Jesaja 5 | La Bible du Semeur

Le chant de la vigne

1 Je veux chanter ╵pour mon ami la chanson de mon bien-aimé ╵au sujet de sa vigne. Mon ami avait une vigne sur un coteau fertile. 2 Il en sarcla le sol, ╵en enleva les pierres et il y mit des plants de choix. Il bâtit une tour de guet ╵au milieu de la vigne et il y creusa un pressoir. Il attendait donc de sa vigne ╵de beaux raisins, mais elle n’a produit ╵que des raisins infects*. 3 Maintenant donc, ╵habitants de Jérusalem, ╵gens de Juda, soyez les juges ╵entre moi et ma vigne! 4 Qu’y avait-il encore ╵à faire pour ma vigne que je n’aurais pas fait? Pourquoi, alors que j’attendais de bons raisins, n’a-t-elle produit que des fruits infects? 5 Maintenant donc, ╵je vous ferai savoir ce que je vais faire à ma vigne: j’arracherai sa haie pour qu’elle soit broutée, je ferai une brèche ╵dans sa clôture pour que les passants la piétinent. 6 J’en ferai une friche: nul ne la taillera, ╵nul ne la sarclera. Les ronces, les épines ╵y croîtront librement, et j’interdirai aux nuages de répandre leur pluie sur elle. 7 Or, c’est le peuple d’Israël qui est la vigne ╵de l’Eternel, ╵du Seigneur des armées célestes. Le plant qui faisait ses délices ce sont les habitants ╵du pays de Juda. Il attendait d’eux la droiture, et ce n’est qu’injustice; ╵il attendait d’eux la justice, et ce sont des cris de détresse.

Malheurs et jugements

8 Malheur à vous ╵qui joignez maison à maison et ajoutez un champ à l’autre au point qu’il n’y a plus d’espace libre parce que vous occupez à vous seuls ╵tout le pays. 9 Le Seigneur des armées célestes ╵m’a parlé et m’a dit: Ces nombreuses maisons ╵deviendront une ruine, ces maisons grandes et superbes ╵seront inhabitées. 10 Car dix arpents de vigne ╵ne produiront qu’un tonnelet de vin, et dix mesures de semence ╵n’en donneront qu’une de blé*. 11 Malheur à vous ╵qui courez de bonne heure après les boissons enivrantes et qui vous attardez, le soir, ╵excités par le vin! 12 Des lyres et des luths, ╵des tambourins, des flûtes animent vos festins ╵où le vin coule à flots. Mais vous n’avez pas un regard ╵pour ce que l’Eternel a fait, et vous ne voyez pas ╵l’œuvre qu’il accomplit. 13 Voilà pourquoi mon peuple ╵s’en ira en exil, car il n’a rien voulu savoir. Ses notables mourront de faim et la population de soif. 14 C’est pourquoi le séjour des morts ╵fera gonfler sa gorge et, démesurément, ╵élargira sa bouche. Les dignitaires de la ville ╵et sa foule bruyante ╵y descendront ensemble et leur joyeux tumulte ╵s’en ira avec eux. 15 C’est pourquoi tous les hommes ╵devront courber le dos, ils seront humiliés et tous les orgueilleux ╵devront baisser les yeux. 16 Le Seigneur des armées célestes ╵montrera sa grandeur ╵en instaurant le droit, le Dieu saint manifestera ╵sa sainteté par la justice. 17 Dans la ville ruinée, ╵des agneaux brouteront ╵comme en leur pâturage, et des chevreaux ╵brouteront* sur les ruines ╵des demeures des riches. 18 Malheur à vous ╵qui traînez le péché ╵derrière vous ╵avec les cordes du mensonge, et qui tirez la faute ╵comme les traits d’un attelage! 19 Oui, vous qui dites: ╵« Que Dieu se presse donc d’accomplir son ouvrage pour que nous le voyions! Et qu’elle arrive, ╵la réalisation des projets du Saint d’Israël, afin que nous les connaissions. » 20 Malheur à vous ╵qui nommez le mal bien et le bien mal, vous qui changez ╵les ténèbres en lumière, la lumière en ténèbres, vous qui changez ╵l’amertume en douceur et la douceur en amertume. 21 Malheur à vous ╵qui vous prenez pour sages et vous croyez intelligents! 22 Malheur à vous ╵qui êtes des héros quand il s’agit de consommer du vin, et des champions ╵pour vous gorger d’alcool; 23 qui, pour un pot-de-vin, ╵acquittez le coupable et qui privez le juste ╵du droit qui lui est dû.

La colère de Dieu

24 Voilà pourquoi ╵vous serez consumés ╵comme un fétu de paille ╵dévoré par la flamme et comme une herbe sèche ╵engloutie par le feu. Oui, vos racines pourriront, votre fleur sera emportée ╵comme de la poussière, puisque vous avez rejeté ╵la Loi de l’Eternel, ╵du Seigneur des armées célestes, et avez méprisé ╵ce qu’a dit le Saint d’Israël. 25 Voilà pourquoi ╵l’Eternel s’est mis en colère ╵contre son peuple, et a porté la main sur lui ╵pour le frapper: les montagnes sont ébranlées, et les cadavres sont ╵pareils à des ordures ╵qui traînent dans les rues; mais malgré tout cela, ╵son courroux ne s’apaise pas, sa main reste levée. 26 L’Eternel dresse un étendard ╵pour des peuples lointains, il siffle pour les appeler ╵du bout du monde. Les voici qui arrivent ╵d’un pas prompt et léger*. 27 Personne parmi eux ╵ne connaît la fatigue, ╵personne ne chancelle, personne ne somnole ╵et nul n’est endormi. Nul n’a son ceinturon ╵dénoué de ses hanches, les lanières de leurs sandales ╵ne sont pas déchirées. 28 Leurs flèches sont aiguës, et tous leurs arcs tendus, les sabots des chevaux ╵sont comme du silex et les roues de leurs chars ╵sont comme un ouragan. 29 Quand ils rugissent, ╵on croirait des lions, et leurs rugissements ╵rappellent ceux des lionceaux. Ils grondent et saisissent ╵leur proie pour l’emporter, personne ne peut la leur arracher. 30 En ce jour-là, ╵retentira contre eux ╵un grondement pareil à celui de la mer. On regardera le pays: on n’y verra que des ténèbres ╵et une grande angoisse; la lumière sera voilée ╵par d’épaisses nuées.

Český ekumenický překlad

— Hospodinova vinice - Dům izraelský je přirovnán k vinici, - kterou Hospodin štípil, ale která nepřináší plody.

1 Zazpívám svému milému píseň mého milého o jeho vinici: „Můj milý měl vinici na úrodném svahu. 2 Zkypřil ji, kameny z ní vybral a vysadil ušlechtilou révu. Uprostřed ní vystavěl věž i lis v ní vytesal a čekal, že vydá hrozny; ona však vydala odporná pláňata. 3 Teď tedy, obyvateli Jeruzaléma a muži judský, rozhodněte spor mezi mnou a mou vinicí. 4 Co se mělo pro mou vinici ještě udělat a já pro ni neudělal? Když jsem očekával, že vydá hrozny, jak to, že vydala odporná pláňata? 5 Nyní vás tedy poučím, co se svou vinicí udělám: Odstraním její ohrazení a přijde vniveč, pobořím její zídky a bude pošlapána. 6 Udělám z ní spoušť, nebude už prořezána ani okopána a vzejde bodláčí a křoví, mrakům zakážu zkrápět ji deštěm.“ 7 Vinice Hospodina zástupů je dům izraelský a muži judští sadbou, z níž měl potěšení. Čekal právo, avšak hle, bezpráví, spravedlnost, a hle, jen úpění.

— Šesteré „Běda!“ - Šestkrát se ozývá „Běda“ proti těm, kteří nedbají Hospodinova zákona a zařizují se po svém.

8 Běda těm, kteří připojují dům k domu a slučují pole s polem, takže nezbývá žádné místo, jako byste jen vy byli usedlíci v zemi. 9 V uších mi zní slovo Hospodina zástupů: „Ano, zpustnou četné domy, i velké a pěkné budou liduprázdné. 10 Deset jiter vinice vydá jediný bat a chómer osevu vydá jedinou éfu.“ 11 Běda těm, kteří za časného jitra táhnou za opojným nápojem a až do setmění je rozpaluje víno. 12 Citera a harfa, bubínek a píšťala a víno jsou na jejich pitkách, ale na dílo Hospodinovo neberou zřetel a dílo jeho rukou nevidí. 13 Proto bude můj lid vystěhován, neboť nemá poznání. I nejváženější budou hladovět, jeho hlučící dav bude prahnout žízní. 14 Podsvětí roztáhne svůj chřtán a dokořán rozevře svou tlamu. Do něho sestoupí jeho důstojnost i jeho hlučící dav, jeho hukot a jásot. 15 Sehnut bude člověk a ponížen muž, oči zpupné budou poníženy. 16 Hospodin zástupů se však vyvýší soudem a svatý Bůh se prokáže svatým spravedlností. 17 Jako na své pastvině se tam budou pást beránci, a kde zůstaly trosky po zbohatlících, budou jíst bezdomovci. 18 Běda těm, kdo v provazech šalby vlečou nepravost, jako by v postraňcích táhli povoz hříchu, 19 a říkají: „Nechť urychlí a uspíší své dílo, ať je uvidíme; nechť se přiblíží a uskuteční úradek Svatého, Boha Izraele, ať jej poznáme.“ 20 Běda těm, kdo říkají zlu dobro a dobru zlo, kdo vydávají tmu za světlo a světlo za tmu, kdo vydávají hořké za sladké a sladké za hořké! 21 Běda těm, kdo jsou moudří ve vlastních očích a rozumní sami před sebou. 22 Běda bohatýrům zdatným v pití vína, mužům udatným v míchání opojných nápojů, 23 těm, kdo za úplatek ospravedlňují svévolníka a spravedlivým upírají spravedlnost. 24 Proto jako jazyky ohně stravují strniště a suchá tráva mizí v plamenech, tak ztrouchniví jejich kořen a jejich květ odlétne jako prach, neboť odvrhli zákon Hospodina zástupů a řečí Svatého, Boha Izraele, pohrdli.

— Příchod vzdáleného pronároda - Ke svému soudu si Hospodin použije třeba i neznámých pronárodů, jež přivolá z dálky.

25 Proto plane Hospodin hněvem proti svému lidu; až napřáhne na něj ruku a udeří jej, budou se chvět hory, mrtvol bude jako smetí na ulicích. Tím vším se jeho hněv neodvrátí a jeho ruka zůstane napřažená. 26 I vztyčí korouhev k dalekému pronárodu, hvizdem jej přivolá od končin země. Hle, přijde rychle a hbitě. 27 Nikdo v něm nebude znavený, nikdo nebude klopýtat, nikdo nezdřímne, nikdo nebude spát, nikomu se nerozváže pás na bedrech, nikomu se nepřetrhne řemínek u opánků. 28 Jeho střely budou naostřené, všechny jeho luky připravené, kopyta jeho koní budou jako křemen a kola jeho vozů jako vichr. 29 Bude řvát jako lvice, řvát bude jako lvíčata, zavrčí, popadne úlovek, odvleče a nevyrve mu jej nikdo. 30 V onen den se nad ním bude rozléhat jekot jakoby jekot moře. Pohlédne-li kdo na zemi, hle, skličující temnota; světlo ztemnělo jejím šerem.

Jesaja 5 | La Bible du Semeur Český ekumenický překlad