1Jacob s’établit au pays de Canaan où son père avait séjourné.2Voici l’histoire de la famille de Jacob. Joseph, âgé de dix-sept ans, gardait les moutons et les chèvres avec ses frères. Il avait passé son enfance avec les fils de Bilha et de Zilpa, femmes de son père. Il rapportait à leur père leurs mauvais propos.3Israël aimait Joseph beaucoup plus que tous ses autres fils, car il l’avait eu dans sa vieillesse. Il lui fit une tunique splendide*.4Ses frères virent que leur père le préférait à eux tous; alors ils le prirent en haine, et ils ne pouvaient plus lui parler aimablement.5Joseph fit un rêve et le raconta à ses frères, qui ne l’en détestèrent que davantage.6Il leur dit, en effet: Ecoutez, je vous prie, ce songe que j’ai eu.7Nous étions en train de lier des gerbes dans les champs. Soudain, ma gerbe s’est dressée et s’est tenue debout; les vôtres se sont placées autour d’elle et se sont prosternées devant elle*.8Ses frères lui dirent: Prétendrais-tu devenir notre roi et nous gouverner? Et ils le détestèrent de plus belle à cause de ses songes et de ses propos.9Il eut encore un autre rêve qu’il raconta également à ses frères: Voici, leur dit-il, j’ai encore fait un rêve. J’ai vu le soleil, la lune et onze étoiles se prosterner devant moi.10Quand il raconta ce rêve à son père et à ses frères, son père le réprimanda et lui dit: Qu’as-tu rêvé là? T’imagines-tu que moi, ta mère et tes frères, nous allons nous prosterner en terre devant toi?11Ses frères étaient jaloux de lui: mais son père garda la chose en mémoire*.
Joseph vendu comme esclave
12Les frères de Joseph allèrent faire paître les troupeaux de leur père dans la région de Sichem.13Israël dit à Joseph: Tes frères font paître les troupeaux à Sichem*; va, je veux t’envoyer vers eux. Joseph répondit: J’y vais.14Son père lui dit: Va voir comment se portent tes frères et comment vont les troupeaux. Tu m’en rapporteras des nouvelles. Il l’envoya donc depuis la vallée d’Hébron et Joseph se rendit à Sichem.15Un homme l’y rencontra, alors qu’il errait dans la campagne. Il lui demanda: Que cherches-tu?16– Je cherche mes frères, lui dit-il, peux-tu me dire où ils font paître leurs troupeaux?17– Ils sont partis d’ici, lui répondit l’homme, et je les ai entendus dire: « Allons vers Dotân*. » Joseph partit donc à la recherche de ses frères et les trouva à Dotân.18Ceux-ci l’aperçurent de loin. Avant qu’il ne soit près d’eux, ils complotèrent de le faire mourir.19– Voilà le maître-rêveur qui arrive, se dirent-ils les uns aux autres.20C’est le moment! Allez, tuons-le et jetons-le dans une citerne*, nous dirons qu’une bête féroce l’a dévoré. On verra bien alors ce qu’il advient de ses rêves!21Lorsqu’il entendit cela, Ruben chercha à sauver Joseph. Il dit: Ne portons pas atteinte à sa vie!22Il ajouta: Ne répandez pas le sang! Jetez-le dans cette citerne qui se trouve dans le désert, mais ne portez pas la main sur lui! Il avait l’intention de le sauver pour le renvoyer à son père.23Dès que Joseph eut rejoint ses frères, ils le dépouillèrent de sa tunique, cette tunique splendide qu’il portait.24Ils se saisirent de lui et le jetèrent au fond de la citerne. Elle était vide; il n’y avait pas d’eau dedans*.25Puis ils s’assirent pour manger. En regardant au loin, ils aperçurent une caravane d’Ismaélites venant de la région de Galaad et dont les chameaux étaient chargés de gomme, de baume et de myrrhe, qu’ils transportaient en Egypte.26Alors Juda dit à ses frères: Quel intérêt avons-nous à tuer notre frère et à cacher sa mort?27Vendons-le plutôt aux Ismaélites. Ne portons pas la main sur lui, car c’est notre frère, il est de même sang que nous. Ses frères furent d’accord28et, lorsque les marchands madianites passèrent, ils hissèrent Joseph hors de la citerne et le vendirent aux Ismaélites pour vingt pièces d’argent. Ceux-ci l’emmenèrent en Egypte.
Jacob pleure Joseph
29Quand Ruben retourna à la citerne, il n’y trouva plus Joseph. Alors il déchira ses vêtements en signe de désespoir,30il alla trouver ses frères et leur dit: Le garçon n’y est plus! Que vais-je faire maintenant?31Alors ils égorgèrent un bouc, prirent la tunique de Joseph et la trempèrent dans le sang du bouc.32Ils envoyèrent la tunique splendide à leur père en disant: Voici ce que nous avons trouvé. Reconnais-tu ou non la tunique de ton fils?33Jacob la reconnut et s’écria: La tunique de mon fils! Une bête féroce l’a dévoré! Joseph a été mis en pièces!34Alors il déchira ses vêtements et mit un tissu de sac sur ses reins. Il porta longtemps le deuil de son fils.35Tous ses fils et toutes ses filles vinrent pour le consoler; mais il refusa toute consolation et dit: Non! c’est dans le deuil que je rejoindrai mon fils au séjour des morts! Et il continua à pleurer Joseph.36Les Madianites vendirent* Joseph en Egypte à Potiphar, un haut fonctionnaire du pharaon, chef de la garde royale.
Český ekumenický překlad
JOSEF A JEHO BRATŘI - Bratři nenávidí Josefa, kterého otec obzvlášť miluje. Snaží se ho zahubit a prodají ho do Egypta.
1 I usadil se Jákob v zemi, v níž jeho otec pobýval jako host, v zemi kenaanské.2 Toto je rodopis Jákobův. Sedmnáctiletý Josef pásal se svými bratry ovce. Byl to mládenec, který býval se syny žen svého otce, Bilhy a Zilpy. Josef přinášel svému otci o svých bratrech zlé zprávy.3 Izrael Josefa miloval ze všech svých synů nejvíce; vždyť to byl syn jeho stáří. Proto mu udělal pestře tkanou suknici.4 Když bratři viděli, že ho otec miluje nade všechny bratry, začali ho nenávidět a nepromluvili na něho pokojného slova. 5 Jednou měl Josef sen a pověděl jej svým bratrům; nenáviděli ho pak ještě více.6 Řekl jim totiž: „Slyšte prosím, jaký jsem měl sen:7 Vážeme na poli snopy. Tu povstane můj snop a zůstane stát. A hle, vaše snopy obcházely kolem něho a klaněly se mému snopu.“8 Bratři mu odpověděli: „To budeš nad námi kralovat jako král či mezi námi vládnout jako vladař?“ A nenáviděli ho pro jeho sny a pro jeho slova ještě víc.9 Měl pak ještě jiný sen a vypravoval jej svým bratrům: „Měl jsem opět sen: Klanělo se mi slunce, měsíc a jedenáct hvězd.“10 To vyprávěl otci a bratrům. Otec ho okřikl: „Jaký žes to měl sen? Že i já, tvá matka a tvoji bratři přijdeme, abychom se před tebou skláněli k zemi?“11 Bratři na něho žárlili, ale otec na to nepřestával myslet. 12 Bratři pak odešli, aby pásli ovce svého otce v Šekemu.13 Tu Izrael řekl Josefovi: „Zdalipak nepasou tvoji bratři v Šekemu? Pojď, rád bych tě za nimi poslal.“ On mu odvětil: „Tu jsem.“14 Izrael mu řekl: „Jdi a podívej se, je-li s tvými bratry a s ovcemi vše v pořádku, a podej mi zprávu.“ Poslal ho tedy z chebrónské doliny a on přišel do Šekemu.15 Tu ho nalezl nějaký muž, jak bloudí po poli, a zeptal se ho: „Co hledáš?“16 Odvětil: „Hledám své bratry. Pověz mi prosím, kde pasou.“17 Muž mu řekl: „Odtáhli odtud. Slyšel jsem, jak říkají: ‚Pojďme do Dótanu.‘“ Josef tedy šel za svými bratry a nalezl je v Dótanu.18 Jakmile ho v dálce spatřili, ještě než se k nim přiblížil, smluvili se proti němu, že ho usmrtí.19 Řekli si mezi sebou: „Hle, mistr snů sem přichází!20 Pojďte, zabijme ho! Pak ho vhodíme do některé cisterny a řekneme: Sežrala ho divá zvěř. A uvidíme, co bude z jeho snů!“21 Když to uslyšel Rúben, rozhodl se vysvobodit ho z jejich rukou. Zvolal: „Přece ho nebudeme ubíjet!“22 Dále jim Rúben řekl: „Neprolévejte krev. Vhoďte ho do cisterny, která je ve stepi, ale ruku na něj nevztahujte!“ Chtěl ho z rukou bratrů vysvobodit a přivést k otci.23 Jakmile Josef přišel k bratrům, strhli z něho suknici, tu suknici pestře tkanou, kterou měl na sobě.24 Vzali ho a hodili do cisterny. Cisterna byla prázdná, bez vody. 25 Pak se posadili, aby jedli chléb. Tu se rozhlédli a spatřili, jak od Gileádu přichází karavana Izmaelců; jejich velbloudi nesli ladanum, mastix a masti. Táhli s tím dolů do Egypta.26 Juda řekl bratrům: „Čeho tím dosáhneme, když svého bratra zabijeme a jeho krev zatajíme?27 Pojďte, prodejme ho Izmaelcům, ale sami na něho nesahejme; vždyť je to náš rodný bratr.“ Bratři ho uposlechli.28 Když midjánští obchodníci jeli kolem, vytáhli Josefa z cisterny a prodali ho Izmaelcům za dvacet šekelů stříbra. Ti přivedli Josefa do Egypta.29 Když se Rúben vrátil k cisterně, vidí, že tam Josef není. Roztrhl své roucho,30 vrátil se k bratrům a naříkal: „Ten hoch tam není. Co si jen, co si jen počnu?“ 31 Tu vzali bratři Josefovu suknici, porazili kozla a suknici namočili v krvi.32 Tu pestře tkanou suknici pak dali donést otci se vzkazem: „Tohle jsme nalezli. Pozorně si to prosím prohlédni: Je to suknice tvého syna, nebo není?“33 Když si ji prohlédl, zvolal: „Suknice mého syna! Sežrala ho divá zvěř! Rozsápán, rozsápán je Josef!“34 I roztrhl Jákob svůj šat, přes bedra přehodil žíněné roucho a truchlil pro syna mnoho dní.35 Přišli všichni jeho synové a všechny jeho dcery, aby ho potěšili, ale on se potěšit nedal. Naříkal: „Ve smutku sestoupím za synem do podsvětí.“ Tak oplakával otec Josefa.36 A Medanci ho prodali do Egypta faraónovu dvořanu Potífarovi, veliteli tělesné stráže.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.