Maleachi 1 | La Bible du Semeur

1 Proclamation, parole que l’Eternel a adressée à Israël par l’intermédiaire de Malachie*.

L’amour de l’Eternel pour son peuple

2 Moi, je vous ai aimés, déclare l’Eternel. Et vous me demandez: « En quoi donc nous as-tu aimés? » Esaü n’est-il pas le frère de Jacob? demande l’Eternel. Or, j’ai aimé Jacob, 3 et j’ai écarté Esaü*: j’ai fait de ses montagnes un pays désolé, et j’ai livré son patrimoine aux chacals du désert. 4 Edom peut bien dire: « Nous avons été démolis, mais nous rebâtirons ce qui n’est plus que ruines. » Mais le Seigneur des armées célestes déclare: Eux, ils rebâtiront, moi, je démolirai. On appellera leur pays: « le territoire de la méchanceté, le peuple contre qui, toujours, l’Eternel sera en colère ». 5 Et vous le verrez de vos yeux, et vous direz: « L’Eternel est très grand, même au-delà du territoire d’Israël. »

L’honneur dû à l’Eternel

6 Le Seigneur des armées célestes s’adresse à vous les prêtres, vous qui me méprisez: Un fils honore un père, un serviteur son maître. Si je suis votre père, où donc sont les honneurs qui me sont dus? Si je suis votre maître, où est la crainte qui m’est due? Et puis vous demandez: « En quoi t’avons-nous méprisé? » 7 Vous apportez sur mon autel des aliments impurs* et puis vous demandez: « En quoi t’avons-nous profané? » C’est en disant: « La table de l’Eternel est chose méprisable. » 8 Quand, pour le sacrifice, vous venez présenter un animal aveugle, n’y a-t-il rien de mal? Et quand vous présentez une bête éclopée ou malade, n’y a-t-il rien de mal? Offrez-le donc à votre gouverneur! Sera-t-il content de vous? Ou vous fera-t-il bon accueil? dit l’Eternel, le Seigneur des armées célestes. 9 Ensuite, après avoir agi ainsi, vous venez supplier Dieu d’avoir pitié de vous! Vous fera-t-il bon accueil? demande le Seigneur des armées célestes. 10 Qui enfin, parmi vous, se décidera à fermer les portes de mon temple, pour que vous n’allumiez plus inutilement le feu sur mon autel? Je n’ai aucun plaisir en vous, dit l’Eternel, le Seigneur des armées célestes. Je n’agrée pas l’offrande de vos mains. 11 Car, du soleil levant jusqu’au soleil couchant, ma renommée sera très grande au milieu des peuples non israélites, et partout, en tout lieu, de l’encens me sera offert et des offrandes pures. Car, parmi ces peuples, ma renommée sera très grande, dit l’Eternel, le Seigneur des armées célestes*. 12 Mais vous, vous me profanez lorsque vous dites: « La table du Seigneur est impure, et ce qu’elle nous rapporte en aliments est vraiment méprisable. » 13 « Quel fardeau! », dites-vous, et vous me dédaignez, déclare l’Eternel, le Seigneur des armées célestes. Vous apportez ici des bêtes dérobées, boiteuses ou malades; ce sont là vos offrandes. Croyez-vous que je vais les agréer de votre part? demande l’Eternel. 14 Maudit soit le tricheur qui a dans son troupeau un mâle, qui s’engage par un vœu, puis qui offre au Seigneur une bête tarée. Car je suis un grand Roi, déclare l’Eternel, le Seigneur des armées célestes, et les peuples non israélites me craindront.

Český ekumenický překlad

OBŽALOBA RODU LÉVIHO - — Vyvolení Jákoba a zavržení Ezaua - Boží milost vede jednoho k životu, druhého Boží spravedlnost hubí.

1 Výnos. Slovo Hospodinovo o Izraeli skrze Malachiáše. 2 „Zamiloval jsem si vás, praví Hospodin. Vy však se ptáte: ‚Kde jedůkaz, že sis nás zamiloval?‘ Což nebyl Ezau Jákobův bratr? je výrok Hospodinův. Jákoba jsem si zamiloval, 3 Ezaua jsem však nenáviděl. Proto jsem obrátil v poušť jeho hory, jeho dědictví v step pro šakaly.“ 4 Říká-li Edóm: „Jsme zničeni, avšak na troskách budeme znovu stavět,“ praví Hospodin zástupů toto: „Jen ať si stavějí, já budu bořit.“ I nazvou je územím zvůle, lidem, na který Hospodin navěky zanevřel v hněvu. 5 Na vlastní oči to spatříte a řeknete sami: „Hospodin je veliký i za pomezím Izraele.“

— Zlořády při obětech - Kněžstvo uráží vadnými obětmi Hospodinovo jméno. Prorok volá k nápravě.

6 Syn ctí svého otce a služebník svého pána. „Jsem-li Otec, kde je úcta ke mně? Jsem-li Pán, kde je bázeň přede mnou, praví Hospodin zástupů vám, kněží, kteří zlehčujete mé jméno. Ptáte se: ‚Čím zlehčujeme tvé jméno?‘ 7 Přinášíte na můj oltář poskvrněný chléb a ptáte se: ‚Čím jsme tě poskvrnili?‘ Tím, že říkáte, že Hospodinův stůl není třeba brát vážně. 8 Když přivádíte k oběti slepé zvíře, to není nic zlého? Když přivádíte kulhavé a nemocné, to není nic zlého? Jen to dones svému místodržiteli, získáš-li tak jeho přízeň a přijme-li tě, praví Hospodin zástupů. 9 Tak tedy proste Boha o shovívavost, aby se nad námi smiloval. Vlastní rukou jste to činívali. Cožpak mohu někoho z vás přijmout? praví Hospodin zástupů. 10 Kéž by se mezi vámi našel někdo, kdo by zavřel dveře, abyste marně nezapalovali na mém oltáři oheň! Nemám ve vás zalíbení, praví Hospodin zástupů, a dary z vaší ruky neoblibuji. 11 Od východu slunce až na západ bude mé jméno veliké mezi pronárody. Na každém místě budou přinášet mému jménu kadidlo a čistý obětní dar. Zajisté bude mé jméno veliké mezi pronárody, praví Hospodin zástupů. 12 Ale vy je znesvěcujete, když říkáte, že Panovníkův stůl je možno poskvrňovat, a to, co je na něm, obětovaný pokrm, není třeba brát vážně. 13 Říkáte: ‚Ach, nač se trápit?‘ a vše odbýváte, praví Hospodin zástupů. Přinášíte, co bylo vzato násilím, kulhavé i nemocné přinášíte jako obětní dar. Což si mohu oblíbit, co je z vaší ruky? praví Hospodin. 14 Buď proklet chytrák, jenž má ve svém stádu samce, a složí-li slib, obětuje Panovníku zvíře vykleštěné. Neboť já jsem velký Král, praví Hospodin zástupů, mé jméno budí mezi pronárody bázeň.“

Maleachi 1 | La Bible du Semeur Český ekumenický překlad

L’amour de l’Eternel pour son peuple

L’honneur dû à l’Eternel

OBŽALOBA RODU LÉVIHO - — Vyvolení Jákoba a zavržení Ezaua - Boží milost vede jednoho k životu, druhého Boží spravedlnost hubí.

— Zlořády při obětech - Kněžstvo uráží vadnými obětmi Hospodinovo jméno. Prorok volá k nápravě.