1Le jeune Samuel accomplissait le service de l’Eternel auprès d’Eli. A cette époque, l’Eternel parlait rarement aux hommes et les révélations que Dieu leur montrait n’étaient pas fréquentes.2Une nuit, le prêtre Eli, dont la vue s’était très affaiblie et qui était presque aveugle, était couché dans sa chambre.3La lampe sacrée* brûlait encore et Samuel dormait dans le sanctuaire de l’Eternel, là où était déposé le coffre de Dieu.4L’Eternel appela Samuel; celui-ci répondit: Oui, je suis là!5Il courut vers Eli et lui dit: Tu m’as appelé, je suis là. – Je n’ai pas appelé, lui dit Eli, retourne te coucher. Et Samuel alla se recoucher.6L’Eternel appela encore: Samuel! Samuel se leva et retourna auprès d’Eli. – Tu m’as appelé, je suis là, lui dit-il. – Je n’ai pas appelé, mon fils, lui dit Eli, va te recoucher.7Or Samuel ne connaissait pas encore l’Eternel et celui-ci ne lui avait encore jamais parlé directement.8L’Eternel appela Samuel pour la troisième fois; celui-ci se leva, se rendit auprès d’Eli et lui répéta: Me voici, car tu m’as appelé. Alors Eli comprit que c’était l’Eternel qui appelait le jeune garçon9et il dit à Samuel: Va, couche-toi, et si on t’appelle, tu diras: « Parle, Eternel, car ton serviteur écoute. » Samuel alla donc se coucher à sa place.10L’Eternel vint se placer près de lui et il l’appela comme les autres fois: Samuel! Samuel! Celui-ci répondit: Parle, car ton serviteur écoute.11Alors l’Eternel dit à Samuel: Voici, je vais faire quelque chose en Israël qui abasourdira tous ceux qui l’apprendront.12J’accomplirai à l’égard d’Eli toutes les menaces que j’ai prononcées contre sa famille, du début à la fin.13Je l’ai averti que j’exerce mon jugement sur sa famille pour toujours parce qu’il a su la faute de ses fils qui se rendent méprisables*, et il ne les a pas châtiés.14C’est pourquoi je déclare solennellement à la famille d’Eli qu’aucun sacrifice, aucune offrande n’expiera jamais leur faute.15Samuel resta couché jusqu’au matin, puis il se leva pour ouvrir les portes du sanctuaire de l’Eternel. Il redoutait de devoir rapporter à Eli ce qui venait de lui être révélé.16Mais Eli l’appela et lui dit: Samuel, mon fils! – Oui, je suis là, répondit l’enfant.17– Qu’est-ce qu’il t’a dit? lui demanda Eli. Ne me cache rien. Que Dieu te punisse sévèrement si tu me caches un seul mot de tout ce qu’il t’a dit.18Alors Samuel lui rapporta toutes les paroles de l’Eternel sans rien lui cacher. Eli déclara: C’est l’Eternel. Qu’il fasse ce qu’il jugera bon!19Samuel grandissait, et l’Eternel était avec lui et ne laissait aucune de ses paroles rester sans effet.20Si bien que tout Israël, depuis Dan jusqu’à Beer-Sheva*, reconnut que Samuel était vraiment un prophète de l’Eternel.21L’Eternel continua de se manifester à Silo. Là, il se révélait à Samuel et lui communiquait sa parole. [Eli devint très vieux et ses fils se conduisaient de plus en plus mal aux yeux de l’Eternel*.]
Český ekumenický překlad
— Povolání Samuela - Hospodin zjevuje Samuelovi soud nad Élíovci a činí si z něho svého proroka.
1 Mládenec Samuel vykonával službu Hospodinovu pod dohledem Élího. V těch dnech bylo Hospodinovo slovo vzácné, prorocké vidění nebylo časté. 2 Jednoho dne ležel Élí na svém místě. Oči mu začaly pohasínat, takže neviděl.3 Boží kahan ještě nezhasl a Samuel ležel v Hospodinově chrámě, kde byla Boží schrána.4 Hospodin zavolal na Samuela. On odpověděl: „Tu jsem.“5 Běžel k Élímu a řekl: „Tu jsem, volal jsi mě.“ On však řekl: „Nevolal jsem, lehni si zase.“ Šel si tedy lehnout.6 Ale Hospodin zavolal Samuela znovu. Samuel vstal, šel k Élímu a řekl: „Tu jsem, volal jsi mě.“ On však řekl: „Nevolal jsem, můj synu, lehni si zase.“7 Samuel ještě Hospodina neznal a Hospodinovo slovo mu ještě nebylo zjeveno.8 A znovu, potřetí, zavolal Hospodin Samuela. On vstal, šel k Élímu a řekl: „Tu jsem, volal jsi mě.“ Tu Élí pochopil, že mládence volá Hospodin.9 I řekl Élí Samuelovi: „Jdi si lehnout; jestliže tě zavolá, řekneš: Mluv, Hospodine, tvůj služebník slyší.“ Samuel si tedy šel lehnout na své místo. 10 A Hospodin přišel, stanul a zavolal jako předtím: „Samueli, Samueli!“ Samuel odpověděl: „Mluv, tvůj služebník slyší.“11 Hospodin řekl Samuelovi: „Hle, já učiním v Izraeli něco takového, že bude znít v obou uších každému, kdo o tom uslyší.12 Onoho dne uvedu na Élího všechno, co jsem ohlásil jeho domu, od začátku až do konce.13 Oznámil jsem mu, že jeho dům odsuzuji navěky pro nepravost, o které věděl: Jeho synové přivolávají na sebe zlořečení, on však proti nim nezakročil.14 Proto jsem o Élího domu přísahal: Dům Élího nebude nikdy zbaven viny ani obětním hodem ani obětním darem.“ 15 Samuel ležel až do jitra. Pak otevřel dveře Hospodinova domu. Samuel se bál oznámit Élímu to vidění.16 Élí si však Samuela zavolal a pravil: „Samueli, můj synu!“ On odpověděl: „Tu jsem.“17 Otázal se: „Co to bylo, o čem s tebou mluvil? Nic prosím přede mnou nezatajuj! Ať s tebou Bůh udělá, co chce, jestliže přede mnou zatajíš něco z toho všeho, o čem s tebou mluvil!“18 Samuel mu tedy oznámil všechno a nic před ním nezatajil. A on řekl: „On je Hospodin. Ať učiní, co je dobré v jeho očích.“ 19 Tak Samuel vyrůstal a Hospodin byl s ním. Nedopustil, aby některé z jeho slov padlo na zem.20 Celý Izrael od Danu až k Beer-šebě poznal, že Samuel má od Hospodina prorocké pověření. 21 Hospodin se mu dával i nadále vidět v Šílu; Hospodin se totiž v Šílu zjevoval Samuelovi svým slovem.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.