Psalm 9 | La Bible du Semeur

Dieu fait justice

1 Un cantique de David dédié au chef de chœur, à chanter avec accompagnement de hautbois et de harpes.* 2 Je te louerai, ╵ô Eternel, de tout mon cœur, je veux raconter tes merveilles. 3 Par toi, j’exulte d’allégresse, je te célèbre par des chants, ╵ô Dieu très-haut. 4 Mes ennemis prennent la fuite, sous tes coups, ils vont trébucher; ╵ils vont périr devant ta face. 5 Tu m’as rendu justice, ╵et tu as défendu mon droit, quand tu as siégé sur ton trône ╵pour juger selon la justice. 6 Tu as menacé les peuples païens, ╵tu as fait périr le méchant, et effacé son souvenir ╵pour toutes les générations. 7 Plus d’ennemis! ╵Ils sont ruinés à tout jamais car tu as renversé leurs villes, le souvenir en est perdu. 8 L’Eternel siège pour toujours, voici: il a dressé son trône ╵pour exercer ses jugements. 9 C’est lui qui gouverne le monde ╵avec droiture et équité, qui prononce le jugement ╵avec justice sur les peuples. 10 Oui, l’Eternel est un refuge ╵pour ceux que l’on opprime, un lieu fort en temps de détresse. 11 C’est pourquoi ceux qui te connaissent ╵ont placé leur confiance en toi. Car toi, jamais, tu ne délaisses, ╵ô Eternel, ╵celui qui se tourne vers toi. 12 Célébrez par des chants ╵l’Eternel, qui siège en Sion, et proclamez ╵parmi les peuples ses hauts faits. 13 Car il poursuit les meurtriers ╵et se souvient de leurs victimes; jamais il n’est indifférent ╵au cri des opprimés. 14 Eternel, aie pitié de moi! Vois l’affliction où m’ont réduit ╵ceux qui me vouent leur haine! C’est toi qui me fais remonter ╵des portes de la mort 15 pour que je publie tes louanges aux portes* de ceux qui habitent ╵la ville de Sion et que je sois dans l’allégresse ╵pour ton œuvre de délivrance. 16 Les peuples païens tombent dans la fosse ╵qu’ils avaient creusée de leurs mains, leurs pieds se prennent dans le piège ╵qu’ils avaient tendu en cachette*. 17 L’Eternel a montré ╵qui il était: ╵il fait justice, et il prend le méchant ╵à son propre filet. Jeu d’instruments* – Pause 18 Que les méchants ╵s’en aillent au séjour des morts: tous les peuples païens ╵qui ne se soucient pas de Dieu. 19 Mais Dieu n’oublie pas à jamais les pauvres, l’espoir des affligés ╵ne sera pas toujours déçu. 20 Eternel, lève-toi! ╵Que l’homme ne triomphe pas! Fais comparaître devant toi ╵les peuples païens pour qu’ils soient jugés. 21 Frappe-les de terreur, ╵ô Eternel, et que ces peuples sachent ╵qu’ils ne sont que des hommes.

Český ekumenický překlad

HOSPODINE, CELÝM SVÝM SRDCEM TI VZDÁVÁM CHVÁLU

1 Pro předního zpěváka. Podle mút-labben. Žalm Davidův. (Álef) 2 Hospodine, celým svým srdcem ti vzdávám chválu, o všech divuplných činech tvých chci vypravovat. 3 Budu se radovat, jásotem tě oslavovat, tvému jménu, Nejvyšší, pět žalmy. (Bét) 4 Moji nepřátelé obrátí se nazpět, upadnou a zhynou před tvou tváří, 5 protožes mi zjednal právo, obhájils mě, usedl jsi na trůn, soudce spravedlivý. (Gimel) 6 Okřikl jsi pronárody, do záhuby svrhl svévolníka, jejich jméno zahladil jsi navěky a navždy. 7 Po nepříteli zůstaly provždy jen trosky. Vyvrátil jsi jejich města, i památka na ně zašla. (Hé) 8 Hospodin však bude trůnit věčně, soudnou stolici má připravenu. 9 Rozsoudí svět spravedlivě, povede při národů dle práva. (Vav) 10 Hospodin je zdeptanému nedobytným hradem, v dobách soužení je hradem nedobytným. 11 V tebe nechť doufají, kdo znají tvé jméno. Vždyť ty, kdo se dotazují po tvé vůli, neopouštíš, Hospodine. (Zajin) 12 Pějte žalmy Hospodinu, který na Sijónu trůní, oznamujte mezi lidmi jeho skutky. 13 Za prolitou krev k odpovědnosti volá, pamatuje na ni, na úpění ponížených nezapomněl. (Chet) 14 Hospodine, smiluj se nade mnou, pohleď, jak mě ponižují ti, kteří mě nenávidí, smiluj se ty, jenž mě zvedáš z bran smrti! 15 O všech chvályhodných činech tvých chci vypravovat v branách sijónské dcery, budu jásat nad tím, žes mě spasil. (Tet) 16 Pronárody klesly do pasti, již udělaly, v síti, kterou nastražily, uvízla jim noha. 17 Hospodin tu zřejmě zjednal právo: svévolník uvízl v léčce přichystané vlastní rukou. – Higgájón. -Sela- (Jod) 18 Do podsvětí se navrátí svévolníci, všechny pronárody, jež na Boha zapomněly. 19 Ubožák však nikdy neupadne v zapomnění; naděje ponížených nikdy neztroskotá. (Kaf) 20 Povstaň, Hospodine, ať si člověk nezakládá na své moci ať už pronárody stanou před tvým soudem! 21 Hospodine, zdrť je strachem, ať si pronárody uvědomí, že jsou jenom lidé. - Sela- (Lámed)

Psalm 9 | La Bible du Semeur Český ekumenický překlad

Dieu fait justice

HOSPODINE, CELÝM SVÝM SRDCEM TI VZDÁVÁM CHVÁLU