Römer 3 | Bible Kralická

1 Což tedy má více Žid nežli pohan? Aneb jaký jest užitek obřízky?

2 Mnohý všelikterak. Přední zajisté ten, že jest jim svěřen Zákon Boží.

3 Nebo což jest do toho, jestliže byli někteří z nich nevěrní? Zdaliž nevěra jejich věrnost Boží vyprázdní?

4 Nikoli, nýbrž budiž Bůh pravdomluvný, ale každý člověk lhář, jakož psáno jest: Aby ospravedlněn byl v řečech svých, a přemohl, když by soudil.

5 Ale jestližeť pak nepravost naše spravedlnost Boží zvelebuje, což díme? Zdali nespravedlivý jest Bůh, jenž uvodí hněv? (Po lidskuť pravím.)

6 Nikoli, sic jinak kterakž by Bůh soudil svět?

7 Nebo jestližeť pravda Boží mou lží rozmohla se k slávě jeho, i pročež pak já jako hříšník bývám souzen?

8 A ne raději (jakž o nás zle mluví a jakož někteří praví, že bychom říkali,): Čiňme zlé věci, aby přišly dobré? Jichžto spravedlivé jest odsouzení.

9 Což tedy? My převyšujeme pohany? Nikoli, nebo jsme již prve dokázali toho, že jsou, i Židé i Řekové, všickni pod hříchem,

10 Jakož psáno jest: Že není spravedlivého ani jednoho.

11 Není rozumného, není, kdo by hledal Boha.

12 Všickni se uchýlili, spolu neužiteční učiněni jsou; není, kdo by činil dobré, není ani jednoho.

13 Hrob otevřený hrdlo jejich, jazyky svými lstivě mluvili, jed lítých hadů pod rty jejich.

14 Kterýchžto ústa plná jsou zlořečení a hořkosti.

15 Nohy jejich rychlé k vylévání krve.

16 Setření a bída na cestách jejich.

17 A cesty pokoje nepoznali.

18 Není bázně Boží před očima jejich.

19 Víme pak, že cožkoli Zákon mluví, těm, kteříž jsou pod Zákonem, mluví, aby všeliká ústa zacpána byla a aby vinen byl všecken svět Bohu.

20 Protož z skutků Zákona nebude ospravedlněn žádný člověk před obličejem jeho; nebo skrze Zákon přichází poznání hřícha.

21 Ale nyní bez Zákona spravedlnost Boží zjevena jest, osvědčená Zákonem i Proroky,

22 Spravedlnost totiž Boží, skrze víru Ježíše Krista, ke všem a na všecky věřící.

23 Neboť není rozdílu. Všickniť zajisté zhřešili, a nemají slávy Boží.

24 Spravedlivi pak učiněni bývají darmo, milostí jeho, skrze vykoupení, kteréž se stalo v Kristu Ježíši,

25 Jehožto Bůh vydal za smírci, skrze víru ve krvi jeho, k ukázání spravedlnosti své, skrze odpuštění předešlých hříchů,

26 V shovívání Božím, k dokázání spravedlnosti své v nynějším času, k tomu, aby on spravedlivým byl a ospravedlňujícím toho, jenž jest z víry Ježíšovy.

27 Kdež jest tedy chlouba tvá? Vyprázdněna jest. Skrze který zákon? Skutků-li? Nikoli, ale skrze zákon víry.

28 Protož za to máme, že člověk bývá spravedliv učiněn věrou bez skutků Zákona.

29 Zdaliž jest toliko Bůh Židů? Zdali také není i pohanů? Ba, jistě i pohanů,

30 Poněvadž jeden jest Bůh, kterýž ospravedlňuje obřízku z víry, a neobřízku skrze víru.

31 Což tedy Zákon vyprazdňujeme skrze víru? Nikoli, nýbrž Zákon tvrdíme.

Public Domain

Český ekumenický překlad

— Před Bohem jsou všichni obviněni

1 Co má tedy žid navíc? A jaký je užitek obřízky?

2 Veliký v každém ohledu! Předně ten, že židům byla svěřena Boží slova.

3 A co když někteří byli nevěrní? Nezruší jejich nevěrnost věrnost Boží?

4 Naprosto ne! Ať se ukáže, že Bůh je pravdivý, ale ‚každý člověk lhář‘, jak je psáno: ‚Aby ses ukázal spravedlivý ve svých slovech a zvítězil, přijdeš-li na soud.‘

5 Jestliže však naše nepravost dává vyniknout spravedlnosti Boží, co k tomu řekneme? Není Bůh, po lidsku řečeno, nespravedlivý, když nás stíhá svým hněvem?

6 Naprosto ne! Vždyť jak by potom Bůh mohl soudit svět?

7 Jestliže však moje lež vyzdvihla Boží pravdu k jeho slávě, proč mám být ještě souzen jako hříšník?

8 A nevede to potom k tomu, co nám někteří pomlouvači připisují, jako bychom říkali: „Čiňme zlo, aby přišlo dobro?“ Ty čeká spravedlivé odsouzení!

9 Co tedy? Máme my židé nějakou přednost? Vůbec ne! Vždyť jsme už dříve ukázali, že všichni, židé i pohané, jsou pod mocí hříchu,

10 jak je psáno: ‚Nikdo není spravedlivý, není ani jeden,

11 nikdo není rozumný, není, kdo by hledal Boha;

12 všichni se odchýlili, všichni propadli zvrácenosti, není, kdo by činil dobro, není ani jeden.

13 Hrob otevřený je jejich hrdlo, svým jazykem mluví jen lest, hadí jed skrývají ve rtech,

14 jejich ústa jsou samá kletba a hořkost,

15 jejich nohy spěchají prolévat krev,

16 zhouba a bída je na jejich cestách;

17 nepoznali cestu pokoje

18 a úctu před Bohem nemají.‘

19 Víme, že co zákon říká, říká těm, kdo jsou pod zákonem, aby byla umlčena každá ústa a aby celý svět byl před Bohem usvědčen z viny.

20 Vždyť ze skutků zákona ‚nebude před ním nikdo ospravedlněn‘, neboť ze zákona pochází poznání hříchu.

— Spravedlnost z víry v Ježíše Krista

21 Nyní však je zjevena Boží spravedlnost bez zákona, dosvědčovaná zákonem i proroky,

22 Boží spravedlnost skrze víru v Ježíše Krista pro všecky, kdo věří. Není totiž rozdílu:

23 všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy;

24 jsou ospravedlňováni zadarmo jeho milostí vykoupením v Kristu Ježíši.

25 Jeho ustanovil Bůh, aby svou vlastní smrtí se stal smírnou obětí pro ty, kdo věří. Tak prokázal, že byl spravedlivý, když již dříve trpělivě promíjel hříchy.

26 Svou spravedlnost prokázal i v nynějším čase, aby bylo zjevné, že je spravedlivý a ospravedlňuje toho, kdo žije z víry v Ježíše.

27 Kde zůstala chlouba? Byla vyloučena! Jakým zákonem? Zákonem skutků? Nikoli, nýbrž zákonem víry.

28 Jsme totiž přesvědčeni, že se člověk stává spravedlivým vírou bez skutků zákona.

29 Je snad Bůh toliko Bohem židů? Což není též Bohem pohanů? Zajisté i pohanů!

30 Vždyť je to jeden a týž Bůh, který obřezané ospravedlní z víry a neobřezané skrze víru.

31 To tedy vírou rušíme zákon? Naprosto ne! Naopak, zákon potvrzujeme.

© 2001 Česká biblická společnost