1C’est en toi, Eternel, ╵que je cherche un refuge. Que jamais cela ne tourne à ma confusion!2Toi qui es juste, ╵délivre-moi! ╵Oui, secours-moi! Tends l’oreille vers moi ╵et sauve-moi!3Sois le rocher ╵où je trouve un refuge, où je peux accéder ╵à tout moment, où tu as résolu ╵de me sauver! Car tu es mon rocher, ╵ma forteresse.4Mon Dieu, délivre-moi ╵des criminels, des gens iniques ╵et violents.5O Seigneur Eternel, ╵sur toi je compte, car, depuis ma jeunesse, ╵ma confiance est en toi.6Oui, depuis ma naissance*, ╵je prends appui sur toi. Depuis que je suis sorti du sein maternel, ╵tu me soutiens*. Tu es sans cesse ╵mon sujet de louange.7Pour beaucoup, je suis un prodige, et toi, tu es pour moi ╵un abri fortifié.8Ma bouche est pleine ╵de louanges pour toi et, chaque jour, ╵elle publie ta gloire.9En ma vieillesse, ╵ne me délaisse pas; quand diminuent mes forces, ╵ne m’abandonne pas!10Mes ennemis ╵discourent contre moi, ceux qui m’épient, ╵ensemble se concertent,11disant: « Dieu l’a abandonné! Poursuivez-le! ╵Saisissez-vous de lui! Il n’est personne ╵qui puisse le sauver. »12Mais toi, ô Dieu, ╵ne reste pas si loin! Mon Dieu, viens vite à mon secours!13Qu’ils soient remplis de honte ╵et disparaissent, tous mes accusateurs! Qu’ils soient couverts d’opprobre, ╵d’ignominie, ces gens qui cherchent à me nuire!14Mais moi, sans cesse, ╵je serai plein d’espoir. De plus en plus, ╵je veux chanter ta gloire.15Oui, tous les jours, j’annoncerai ╵tes actes de justice ╵et de salut, dont je ne connais pas le nombre*.16Par ta puissance, ╵ô Seigneur Eternel, ╵je me présenterai et je rappellerai ╵que toi seul tu es juste.17Tu m’as instruit, ╵ô Dieu, dès ma jeunesse; jusqu’à ce jour, ╵je publie tes merveilles.18Et maintenant que je suis vieux, ╵que j’ai les cheveux blancs, ô Dieu, ne m’abandonne pas, et je pourrai ╵dire ta force ╵dès aujourd’hui ╵aux hommes de mon temps, et ta puissance ╵aux générations à venir.19Ta justice, ô Dieu, est immense, car tu as fait ╵des choses merveilleuses! Qui donc, ô Dieu, ╵serait semblable à toi?20Tu nous as fait ╵passer par des détresses ╵et des malheurs sans nombre. Tu nous feras revivre et, du fond des abîmes, ╵tu me retireras.21Veuille me rendre ╵encore plus honoré, et me consoler à nouveau.22Moi, en retour, ╵je te célébrerai ╵au son du luth pour ta fidélité, mon Dieu. Je te célébrerai ╵en jouant de la lyre, Saint d’Israël!23Je pousserai des cris de joie, ╵je chanterai en ton honneur de tout mon être ╵car tu m’as délivré.24Je redirai sans cesse ╵que tu es juste. Ils seront confondus, ╵couverts de honte, ces gens qui cherchent à me nuire.
Český ekumenický překlad
UTÍKÁM SE K TOBĚ, HOSPODINE
1 Utíkám se k tobě, Hospodine, kéž nikdy nejsem zahanben! 2 Pro svou spravedlnost mě vysvoboď, pomoz mi vyváznout, skloň ke mně své ucho, buď mou spásou. 3 Buď mi skalním příbytkem a budu se tam uchylovat stále. Rozhodls o mé záchraně, tys můj skalní štít, moje pevná tvrz! 4 Bože můj, pomoz mi vyváznout z moci svévolníka, z rukou bídáka a násilníka. 5 Ty jsi přece má naděje, Panovníku Hospodine, v tebe už od mládí doufám. 6 Na tebe jsem odkázán už ze života matky, oddělil sis mě v matčině nitru, chvalozpěv můj o tobě bude znít stále. 7 Za zázrak mě mnozí měli, tys byl moje mocné útočiště. 8 Z mých úst plně zní tvá chvála, den co den tě oslavuji. 9 Nezamítej mě v čas stáří, neopouštěj mě, když pozbývám sil. 10 Nepřátelé se už na mě domlouvají, ti, kdo mě hlídají, společně se radí, 11 prohlašují: „Bůh ho opustil, pusťte se za ním, chopte se ho, nevysvobodí ho nikdo.“ 12 Nevzdaluj se ode mne, můj Bože, Bože, na pomoc mi pospěš! 13 Ať zahynou v hanbě, kdo mě osočují, potupa a stud ať halí ty, kdo zlo mi strojí. 14 Já však budu vytrvale čekat a vždy víc a nade vše tě budu chválit. 15 O tvé spravedlnosti budou má ústa vypravovat, každého dne svědčit o tvé spáse, a přece nestačím všechno vypovědět. 16 Přicházím s bohatýrskými činy Panovníka Hospodina; tvoji spravedlnost, jenom tvoji, budu připomínat. 17 Od mladosti, Bože, jsi mě vyučoval a já dosud oznamuji tvoje divy. 18 Ani ve stáří a šedinách mě, Bože, neopouštěj, dokud neseznámím toto pokolení se skutky tvé paže a s tvou bohatýrskou silou všechny, kteří přijdou. 19 Bože, tvoje spravedlnost až k výšinám sahá, vykonals veliké věci. Bože, kdo je tobě roven! 20 Ty jsi mi dal zakusit četná zlá soužení a zase mi život vracíš a z propasti země přivádíš mě nazpět. 21 Ty mě stále činíš větším, útěchou mě zahrnuješ. 22 A já strunným nástrojem ti budu vzdávat chválu, Bože můj, za tvoji věrnost, s citerou ti budu zpívat žalmy, Svatý Izraele. 23 Ať plesají mé rty, když ti zpívám žalmy, i má duše tebou vykoupená. 24 A můj jazyk bude o tvé spravedlnosti hovořit každodenně, budou se rdít hanbou ti, kdo mi strojili zlé věci.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.