Hoheslied 6 | Bible Kralická

1 Milý můj sstoupil do zahrady své, k záhonkům věci vonných, aby pásl v zahradách, a aby zbíral lilium. 2 Já jsem milého mého, a milý můj jest můj, kterýž pase mezi lilium. 3 Krásná jsi, přítelkyně má, jako Tersa, pěkná jako Jeruzalém, hrozná jako vojsko s praporci. 4 Odvrať oči své od patření na mne, nebo ony mne posilují. Vlasy tvé jsou jako stáda koz, kteréž vídati v Galád. 5 Zubové tvoji jsou podobní stádu ovcí, když vycházejí z kupadla, z nichž každá mívá po dvém, a mezi nimiž není žádné neplodné. 6 Jako kus jablka zrnatého židoviny tvé mezi kadeři tvými. 7 Šedesáte jest královen, a osmdesáte ženin, a mladic bez počtu; 8 Jediná jest však má holubice, má upřímá, jedinká při matce své, nepoškvrněná při své rodičce. Spatřivše ji dcery, blahoslavily ji, královny a ženiny chválily ji, řkouce: 9 Která jest to, kterouž viděti jako dennici, krásná jako měsíc, čistá jako slunce, hrozná jako vojsko s praporci? 10 Do zahrady vypravené sstoupila jsem, abych spatřila ovoce údolí, abych viděla, kvete-li vinný kmen, a pučí-li se jabloně zrnaté. 11 Nezvěděla jsem, a žádost má ponukla mne na vůz přednějších z lidu mého. 12 Navrať se, navrať, ó Sulamitská, navrať se, navrať, ať na tě patříme. Co uzříte na Sulamitské? Jako zástup vojenský.

Bible, překlad 21. století

1 Kam odešel tvůj miláček, ty nejkrásnější z žen? Kam se obrátil tvůj miláček, abychom jej s tebou hledali? 2 Můj milý sešel do své zahrady k záhonům koření, aby své stádo pásl v zahradách a sbíral lilie. 3 Já patřím svému milému a můj milý je můj, když pase v liliích. 4 Jak Tirsa jsi krásná, lásko má, jak Jeruzalém líbezná, jak hvězdné šiky úchvatná! 5 Své oči odvrať ode mě, vždyť už jsem jimi přemožen! Tvé vlasy jsou jak stádo koz, jež sbíhá z gileádských hor. 6 Tvé zuby jsou jak stádo ovcí březích, když vycházejí z koupadla: jak párky dvojčat kráčejí, ani jediné nechybí. 7 Jak plátky granátových jablek jsou pod závojem spánky tvé. 8 Byť na šedesát bylo královen, konkubín osmdesát a panen bezpočtu, 9 jediná je však holubička má, má dokonalá, své matky dcera jediná, svojí rodičkou hýčkaná! Když na ni pohlédnou, dívky jí blahořečí, královny i konkubíny chválu vzdávají: 10 Kdopak to září jako jitřenka? Jak luna překrásná, čistá jak slunce zář, jak hvězdné šiky úchvatná! 11 Do sadu ořešáků sešel jsem spatřit, co raší v údolí, zda pučí réva, pohlédnout, jabloně granátové zda rozkvetly. 12 A hle, než nadál jsem se, posadila mě do vozů knížecích!

Hoheslied 6 | Bible Kralická Bible, překlad 21. století