Jeremia 18 | La Bible du Semeur

Le signe du potier

Dans la maison du potier

1 L’Eternel parla à Jérémie en ces termes: 2 Va, rends-toi chez le potier et là, je te ferai entendre ma parole. 3 Je me rendis donc chez le potier, qui était en train de travailler sur son tour. 4 Mais le récipient qu’il façonnait avec l’argile ne fut pas réussi. Alors le potier en refit un autre, comme il le jugea bon. 5 Là-dessus, l’Eternel me parla en ces termes: 6 O peuple d’Israël, ne puis-je pas agir à votre égard comme a fait ce potier? demande l’Eternel. Vous êtes entre mes mains, comme l’argile entre les mains du potier, communauté d’Israël! 7 Une fois, je décrète de déraciner un peuple ou un royaume, de le renverser et d’amener sa ruine*. 8 Mais si ce peuple que j’ai menacé cesse de mal agir, je renoncerai à lui envoyer le malheur que j’avais projeté contre lui. 9 Et si, par contre, je parle de construire et de planter tel peuple, ou tel royaume, 10 mais que ce peuple fait ce que je considère comme mal, et ne m’écoute pas, je renoncerai au bien que j’avais parlé de lui faire. 11 Dis donc maintenant aux Judéens et aux habitants de Jérusalem: Voici ce que déclare l’Eternel: Moi je façonne votre malheur, et j’ai des projets contre vous. Que chacun de vous abandonne donc sa conduite mauvaise, qu’il se comporte et qu’il agisse d’une bonne manière. 12 Mais ils te répondront: « C’est peine perdue, nous ferons à notre tête et chacun agira selon les penchants de son cœur obstiné et mauvais. »

Un oubli coupable

13 Et c’est pourquoi ╵voici ce que déclare l’Eternel: Demandez donc aux autres peuples si l’on a entendu ╵pareille chose! La communauté d’Israël ╵a vraiment perpétré ╵un horrible forfait! 14 Avez-vous jamais vu la neige abandonner les rochers du Liban? Avez-vous vu tarir ╵les eaux qui en descendent, ces eaux qui coulent, fraîches*? 15 Mais mon peuple m’oublie: il offre des parfums ╵à des faux dieux qui, sur sa route, le font chanceler, et qui lui font quitter ╵les chemins de toujours pour marcher sur des sentiers et des routes qui ne sont pas frayés. 16 Il expose ainsi son pays ╵à la dévastation pour lui attirer pour toujours ╵des sifflements d’horreur. Quiconque y passera ╵en sera atterré et hochera la tête. 17 Comme le vent d’orient, ╵je les disperserai devant leurs ennemis; au jour de leur désastre, je leur présenterai mon dos et non ma face.

Complot contre Jérémie

18 Alors certains se mirent à dire: Allons: formons un plan contre ce Jérémie! On trouvera toujours des prêtres pour enseigner la Loi, des sages pour nous donner des conseils ainsi que des prophètes pour proclamer une parole. Venez, attaquons-le avec des calomnies! Et ne prêtons plus attention à tout ce qu’il nous dit! 19 Mais toi, ô Eternel, ╵prête-moi attention, écoute ce que disent ╵ces gens qui me cherchent querelle. 20 Rendront-ils le mal pour le bien? Ils creusent une fosse ╵pour m’y faire tomber. Considère, Eternel, que, pour plaider ╵en faveur de ces gens, je me suis tenu devant toi en vue de détourner ╵ta colère loin d’eux! 21 A cause de cela, ╵livre leurs fils à la famine et précipite-les ╵sur le fil de l’épée! Prive leurs femmes ╵de leurs enfants, ╵qu’elles deviennent veuves, que leurs maris ╵soient frappés par la peste, et que leurs jeunes gens ╵soient frappés par l’épée ╵dans le combat! 22 Qu’on entende des cris ╵sortir de leurs demeures, quand tu feras venir ╵subitement sur eux ╵des bandes ennemies, parce qu’ils ont creusé ╵des fosses pour me prendre et caché des filets ╵pour m’attraper les pieds! 23 Mais toi, ô Eternel, ╵tu connais bien leurs plans pour me faire mourir. Ne pardonne pas leur forfait! N’efface pas leur faute! ╵Ne l’oublie pas! Qu’ils soient terrassés devant toi! Au temps où ta colère éclate, ╵agis contre eux!

Český ekumenický překlad

— Hlína a hrnčíř - Jako hrnčíř zachází s hlínou podle svého uvážení, tak Hospodin svobodně jedná se svým lidem i s pronárody.

1 Slovo, které se stalo od Hospodina k Jeremjášovi: 2 „Vstaň a sestup do hrnčířova domu a tam ti ohlásím svá slova.“ 3 Sestoupil jsem tedy do hrnčířova domu, právě když pracoval na hrnčířském kruhu. 4 Ale nádoba, kterou vlastní rukou z hlíny zhotovoval, se nepovedla. Začal znovu a udělal z ní nádobu jinou; dělal, co se mu zdálo být správné. 5 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo: 6 „Cožpak nemohu naložit s vámi jako ten hrnčíř, dome izraelský? je výrok Hospodinův. Hle, jste v mých rukou jako hlína v rukou hrnčířových, dome izraelský. 7 Jednou promluvím proti pronárodu a proti království, že je vyvrátím, podvrátím a zničím. 8 Avšak odvrátí-li se onen pronárod od zla, jež páchal a proti němuž jsem mluvil, budu litovat toho, že jsem zamýšlel způsobit mu něco zlého. 9 Jindy promluvím o pronárodu a o království, že je vybuduji a zasadím. 10 Budou-li se však dopouštět toho, co je zlé v mých očích, a nebudou mě poslouchat, budu litovat toho, že jsem slíbil prokázat jim dobré věci. 11 A nyní vyřiď mužům judským a obyvatelům Jeruzaléma: Toto praví Hospodin: Hle, já připravuji proti vám zlo, to zamýšlím proti vám. Navraťte se už každý ze své zlé cesty, napravte své cesty a své skutky.“ 12 Oni však řekli: „Zbytečné řeči. Půjdeme za svými úmysly, každý z nás bude jednat podle svého zarputilého a zlého srdce.“

— Spiknutí proti proroku - Za neblahou zvěst, kterou prorok lidu přináší, jej chce lid usmrtit. Prorok hledá pomoc u Hospodina.

13 Proto praví Hospodin toto: „Jen se dotažte mezi pronárody! Kdo kdy slyšel něco takového? Hrůzostrašné věci se dopustila panna izraelská. 14 Zmizí sněhová pole ze skal Libanónu? Vyschnou snad tyto cizí vody, chladné a bystré? 15 Na mne však můj lid zapomněl, pálí kadidlo falešným bohům. Přivedu je k pádu na jejich cestách, na stezkách věčnosti, půjdou po neschůdných, neupravených cestách. 16 Jejich země bude vzbuzovat úděs a věčný posměch, každý kolemjdoucí bude nad ní v úděsu potřásat hlavou. 17 Jako východním větrem, tak je rozptýlím před nepřítelem. Obrátím se k nim zády, a ne tváří, v den jejich běd.“ 18 Ale oni řekli: „Pojďme a něco si na Jeremjáše vymyslíme. Knězi přece nechybí zákon, mudrci úradek, proroku slovo. Pojďme, utlučeme ho jazykem, nedáme na žádné jeho slovo.“ 19 Pozornost mi věnuj, Hospodine, a slyš hlas těch, kdo se mnou vedou spor. 20 Což má být odměňováno dobro zlem, že mi kopou jámu? Pamatuj, jak jsem před tebou stával a mluvil v jejich prospěch a odvracel od nich tvé rozhořčení. 21 Proto vydej jejich syny hladu, vydej je napospas meči, jejich ženy ať jsou bez dětí a ovdovělé a muže ať skosí smrt, jejich jinoši ať jsou pobiti v boji mečem. 22 Z jejich domů ať se rozléhá úpění, přiveď na ně znenadání hordu, neboť vykopali jámu, aby mě polapili, nastražili osidla mým nohám. 23 Ty, Hospodine, víš o každém jejich záměru, že mi chtějí způsobit smrt. Nezprošťuj je viny, jejich hřích ať u tebe smazán není, ať jsou před tebou přivedeni k pádu, tak s nimi nalož v čas svého hněvu.

Jeremia 18 | La Bible du Semeur Český ekumenický překlad