2.Makkabäer 13 | Bible, překlad 21. století

Menelaův konec

1 Roku 149* se Judovi muži dozvěděli, že do Judska táhne s velikým houfem Antiochos Eupator 2 a s ním jeho poručník, říšský kancléř Lysias. Měli s sebou helénské vojsko čítající 110 000 pěších, 5300 jezdců, 22 slonů a 300 válečných vozů opatřených na kolech kosami. 3 Přidal se k nim také Menelaos a s velkou vychytralostí Antiocha povzbuzoval. Nikoli však kvůli záchraně vlasti, ale kvůli naději, že bude znovu dosazen do úřadu. 4 Jenže Král králů proti tomu proklatci vzbudil Antiochův hněv. Když Lysias připomněl, že to on je viníkem všech neštěstí, nechal ho král odvést do Beroje a popravit tak, jak je v těch končinách zvykem. 5 (Mají tam totiž padesát loket* vysokou věž plnou popela, zakončenou kruhovým ochozem, který se svažuje dolů k tomu popelu. 6 Tam zvednou každého, kdo se provinil svatokrádeží nebo jiným velkým zločinem, a vydají ho záhubě.) 7 Takovou smrtí tedy zemřel ten bezbožník Menelaos a nebyl ani pohřben. 8 A zcela po právu! Spáchal totiž mnoho hříchů proti oltáři, jehož oheň a popel je svatý, a proto i sám našel smrt v popelu.

Vítězství Boží!

9 Král se blížil s barbarským úmyslem, že Židům ukáže ještě horší pohromy než jeho otec. 10 Když se to Juda dozvěděl, vyzval lid, ať všichni ve dne i v noci vzývají Hospodina, aby tak jako dříve přišel i nyní na pomoc těm, kterým hrozí, že budou připraveni o Zákon, vlast i svatý chrám. 11 Kéž nedopustí, aby se lid, který teprve nedávno krátce nabral dech, dostal do područí zpropadených pohanů! 12 Všichni tedy svorně poslechli. Tři dny se bez přestání v slzách postili a na kolenou vzývali milosrdného Hospodina. Juda je potom povzbudil a vyhlásil pohotovost. 13 Sám se pak po poradě se staršími rozhodl, že vytáhnou a s Boží pomocí věc rozhodnou dříve, než královo vojsko vtrhne do Judska a zmocní se města. 14 Svěřil vše Stvořiteli světa a vyzval své muže, aby statečně bojovali na život a na smrt za Zákon, chrám, město, vlast i její zřízení. Potom se s vojskem utábořil u Modiinu. 15 Svým mužům vydal heslo „Vítězství Boží!“ a s vybranými nejlepšími mladíky v noci zaútočil na královský stan. Pobil v táboře na 2000 mužů a probodl vůdčího slona i jeho jezdce. 16 Naplnili celý tábor strachem a zmatkem a nakonec se úspěšně stáhli zpět, 17 právě když začalo svítat. Stalo se to díky ochraně a pomoci, kterou Hospodin poskytoval Judovi.

Králova kapitulace

18 Když král poznal odvahu Židů, pokusil se ta místa získat lstí. 19 Přitáhl k mohutné židovské pevnosti Bet-cur, ale narazil na odpor, byl odražen a poražen. 20 Juda zásoboval posádku uvnitř vším potřebným. 21 Židovský voják Rodokos vyzrazoval nepřátelům tajemství, byl však odhalen, dopaden a uvězněn. 22 Král potom znovu vyjednával s obyvateli Bet-curu. Nabídl a přijal podmínky míru, odtáhl, znovu na Judovy muže zaútočil a byl poražen. 23 Potom dostal zprávu, že Filip, kterého pověřil správou království, se v Antiochii vzbouřil. Vyděsil se, svolal Židy, ustoupil jim a odpřisáhl všechny jejich spravedlivé požadavky. Usmířil se s nimi, přinesl oběť, uctil chrám, projevil štědrost svatyni 24 a uznal Makabejského. Místodržitelem od Ptolemaidy až po gerarský kraj ustanovil Hegemonida. 25 Odešel do Ptolemaidy, ale místní obyvatelé byli kvůli těm dohodám pobouřeni. Byli roztrpčeni a chtěli smlouvu zrušit. 26 Lysias vystoupil na řečniště a hájil dohodu, jak mohl. Přesvědčil je, utišil je, získal je a pak se vrátil do Antiochie. Tak proběhly události kolem králova tažení a jeho stažení.