1Potěšujte, potěšujte lid můj, praví váš Bůh.2Mluvte láskyplně k Jeruzalému a ohlašujte mu, že už skončila jeho poroba, že jeho vina je splacena, že ho svou rukou ztrestal Hospodin dvojnásob za všechen jeho hřích.3Hlas volajícího: „Připravte na poušti cestu Hospodinovu, vyrovnejte v pustině stezku Bohu našemu!4Každé údolí ať je vyvýšeno, každá hora a výšina ať poklesnou; co je hrbolaté, ať je vyrovnáno, pahorkatina ať je planinou.5Neboť se zjeví sláva Hospodinova a všichni lidé naráz uvidí, že ústa Hospodinova mluvila.“6Hlas říká: „Volej!“ A já se ptám: „Co volat mám?“ Každý člověk je jako tráva, všechen jeho půvab jako polní květ.7Usychá tráva, kvítí uvadá, jak na něj zavane Hospodinův dech. Lidé jsou zajisté ta tráva.8Usychá tráva, kvítí uvadá, slovo našeho Boha však věky přetrvá.9Na vysokou horu vystup si, kdo neseš dobré zprávy Sionu; hlasitě volej ze všech sil, kdo neseš dobré zprávy Jeruzalému! Hlasitě volej, nic se nestrachuj, řekni judským městům: „Hle, váš Bůh!“10Hle, Panovník Hospodin v moci přichází a jeho paže bude vládnout s ním. Hle, jeho odplata jde s ním, jeho odměna ho předchází.11Jako pastýř bude své stádo pást, shromáždí do náručí beránky, bude je nosit na rukách, zvolna povede březí ovečky.
Ke komu ho chcete přirovnat?
12Kdo shrnul vody do hrsti a nebe prsty rozměřil? Kdo prach země vsypal do mírky, kdo vložil hory na váhy a zvážil je i s pahorky?*13Kdo Hospodinova Ducha usměrnil a stal se mu rádcem, aby ho poučil?14S kým se radil, aby mu něco vysvětlil, aby ho stezce práva naučil, aby mu předal vědění a seznámil ho s cestou moudrosti?15Hle, národy jsou jako kapka do vědra, neváží víc než smítko na vahách, on zvedá ostrovy jako prach.16Libanon by nevystačil ani na podpal, k oběti by nestačila jeho zvířena.17Všechny národy jsou před ním jako nic, jsou pro něj nicota a ještě míň!18Ke komu chcete Boha přirovnat? Čemu se podle vás podobá?19Odlité modle řemeslníka, pozlacené od zlatníka, s řetízky tepanými ze stříbra?20Anebo obětnímu daru chudáka, jenž trvanlivé dřevo vybírá a hledá zručného řemeslníka, ať postaví modlu, co se nehýbá?21Copak to nevíte? Copak neslyšíte? Copak se vám to od počátku neoznamuje? Copak od založení země nerozumíte?22On se nad obzorem na trůn usadil, obyvatelé země jsou pro něj kobylky. On prostírá nebe jako baldachýn, roztahuje je jako stan k bydlení.23On panovníky vniveč obrací, soudcové země jsou pro něj nicotní.24Sotva jsou zasazeni, sotva zaseti, sotva zapustí v zemi kořeny, jak na ně zavane, uschnou hned, jak plevy odnáší je vichřice.25Ke komu mě tedy chcete přirovnat? Svatý říká: Kdo se mi vyrovná?26Zvedněte oči a pohleďte: Kdo stvořil toto vše? Kdo koná přehlídku hvězdných zástupů, kdo je volá jménem, všechny do počtu? Má nesmírnou sílu, jeho moc je úžasná – nikdy mu nechybí ani jediná!27Proč tedy říkáš, Jákobe, proč si, Izraeli, stěžuješ: „Má cesta je Hospodinu ukrytá, můj Bůh si nevšímá mých práv“?28Copak to nevíš? Copak neslyšíš? Hospodin, Bůh věčnosti, jenž stvořil zemské končiny, není unaven ani vyčerpán – jeho moudrost je nezměrná!29On dává sílu znaveným a vysílené umí posílit.30Mladí jsou unavení, zesláblí, mládenci klopýtají a padají,31kdo ale v Hospodina doufají, ti nabývají nových sil: Vznášejí se jako na orlích perutích, běží a nejsou vyčerpáni, kráčí a nejsou znaveni.
nuBibeln
Tröst för Guds folk
1Trösta, trösta mitt folk, säger er Gud.2”Uppmuntra Jerusalem och säg att dess trältjänst är över, dess skuld är försonad, och HERREN har gett det dubbelt igen för alla dess synder.”3En röst ropar: ”Bana väg genom ödemarken för HERREN! Jämna en väg genom vildmarken för vår Gud!4Varje dal ska höjas, alla berg och höjder sänkas. Oländig mark ska jämnas och kullar bli till slätt.5HERRENS härlighet ska visa sig, och alla människor ska få se den.” HERREN har talat.6En röst säger: ”Förkunna!” Jag frågar: ”Vad ska jag förkunna?” ”Människan* är som gräset, och all hennes prakt är som ängsblomman.7Gräset torkar och blomman vissnar, när HERRENS vind blåser på dem. Ja, människorna är gräs.8Gräset torkar och blomman vissnar, men vår Guds ord består i evighet.”9Gå upp på ett högt berg, du Sion, som bringar glada nyheter, höj din röst, du som kommer med glädjebud, höj din röst, Jerusalem, ropa, var inte rädd! Tala om för städerna i Juda: ”Se, er Gud!”10Ja, Herren, HERREN kommer med kraft, och han ska regera med makt. Han har med sig sin lön, hans arbetslön går före honom.11Han vallar sin hjord som en herde. Lammen samlar han i sina armar och bär dem i sin famn, och varsamt leder han tackorna.12Vem kan mäta vattnen i sin kupade hand och himlarna med sina fingrar? Vem kan lägga jordens stoft i ett mått, och vem väger bergen och höjderna på en våg?13Vem kan granska HERRENS Ande? Vem kan ge honom råd?14Vem rådfrågar han för att få upplysning och undervisning om den rätta vägen? Vem kan ge honom kunskap och visa honom insiktens väg?15Folken är bara som en droppe i en spann, som damm i vågskålen. Han väger öar som om de var fint damm.16Libanons skogar räcker inte till ved, dess djur inte till brännoffer.17Folken på jorden är ingenting inför honom. I hans ögon betyder de ingenting.18Vem kan ni då likna Gud vid? Vad kan ni jämföra honom med?19Med en avgud som gjuts av en hantverkare och som guldsmeden drar över med guld och gör silverkedjor åt?*20Den fattige som inte kan ge ett sådant offer väljer ett stycke trä som inte ruttnar, och anlitar en skicklig hantverkare som ställer upp en avgudabild som inte faller omkull.21Förstår ni inte? Har ni inte hört? Har det inte berättats för er från början? Har ni inte insett det sedan jorden grundlades?22Han sitter högt ovanför jordens rund, och dess befolkning är som gräshoppor för honom. Han breder ut himlarna som en duk och spänner upp den som ett tält att bo i.23Han gör furstarna till intet och jordens domare till ingenting.24Knappt har de hunnit planteras, knappt sås, knappt slå rot, förrän han blåser på dem, och de vissnar och förs bort av stormvinden som agnar.25”Vem kan ni jämföra mig med? Vem är lik mig?” frågar den Helige.26Se upp mot himlen! Vem har skapat allt detta? Han leder stjärnornas skaror och kallar var och en av dem vid namn. Hans makt och styrka är så stor att inte en enda av dem fattas.27Hur kan du, Jakob, säga, och du, Israel, klaga: ”HERREN ser inte till mig, min Gud tar sig inte an min sak?”28Vet du inte, har du inte hört att HERREN är en evig Gud, som har skapat hela jorden? Han blir aldrig trött och svag. Ingen kan utforska hans förstånd.29Han ger kraft åt den trötte och styrka åt den svage.30Unga kan bli trötta och utmattade, och unga män kan falla.31Men de som hoppas på HERREN får ny kraft, de får vingar som örnar. De springer utan att bli trötta och vandrar utan att mattas.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.