Baruch 3 | Bible, překlad 21. století

1 Všemohoucí Pane, Bože Izraele, se stísněnou duší a skleslým duchem voláme k tobě. 2 Vyslyš nás, Hospodine, a smiluj se nad námi, neboť jsme proti tobě zhřešili. 3 Ty trůníš navěky, my ale věčně hyneme. 4 Všemohoucí Pane, Bože Izraele, vyslyš modlitbu nás mrtvých Izraelců, potomků těch, kdo proti tobě hřešili. Oni neposlouchali hlas Hospodina, svého Boha, a nás teď proto stíhá neštěstí. 5 Nevzpomínej v tuto chvíli na nepravosti našich otců, ale pamatuj na svou moc a na své jméno. 6 Vždyť ty jsi Hospodin, náš Bůh! Tebe, Pane, budeme chválit, 7 neboť jsi do našich srdcí vložil úctu k tobě, abychom vzývali tvé jméno. Budeme tě chválit ve svém vyhnanství, neboť jsme ze svého srdce vypudili veškerou nepravost svých otců, kteří proti tobě zhřešili. 8 Pohleď dnes na nás v tomto vyhnanství, kam jsi nás rozptýlil, abychom byli potupeni, prokleti a potrestáni za všechny nepravosti našich otců, kteří tě opustili, Hospodine, Bože náš!

Chvála moudrosti

9 Slyš, Izraeli, přikázání života, naslouchej, ať získáš rozumnost.* 10 Proč, Izraeli, pročpak jsi v zemi svých nepřátel – zestárlý v cizí zemi, 11 poskvrněn s mrtvými už patříš k těm, kdo jsou v podsvětí? 12 Opustils pramen moudrosti!* 13 Kdybys šel cestou Boží, žil bys navěky v pokoji. 14 Pouč se, kde je rozumnost, kde síla, kde poznání – tehdy se dozvíš, kde je dlouhověkost a život, kde světlo v očích a mír. 15 Kdo našel domov moudrosti, kdo vstoupil do jejích pokladnic? 16 Kde jsou ti, kdo ovládali národy, kdo panovali nad zemskými šelmami, 17 kdo se posmívali i ptactvu na nebi, kdo hromadili stříbro a zlato, v něž lidé doufají, a jejich majetek byl bezmezný? 18 Kde jsou ti, kdo se zabývali penězi, ale nezbylo po nich vůbec nic? 19 Zmizeli dole v podsvětí a místo nich povstali jiní. 20 Jejich nástupci spatřili světlo světa a žili na zemi, ale nepoznali cestu moudrosti, 21 nechápali její stezky a nedosáhli jí a jejich synové se jí vzdálili ještě víc. 22 Neslyšeli o ní v Kanaánu, neukázala se v Temanu. 23 Synové Hagařini, kteří na světě hledají poznání, obchodníci z Midiánu* a Temanu, vypravěči bájí a hledači poznání – ani ti nepoznali cestu moudrosti a nevzpomněli si, kudy k ní. 24 Jak prostorný je, Izraeli, Boží příbytek, jak rozsáhlé panství, jež Bůh spravuje! 25 Je nesmírné a bez konce, nezměřitelně se tyčí do výše. 26 Tam se zrodili dávní obři slavné pověsti, urostlé postavy a v boji zkušení.* 27 Nebyli to však oni, koho Bůh vyvolil, neukázal jim cestu vědění, 28 a tak zahynuli, neboť rozum neměli; zahynuli kvůli své hlouposti. 29 Kdo vystoupil do nebe, aby se chopil moudrosti, kdo ji snesl dolů z oblaků?* 30 Kdo přeplaval moře, aby ji našel, kdo ji za ryzí zlato nakoupí? 31 O její cestě nikdo neví, nikdo netuší, kudy k ní. 32 Jen Vševědoucí, ten ji zná, ten ji svým důvtipem prozkoumal. On založil zemi navěky a naplnil ji čtyřnohými zvířaty. 33 On vyslal světlo – a ono šlo, zavolal je – a s bázní poslechlo. 34 Hvězdy se na svých místech zažehly a začaly se veselit. 35 Zavolal je – a řekly: „Tady jsme,“ pro svého Stvořitele rozzářily se vesele. 36 Takový je náš Bůh a nikdo jiný se mu nerovná. 37 Prozkoumal celou cestu vědění a ukázal ji svému služebníku Jákobovi, svému milovanému Izraeli. 38 Potom se moudrost ukázala na zemi a přišla žít mezi lidmi.*