1Quand David eut terminé de parler avec Saül, Jonathan s’était profondément attaché à David et s’était mis à l’aimer comme lui-même.2Saül ne le laissa pas retourner dans la maison de son père ce jour-là, il le prit chez lui.3Jonathan conclut un pacte d’amitié avec David parce qu’il l’aimait comme lui-même.4Il enleva son manteau et le donna à David, il lui offrit aussi son équipement et jusqu’à son épée, son arc et son ceinturon.5Chaque fois que Saül l’envoyait en expédition militaire, David accomplissait sa mission avec succès, de sorte que le roi lui confia le commandement de ses troupes de choc. Il était estimé de tout le peuple ainsi que des ministres de Saül.
Saül devient jaloux de David
6Lorsqu’ils étaient revenus de la guerre, après que David eut tué le Philistin, les femmes étaient sorties de toutes les villes d’Israël à la rencontre du roi Saül en chantant, en dansant et en poussant des cris de joie au son de tambourins et de cymbales.7Elles chantaient en chœurs alternés, tout en dansant: Saül a vaincu ses milliers et David ses dizaines de milliers.8Saül le prit très mal et se mit dans une grande colère. – Elles en attribuent dix mille à David, dit-il, et à moi seulement mille! Il ne lui manque plus que la royauté!9A partir de ce moment-là, Saül regarda David d’un mauvais œil.10Dès le lendemain, un mauvais esprit envoyé par Dieu s’empara de Saül, de sorte qu’il entra dans un état d’exaltation au milieu de sa maison. Comme les autres jours, David jouait de son instrument. Saül avait sa lance en main.11Soudain, il la lança en se disant: Je vais le clouer contre la paroi. Mais, par deux fois, David esquiva le coup.12A partir de ce jour-là, Saül craignit David, car l’Eternel était avec David alors qu’il s’était retiré de lui.13C’est pourquoi Saül l’écarta d’auprès de lui et le nomma commandant d’un « millier » d’hommes. Ainsi David entreprenait des expéditions militaires à la tête de ses hommes.14Il réussissait dans tout ce qu’il entreprenait, car l’Eternel était avec lui.15Lorsque Saül constata ses grands succès, sa peur ne fit qu’augmenter.16Par contre, tout Israël et tout Juda aimaient David, car il marchait à la tête de leurs soldats dans les expéditions militaires.
David devient le gendre du roi
17Un jour, Saül dit à David: Je suis prêt à te donner ma fille aînée Mérab en mariage à condition que tu me serves vaillamment et que tu livres les combats de l’Eternel. Il se disait: Il vaut mieux que ce ne soit pas moi-même qui attente à sa vie, mais plutôt les Philistins!18David lui répondit: Qui suis-je et que vaut ma vie, de quelle importance est la famille de mon père en Israël, pour que je devienne le gendre du roi?19Mais, quand vint le moment où Mérab, la fille de Saül, devait être donnée à David, Saül la donna à Adriel de Mehola.20Or Mikal, l’autre fille de Saül, aimait David. Quand Saül l’apprit, il en fut ravi,21car il se dit: Je vais la lui donner en mariage, elle sera un bon piège pour lui, ainsi il tombera par la main des Philistins! Il dit donc à David: Aujourd’hui, tu as une seconde occasion de devenir mon gendre.22Puis il ordonna à ses hommes de confiance de parler discrètement à David et de lui dire: Tu vois que le roi t’a pris en affection et tous ses gens t’aiment, accepte donc maintenant de devenir son gendre!23Les ministres de Saül allèrent répéter ces paroles à David; mais celui-ci leur répondit: Croyez-vous que ce soit une petite affaire que de devenir le gendre du roi? Je ne suis qu’un homme pauvre et insignifiant.24Les ministres du roi lui rapportèrent la réponse de David.25– Eh bien, reprit Saül, voilà ce que vous lui direz: « Le roi ne demande pas de dot d’argent pour sa fille. Tout ce qu’il désire, c’est que tu lui apportes cent prépuces de Philistins pour le venger de ses ennemis. » En fait, Saül avait comme but de faire périr David par la main des Philistins.26Les hauts fonctionnaires de Saül rapportèrent ces paroles à David. La proposition de devenir le gendre du roi à ces conditions lui parut acceptable. Avant même l’expiration du délai fixé par le roi,27David se mit en campagne avec ses hommes, il tua deux cents Philistins et rapporta la totalité de leurs prépuces au roi pour devenir son gendre. Saül donna donc en mariage à David sa fille Mikal.28Saül vit ainsi très clairement que l’Eternel était avec David et que Mikal sa propre fille aimait David.29Sa crainte à l’égard de David redoubla et, dès lors, sa haine envers lui devint définitive.30Mais à chaque incursion des princes des Philistins, David remportait plus de succès que tous les autres chefs militaires de Saül, de sorte que son nom devint très célèbre.
Český ekumenický překlad
— Saulovy nástrahy - Saul začíná Davida nenávidět, ale David získává lásku Jónatana, přízeň lidu i Saulovu dceru Míkal.
1 I skončil rozhovor se Saulem. Jónatan přilnul celou duší k Davidovi, zamiloval si ho jako sebe sama.2 Saul ho totiž vzal onoho dne k sobě a nedovolil mu vrátit se do otcovského domu.3A Jónatan uzavřel s Davidem smlouvu, neboť ho miloval jako sám sebe.4 Jónatan svlékl plášť, který měl na sobě, a dal jej Davidovi, též své odění i s mečem, lukem a opaskem.5 A David podnikal výpravy, a kamkoli ho Saul poslal, měl úspěch. Proto ho Saul ustanovil velitelem nad bojovníky. To se líbilo všemu lidu i Saulovým služebníkům. 6 Tenkrát, když přicházeli, když se David vracel od vítězství nad Pelištejcem, vyšly ze všech izraelských měst zpívající a tančící ženy vstříc králi Saulovi s radostí, s bubínky a loutnami.7 A křepčící ženy prozpěvovaly: „Saul pobil své tisíce, ale David své desetitisíce.“ 8 Saul se velice rozzlobil; taková slova se mu nelíbila. Řekl: „Davidovi přiřkli desetitisíce, a mně jen tisíce. Už mu chybí jen to království.“9 Od onoho dne hleděl Saul na Davida stále s nedůvěrou. 10 Druhého dne se Saula zmocnil zlý duch od Boha a on uvnitř paláce běsnil jako posedlý. David hrál na citeru jako každý den. Saul měl v ruce kopí.11 Náhle Saul kopím mrštil. Řekl si: „Přibodnu Davida ke stěně.“ Ale David před ním dvakrát uhnul.12 Tu se Saul začal Davida bát, neboť s ním byl Hospodin, kdežto od Saula odstoupil.13 Proto ho Saul odstranil ze své blízkosti a ustanovil ho velitelem nad tisíci. A on vycházel a vcházel před lidem. 14 Na všech výpravách si David vedl úspěšně; Hospodin byl s ním.15 Když Saul viděl, jak velké má úspěchy, třásl se před ním strachem.16 Celý Izrael a Juda však Davida miloval, protože on před nimi vycházel a vcházel. 17 Jednou řekl Saul Davidovi: „Tu je má starší dcera Mérab. Dám ti ji za ženu, budeš-li statečně vést Hospodinovy boje.“ Saul si říkal: „Ať to není moje ruka, která ho zasáhne, nýbrž ruka Pelištejců.“ 18 David Saulovi odvětil: „Kdo jsem já a co je můj život a má otcovská čeleď v Izraeli, že mám být královým zetěm?“19 Avšak v době, kdy Saulova dcera Mérab měla být dána Davidovi, byla dána za ženu Adríelovi Mechólatskému.20 Davida si však zamilovala Saulova dcera Míkal. Oznámili to Saulovi a jemu se to zamlouvalo.21Saul totiž řekl: „Dám mu ji, aby mu byla léčkou. A zasáhne ho ruka Pelištejců.“ Davidovi však Saul řekl: „Můžeš se dnes stát mým zetěm prostřednictvím druhé.“22 A Saul svým služebníkům přikázal: „Namluvte nenápadně Davidovi: Hle, král si tě oblíbil a všichni jeho služebníci tě milují. Nyní se můžeš stát královým zetěm.“23Saulovi služebníci to tedy Davidovi přednesli. David namítl: „Myslíte si, že je lehké být zetěm krále? Já jsem člověk chudý a nepatrný.“24Služebníci pak Saulovi oznámili: „David mluvil tak a tak.“ 25 Saul poručil: „Řekněte Davidovi toto: Král nemá zájem o věno, leč o sto pelištejských předkožek. Nechť je vykonána pomsta nad královými nepřáteli.“ Saul si myslel, že David padne Pelištejcům do rukou.26 Jeho služebníci oznámili tato slova Davidovi a Davidovi se zamlouvalo stát se královým zetěm. Ještě neuplynuly stanovené dny,27 když se David se svými muži vypravil a pobil mezi Pelištejci dvě stě mužů. Jejich předkožky David přinesl; předali je v plném počtu králi. Tak se stal královým zetěm; Saul mu dal svou dceru Míkal za ženu. 28 Saul viděl a poznal, že Hospodin je s Davidem, a jeho dcera Míkal ho milovala.29 I bál se Saul Davida ještě víc a byl po všechny dny Davidovým nepřítelem. 30 A pelištejští velitelé táhli opět do pole. Ale kdykoli vytáhli, byl David úspěšnější než všichni Saulovi služebníci, takže jeho jméno bylo lidu velmi drahé.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.