Josua 7 | La Bible du Semeur

La faute d’Akân

1 Les Israélites commirent un acte d’infidélité à l’égard des objets voués à l’Eternel: Akân, fils de Karmi* et descendant de Zabdi et de Zérah, de la tribu de Juda, prit pour lui certains de ces objets, et l’Eternel se mit en colère contre les Israélites. 2 De Jéricho, Josué envoya des hommes à la ville d’Aï* près de Beth-Aven à l’est de Béthel, en leur demandant d’explorer cette région. Ils allèrent explorer Aï. 3 A leur retour, ils dirent à Josué: Il est inutile d’envoyer toute l’armée: deux ou trois mille hommes suffiront pour battre Aï. Ne donne pas de fatigue à tout le peuple, car l’adversaire est peu nombreux. 4 Ainsi, environ trois mille soldats allèrent attaquer la ville, mais ils furent mis en fuite par les habitants d’Aï 5 qui leur tuèrent environ trente-six hommes: ils les poursuivirent depuis la porte de la ville jusqu’à Shebarim et les battirent dans la descente. Alors le peuple atterré perdit tous ses moyens. 6 Josué déchira ses vêtements*, il se jeta, la face contre terre, devant le coffre de l’Eternel et resta là jusqu’au soir. Les responsables d’Israël firent de même. Et ils se jetèrent de la poussière sur la tête. 7 Josué s’écria: Ah! Seigneur Eternel, pourquoi donc as-tu fait traverser le Jourdain à ce peuple, si c’est pour nous livrer aux Amoréens et nous faire périr? Si seulement nous étions restés de l’autre côté du fleuve! 8 Maintenant, je te prie, Seigneur, que puis-je dire après qu’Israël a pris la fuite devant ses ennemis? 9 Les Cananéens et les autres habitants du pays l’apprendront, ils nous encercleront et feront disparaître notre nom de la terre. Comment alors feras-tu reconnaître ta grandeur? 10 L’Eternel répondit à Josué: Lève-toi! Pourquoi restes-tu prostré la face contre terre? 11 Israël a commis un péché. On a transgressé l’alliance que j’avais établie pour eux. On a pris des objets qui m’étaient voués, on en a dérobé, caché et mis dans ses propres affaires. 12 C’est pourquoi les Israélites ne pourront plus résister à leurs ennemis, ils fuiront devant eux car ils sont sous le coup d’une sentence de destruction. Je ne continuerai pas à être avec vous si vous ne détruisez pas ce qui est au milieu de vous. 13 Maintenant, lève-toi, Josué, convoque le peuple et purifie-le. Dis-leur: « Purifiez-vous pour demain, car voici ce que déclare l’Eternel, le Dieu d’Israël! Vous avez au milieu de vous, Israélites, ce qui m’est voué. Vous ne pourrez pas résister à vos ennemis tant que vous n’aurez pas ôté cela du milieu de vous. 14 Demain matin, vous vous présenterez devant moi, par tribus. Puis la tribu que l’Eternel désignera par le sort* se présentera, groupe familial par groupe familial, et le groupe familial que l’Eternel désignera s’avancera famille par famille. Dans la famille que j’aurai désignée, les hommes se présenteront un par un. 15 Celui qui sera désigné comme coupable d’avoir pris ce qui m’était voué sera brûlé avec tout ce qui lui appartient, parce qu’il a transgressé l’alliance de l’Eternel et qu’il a commis une infamie en Israël. »

Le châtiment d’Akân

16 Le lendemain, Josué se leva de bon matin et fit avancer les Israélites tribu par tribu. Et c’est la tribu de Juda qui fut désignée. 17 Il la fit approcher groupe familial par groupe familial, le sort désigna celui de Zérah. Il fit passer les familles du groupe familial de Zérah l’une après l’autre, et c’est la famille de Zabdi qui fut désignée. 18 Il fit avancer cette famille homme par homme, et Akân, fils de Karmi, descendant de Zabdi et de Zérah, de la tribu de Juda, fut désigné par le sort. 19 Josué lui dit: Mon fils, je te prie solennellement, au nom de l’Eternel, le Dieu d’Israël, de l’honorer en m’avouant ce que tu as fait, sans rien me cacher. 20 Akân lui répondit: C’est vrai, j’ai commis une faute envers l’Eternel, le Dieu d’Israël. Voici ce que j’ai fait: 21 J’ai vu dans le butin un magnifique manteau de Babylone*, deux cents pièces d’argent et un lingot d’or d’une livre. J’en ai eu fortement envie, alors je m’en suis emparé. Ces objets sont enterrés au milieu de ma tente, et l’argent est en-dessous. 22 Josué envoya des hommes à la tente d’Akân, ils se dépêchèrent d’y aller et retrouvèrent effectivement le manteau enfoui dans la tente et l’argent en-dessous. 23 Ils prirent le tout et l’apportèrent à Josué et à tous les Israélites, puis on le déposa devant l’Eternel. 24 Josué, aidé de tous les Israélites, saisit Akân avec l’argent, le manteau et le lingot d’or, ainsi que ses fils, ses filles, ses bœufs, ses ânes, ses brebis, sa tente, bref, tout ce qui lui appartenait, et ils les menèrent dans la vallée d’Akor*. 25 Josué dit à Akân: Pourquoi nous as-tu attiré le malheur*? Que l’Eternel fasse ton malheur aujourd’hui! Alors tous les Israélites le lapidèrent. Ils lapidèrent aussi tous les siens et brûlèrent les cadavres. 26 Puis on éleva sur lui un grand tas de pierres qui existe encore aujourd’hui. Après cela, l’Eternel abandonna sa colère. C’est à cette occasion que l’endroit fut appelé vallée d’Akor (vallée du Malheur), nom qui lui est resté jusqu’à ce jour.

Český ekumenický překlad

— Akánova krádež - Akán přestoupil příkaz o klatbě, uvrhl Izraele do nebezpečí a je potrestán.

1 Izraelci se při provádění klatby dopustili zpronevěry. Akán, syn Karmího, syna Zabdího, syna Zerachova z pokolení Judova, vzal něco z věcí propadlých klatbě. Proto vzplanul Hospodin proti Izraelcům hněvem. 2 Jozue vyslal muže z Jericha do Aje, který byl u Bét-ávenu, na východ od Bét-elu, a řekl jim: „Jděte do té země na výzvědy!“ Muži tedy šli na výzvědy do Aje. 3 Když se vrátili k Jozuovi, hlásili mu: „Není třeba, aby táhl všechen lid. Ať vytáhnou jen dva nebo tři tisíce mužů a přepadnou Aj. Nezatěžuj tím všechen lid, vždyť jich je málo.“ 4 I vydalo se tam z lidu na tři tisíce mužů, ale museli před ajskými muži utéci. 5 Ajští mužové z nich pobili asi třicet šest mužů. Pronásledovali je před branou až k lomům a na stráni je pobíjeli. Lid ztratil odvahu, rozplynula se jako voda. 6 Tu roztrhl Jozue své roucho, padl před Hospodinovou schránou tváří k zemi, ležel tak až do večera spolu s izraelskými staršími a házeli si prach na hlavu. 7 Jozue lkal: „Ach, Panovníku Hospodine, proč jsi vlastně převedl tento lid přes Jordán? Chceš nás vydat do rukou Emorejců, aby nás zahubili? Kéž bychom byli raději zůstali na druhé straně Jordánu! 8 Dovol prosím, Panovníku, co mám říci, když se Izrael dal na útěk před svými nepřáteli? 9 Až to uslyší Kenaanci a ostatní obyvatelé země, obklíčí nás a vyhladí naše jméno ze země. Co pak učiníš pro své veliké jméno?“ 10 Hospodin řekl Jozuovi: „Vstaň! Co je s tebou, že jsi padl na tvář? 11 Izrael zhřešil. Přestoupili mou smlouvu, kterou jsem jim vydal. Vzali z věcí propadlých klatbě, kradli, zatajili to a uložili mezi své věci. 12 Proto nemohou Izraelci před svými nepřáteli obstát a obracejí se před svými nepřáteli na útěk, protože sami propadli klatbě. Nebudu už s vámi, jestliže ze svého středu nevymýtíte to, co propadlo klatbě. 13 Vzhůru, posvěť lid a vyzvi jej: ‚Posvěťte se na zítřek! Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Uprostřed tebe je něco, co propadlo klatbě, Izraeli! Nemůžeš obstát před svými nepřáteli, dokud to, co propadlo klatbě, neodstraníte ze svého středu. 14 Ráno budete přistupovat po kmenech. Kmen, který Hospodin označí, bude přistupovat po čeledích. Čeleď, kterou Hospodin označí, bude přistupovat po domech. Dům, který Hospodin označí, bude přistupovat po mužích. 15 Ten, kdo bude označen, že si přisvojil věc propadlou klatbě, bude spálen se vším, co mu patří, protože přestoupil Hospodinovu smlouvu a dopustil se v Izraeli hanebnosti.‘“ 16 Za časného jitra rozkázal Jozue Izraeli přistupovat po kmenech. Losem byl označen kmen Judův. 17 Rozkázal, aby přistupovala judská čeleď. Označena byla čeleď Zerachejců. Rozkázal, aby přistupovala zerašská čeleď po mužích. Označen byl Zabdí. 18 Pak rozkázal, aby přistupoval jeho dům po mužích. Označen byl Akán, syn Karmího, syna Zabdího, syna Zerachova z pokolení Judova. 19 Tu vyzval Jozue Akána: „Synu, přiznej slávu Hospodinu, Bohu Izraele, a vzdej mu chválu. Doznej se mi, co jsi učinil; nic přede mnou nezapírej!“ 20 Akán odpověděl Jozuovi: „Ano, zhřešil jsem proti Hospodinu, Bohu Izraele; učinil jsem toto: 21 Viděl jsem mezi kořistí jeden pěkný šineárský plášť, dvě stě šekelů stříbra a jeden zlatý jazyk o váze padesáti šekelů. Vzplanul jsem žádostí a vzal jsem si to. Je to ukryto v zemi uvnitř mého stanu a stříbro je vespod.“ 22 Jozue poslal posly, ti běželi do stanu, a hle, bylo to ukryto v jeho stanu a stříbro bylo vespod. 23 Vzali ty věci ze stanu, přinesli k Jozuovi a všem Izraelcům a položili je před Hospodina. 24 Za účasti všeho Izraele vzal Jozue Akána, syna Zerachova, i stříbro, plášť a zlatý jazyk, i jeho syny a dcery, býky a osly, jeho brav i stan a všechno, co mu patřilo, a ubírali se s tím vzhůru do doliny Akóru. 25 Jozue řekl: „Zkázu, kterou jsi uvalil na nás, nechť uvalí Hospodin v tento den na tebe.“ Všechen Izrael jej kamenoval; spálili je a zaházeli je kamením. 26 Navršili nad ním velkou hromadu kamení; je tam až dodnes. A Hospodin upustil od svého planoucího hněvu. Proto se to místo jmenuje Emek Akór (to je Dolina zkázy) až dodnes.

Josua 7 | La Bible du Semeur Český ekumenický překlad

La faute d’Akân

Le châtiment d’Akân

— Akánova krádež - Akán přestoupil příkaz o klatbě, uvrhl Izraele do nebezpečí a je potrestán.