtech tvých, proto že jest tobě požehnal Bůh až na věky.

4 Připaš meč svůj na bedra, ó reku udatný, prokaž důstojnost a slávu svou.

5 A v té slávě své šťastně vyjížděj s slovem pravdy, tichosti a spravedlnosti, a dokáže pravice tvá hrozných věcí.

6 Střely tvé jsou ostré, padati budou od nich před tebou národové, proniknou až k srdci nepřátel královských.

7 Trůn tvůj, ó Bože, jest věčný a stálý, berla království tvého jestiť berla nejupřímější.

8 Miluješ spravedlnost, a nenávidíš bezbožnosti, protož pomazal tě, Bože, Bůh tvůj olejem veselé nad účastníky tvé.

9 Mirra, aloe a kassia, všecka roucha tvá voní z paláců, z kostí slonových vzdělaných, nad ty, jenž tě obveselují.

10 Dcery králů jsou mezi vzácnými tvými, přístojíť i manželka tobě po pravici v ryzím zlatě.

11 Slyšiž, dcerko, a viz, a nakloň ucha svého, a zapomeň na lid svůj a na dům otce svého.

12 I zalíbí se králi tvá krása; onť jest zajisté Pán tvůj, protož skláněj se před ním.

13 Tuť i Tyrští s dary, před oblíčejem tvým kořiti se budou bohatí národové.

14 Všecka slavná jest dcera královská u vnitřku, roucho zlatem vytkávané jest oděv její.

15 V rouše krumpovaném přivedena bude králi, i panny za ní, družičky její, přivedeny budou k tobě.

16 Přivedeny budou s radostí velikou a plésáním, a vejdou na palác královský.

17 Místo otců svých budeš míti syny své, kteréž postavíš za knížata po vší zemi. [ (Psalms 45:18) V pamět uvoditi budu jméno tvé po všecky věky, pročež oslavovati tě budou národové na věky věků. ]

Public Domain

Český ekumenický překlad

SLAVNOSTNÍ ŘEČ MI ZE SRDCE TRYSKÁ

1 Pro předního zpěváka, podle „Lilií“. Pro Kórachovce; poučující, píseň lásky.

2 Slavnostní řeč mi ze srdce tryská, své dílo přednesu králi; jazyk můj – hbitého písaře rydlo:

3 Ty nejkrásnější ze synů lidských, z tvých rtů se line milost, proto ti Bůh navěky žehná!

4 Boky si opásej, bohatýre, mečem, svou velebnou důstojností,

5 se zdaremdůstojně do boje vyjeď za pravdu, mírnost a spravedlnost, svou pravicí dokážeš činy, jež vzbudí bázeň.

6 Máš ostré šípy, národy padnou ti k nohám, zasáhneš srdce nepřátel, králi!

7 Tvůj trůn, ó božský, bude stát věčně a navždy, tvým žezlem královským je žezlo práva.

8 Miluješ spravedlnost, nenávidíš zvůli; proto tě, božský, pomazal Bůh tvůj olejem veselí nad tvoje druhy.

9 Celé tvé roucho myrhou, aloe, kasií voní, z paláců zdobených slonovou kostí hra strun zní pro radost tobě.

10 Královské dcery se skvějí v tvých skvostech, královna ve zlatě z Ofíru ti stojí po pravici.

11 Slyš, dcero, pohleď, nakloň své ucho, zapomeň na svůj lid, na otcův dům,

12 neboť král zatouží po tvé kráse; je to tvůj pán a jemu se klaněj.

13 I dcera Týru svůj dar ti nese, naklonit si tě chtějí boháči z lidu.

14 Královská dcera v celé své slávě již čeká uvnitř, svůj šat má protkaný zlatem.

15 V zářivém oděvu ji vedou králi a za ní její panenské družky, k tobě je uvádějí.

16 Průvod se ubírá v radostném jásotu, vstupuje v královský palác.

17 Namísto otců budeš mít syny, učiníš je velmoži po celé zemi.

18 Tvé jméno budu připomínat po všechna pokolení; proto ti národy budou vzdávat chválu navěky a navždy.

© 2001 Česká biblická společnost