Psalm 50 | Bible Kralická

1 Žalm Azafovi. Bůh silný, Bůh Hospodin mluvil, a přivolal zemi od východu slunce i od západu jeho.

2 Z Siona v dokonalé kráse Bůh zastkvěl se.

3 Béřeť se Bůh náš, a nebude mlčeti; oheň před ním vše zžírati bude, a vůkol něho vichřice náramná.

4 Zavolal nebes s hůry i země, aby soudil lid svůj, řka:

5 Shromažďte mi svaté mé, kteříž smlouvu se mnou učinili při obětech.

6 I budou vypravovati nebesa spravedlnost jeho; nebo sám Bůh soudce jest. Sélah.

7 Slyš, lide můj, a buduť mluviti, Izraeli, a buduť tebou osvědčovati. Já zajisté Bůh, Bůh tvůj jsem.

8 Nechci tě obviňovati z příčiny obětí tvých, ani zápalů tvých, že by vždycky přede mnou nebyli.

9 Nevezmuť z domu tvého volka, ani z chlévů tvých kozlů.

10 Nebo má jest všecka zvěř lesní, i hovada na tisíci horách.

11 Já znám všecko ptactvo po horách, a zvěř polní před sebou mám.

12 Zlačním-li, nic tobě o to nedím; nebo můj jest okršlek zemský i plnost jeho.

13 Zdaliž jídám maso z volů, a pijím krev kozlovou?

14 Obětuj Bohu obět chvály, a plň Nejvyššímu své sliby;

15 A vzývej mne v den ssoužení, vytrhnu tě, a ty mne budeš slaviti.

16 Sic jinak bezbožníku praví Bůh: Což tobě do toho, že ty vypravuješ ustanovení má, a béřeš smlouvu mou v ústa svá,

17 Poněvadž jsi vzal v nenávist kázeň, a zavrhl jsi za sebe slova má.

18 Vidíš-li zloděje, hned s ním běžíš, a s cizoložníky díl svůj máš.

19 Ústa svá pouštíš ke zlému, a jazyk tvůj skládá lest.

20 Usazuješ se, a mluvíš proti bratru svému, a na syna matky své lehkost uvodíš.

21 To jsi činil, a já mlčel jsem. Měl-liž jsi ty se domnívati, že já tobě podobný budu? Nýbrž trestati tě budu, a představímť to před oči tvé.

22 Srozumějtež tomu již aspoň vy, kteříž se zapomínáte na Boha, abych snad nepochytil, a nebyl by, kdo by vytrhl.

23 Kdož obětuje obět chvály, tenť mne uctí, a tomu, kdož napravuje cestu svou, ukáži spasení Boží.

Public Domain

Český ekumenický překlad

BŮH SÁM, BŮH HOSPODIN

1 Žalm pro Asafa. Bůh sám, Bůh Hospodin promluvil a volá zemi od slunce východu až po západ.

2 Ze Sijónu, místa dokonalé krásy, zaskvěl se Bůh,

3 přichází Bůh náš a nehodlá mlčet. Před ním jde oheň sžírající, vichřice běsní kolem něho.

4 Nebesa shůry i zemi volá, povede při se svým lidem.

5 „Shromážděte mi mé věrné, ty, kdo při oběti přijali mou smlouvu!“

6 Nebesa hlásají jeho spravedlnost, Bůh sám bude soudcem. -Sela-

7 „Slyš, můj lide, budu mluvit, Izraeli, svědčím proti tobě, já jsem Bůh, tvůj Bůh jsem.

8 Má žaloba se netýká tvých obětí, tvé zápaly mám před sebou stále.

9 Nevezmu si býčka z tvého domu, kozly ze tvých ohrad.

10 Všechna lesní zvěř mi patří i dobytek na tisíci horách,

11 v horách vím o každém ptáku, polní havěť též mám kolem sebe.

12 Kdybych měl hlad, neřeknu si tobě, mně patří svět se vším, co je na něm.

13 Jídám snad já maso z tura nebo napájím se kozlí krví?

14 Přines Bohu oběť díků a plň svoje sliby Nejvyššímu!

15 Až mě potom budeš v den soužení volat, já tě ubráním a ty mě budeš oslavovat.“

16 Ale svévolníkovi Bůh praví: „Nač odříkáváš má nařízení, proč si bereš do úst moji smlouvu?

17 Ty přec nenávidíš kázeň, ty má slova za sebe jen házíš.

18 Spatříš zloděje a běžíš k němu, s cizoložníky máš podíl.

19 Ústa propůjčuješ k zlému, svůj jazyk jsi spřáhl se lstí.

20 Usedneš a mluvíš proti bratru, kydáš hanu na syna své matky.

21 To jsi dělával, a já jsem mlčel. Domníval ses, že jsem jako ty. Vznáším proti tobě obžalobu.

22 Pochopte to, vy, kdo na Boha jste zapomněli, ať vás nerozsápu a nikdo vás nevytrhne.

23 Mne oslaví ten, kdo přinese oběť díků, ten, kdo jde mou cestou; tomu dám zakusit Boží spásu.“

© 2001 Česká biblická společnost