Psalm 64 | La Bible du Semeur

Protège-moi !

1 Au chef de chœur. Psaume de David.

2 O Dieu, écoute ╵ma voix plaintive, protège-moi ╵d’un ennemi ╵qui me fait peur,

3 et mets-moi à l’abri ╵des complots des méchants, de la troupe tumultueuse ╵de malfaisants.

4 Comme une épée, ╵leur langue est aiguisée et ils décochent ╵leurs propos venimeux ╵comme des flèches!

5 Ils tirent depuis leur cachette ╵sur l’innocent, ils le visent soudain, ╵sans éprouver ╵la moindre crainte.

6 Ils s’enhardissent ╵pour de mauvais desseins, ils se concertent ╵pour bien cacher leurs pièges, en se disant: ╵« Qui s’en apercevra? »

7 Chacun combine ╵des mauvais coups. ╵« Nous voici prêts, notre plan est au point! » Oui, la pensée intime, ╵le cœur de l’homme ╵est un gouffre profond.

8 Mais Dieu leur lance ╵soudain des flèches. Ils sont frappés:

9 leur propre langue ╵cause leur chute. En les voyant, ╵chacun secoue la tête*,

10 et tous les hommes ╵sont pris de crainte et ils proclament ╵l’œuvre de Dieu en tirant la leçon ╵de ses actions.

11 Qu’en l’Eternel, ╵le juste trouve ╵sa joie et son refuge, et tous les hommes au cœur droit ╵s’en féliciteront.

La Bible du Semeur ® Copyright © 1992, 1999, 2015 by Biblica, Inc. Used with permission. All rights reserved worldwide. “La Bible du Semeur” is a trademark registered in the European Union Intellectual Property Office (EUIPO) by Biblica, Inc. “Biblica”, “International Bible Society” and the Biblica Logo are trademarks registered in the United States Patent and Trademark Office by Biblica, Inc. Used with permission.

Český ekumenický překlad

VYSLYŠ, BOŽE, MOJE LKÁNÍ

1 Pro předního zpěváka. Žalm Davidův.

2 Vyslyš, Bože, moje lkání, chraň mě, ať mohu žít beze strachu z nepřítele,

3 skryj mě, když se zlovolníci tajně radí, když se bouří, kdo páchají ničemnosti,

4 kdo si nabrousili jazyky jak meče, namířili šípy jedovatých řečí,

5 aby zákeřně stříleli na bezúhonného! Znenadání na něj vystřelí bez jakékoli bázně.

6 Utvrzují se v zlém rozhodnutí, počítají, jak by nastražili léčky, říkají si: „Kdo nás může spatřit?

7 Ať si kdo chce slídí po podlostech, nastrojili jsme to dokonale, ať si slídil slídí, hluboké je nitro člověka i jeho srdce.“

8 Bůh však znenadání na ně vystřelí šíp; budou samá rána.

9 Jejich jazyk je sklátí, každý, kdo je spatří, se jim vyhne.

10 Všichni lidé se budou bát, budou rozhlašovat Boží skutek a pochopí jeho dílo.

11 Spravedlivý se bude radovat z Hospodina a utíkat se k němu; on bude chloubou všech, kdo mají přímé srdce.

© 2001 Česká biblická společnost