1A Job pokračoval ve své promluvě:2„Při Bohu živém, který mi upřel právo, při Všemohoucím, jenž naplnil mě trpkostí,3přísahám, že dokud je ve mně život, dokud mám v chřípí Boží dýchání,4nevypustím ze rtů žádnou podlost, nebudu mluvit jazykem falešným.5V žádném případě vám nedám za pravdu, své bezúhonnosti se jakživ nezřeknu.6Trvám na své nevině – té se nepustím, po celý život mám čisté svědomí!7Kéž by mí protivníci byli odhaleni jako zlosyni a ti, kdo mě napadají, jako zločinci!8Copak má bezbožný nějakou naději, když ho Bůh zabíjí, obírá o duši?9Copak Bůh vyslyší jeho volání, když na něj přijde soužení?10Copak je Všemohoucí jeho rozkoší? Volá snad k Bohu bez ustání?11Poučil jsem vás o Božím jednání, o Všemohoucím jsem nic netajil.12Vždyť jste to všichni sami viděli – proč tedy mluvíte takové nesmysly:13‚Takový osud dává Bůh ničemům, dědictví, jež Všemohoucí svěřuje tyranům.*14I kdyby měl spoustu dětí, všechny čeká meč, chlebem jeho ratolesti nenasytí se.15Pozůstalé po něm pohřbí mor, nebudou oplakáváni od svých vdov.16I kdyby stříbra jak prachu nakupil, i kdyby šatů jak bláta navršil,17spravedlivý oblékne si, co on hromadil, jeho stříbro po něm zdědí nevinný.18Jak pavouk buduje si svůj dům, je ale chatrný jak chýše hlídačů.19Ulehne jako boháč, a je to naposled; když oči otevře, nic mu nezbude.20Hrůzy ho postihnou jako povodeň, uprostřed noci ho vichr odnese.21Východní vítr ho odnese kdovíkam, odvane ho daleko z jeho domova.22Vrhne se na něj beze vší lítosti, právě když bude chtít před ním utéci.23Posměšně zatleská mu svýma rukama, s pískotem vyžene ho z jeho domova.‘“
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.