Jesaja 16 | Bible, překlad 21. století nuBibeln

Jesaja 16 | Bible, překlad 21. století
1 Pošlete beránky vládci země* ze Sely u pouště na horu Dcery sionské. 2 Moábské dcery jsou při arnonských brodech jak vyplašené ptáče z hnízda vyhnané. 3 „Poraďte se a rozhodněte – zastiň nás jako noc v pravé poledne! Ukryj běžence, nezrazuj vyhnance! 4 Moábští běženci ať pobudou u tebe, dej jim útočiště před zhoubcem! Násilí totiž pomine, zhouba přestane a utlačovatel zmizí ze země. 5 Tvůj trůn tehdy bude upevněn láskou a v Davidově stanu na něm usedne soudce, jenž bude věrně hledat právo a spravedlnosti včas dosáhne.“ 6 Slyšeli jsme o Moábově pýše, o jeho pýše nezměrné, o jeho pýše, zpupnosti a zlobě – jeho chlubení je však falešné! 7 Proto ať Moáb kvílí nad Moábem, ať všichni kvílejí; nad rozinkami z Kir-chareset bědujte – ach, tak zdrceni! 8 V Chešbonu totiž pole zvadla tak jako v Sibmě vinná réva. Vládci národů zdupali její ratolesti, které až k Jaezeru sahaly, které se dříve vinuly až k poušti a jejíž výhonky se množily, až moře* objaly. 9 A proto oplakávám révu Sibmy, tak jako pláče celý Jaezer; svými slzami tě smáčím, Eleale a Chešbone, vždyť nad tvou sklizní i vinobraním tvůj výskot umlkne! 10 Zmizelo veselí a jásot v zahradách, na vinicích přestal zpěv a zábava. Víno v lisu už nikdo nešlapá a všechen výskot je ten tam. 11 Mé srdce jako loutna nad Moábem lká, mé nitro pro Kir-cheres* naříká. 12 Až se Moáb ukáže na své výšině, namáhat se bude zbytečně; půjde se modlit do své svatyně, ale nic nezmůže. 13 To je slovo, které Hospodin o Moábu vyřkl už dříve. 14 Nyní však Hospodin praví toto: „Za tři roky, jako by ty roky počítal nádeník, bude sláva Moábu potupena a celý ten ohromný dav se zmenší na nepatrný a ubohý pozůstatek.“

© 2009, 2015, 2017, 2020 Biblion, z.s. Version 2020.2.28

nuBibeln

Moab krossas för sin stolthet

1 Sänd lamm till landets härskare från Sela* genom öknen till Sions berg. 2 Likt fåglar som flyr, utstötta ur boet, kommer Moabs döttrar till Arnons vadställen. 3 ”Ge oss råd, fatta ett beslut! Låt din skugga falla som nattens mörker, mitt på dagen! Göm de fördrivna, röj inte de flyende! 4 Låt mina fördrivna från Moab få stanna hos dig. Var en tillflykt för dem mot fördärvaren.” För förtryckaren ska inte finnas mer, förödelsen är över, våldsverkaren är borta från landet. 5 Då ska en tron upprättas i nåd, och i trohet ska en domare sitta på den i Davids hydda, en som söker det rätta och strävar efter rättfärdighet. 6 Vi har hört om Moabs stolthet, dess enorma övermod och högfärd, stolthet och arrogans, dess tomma prat. 7 Därför jämrar sig moabiterna, alla jämrar sig över Moab i sorg och bedrövelse över Kir-Haresets druvkakor. 8 För Heshbons fält torkar ut, liksom Sivmas vinrankor. Folkens herrar har trampat ner de utsökta vinrankorna som nådde ända bort till Jaser, slingrade sig i öknen och bredde ut sig till havet. 9 Därför gråter jag som Jaser över Sivmas vinrankor. Mina tårar ska flöda över Heshbon och Elale, glädjeropen över din mogna frukt och skörd har upphört. 10 Nu är all glädje och fröjd borta från trädgårdarna. Inga sånger och inget jubel hörs i vingårdarna, och trampet i vinpressarna har upphört. Jag har gjort slut på all deras skördeglädje. 11 Jag klagar i mitt inre som en harpa över Moab, och i mitt innersta över Kir-Heres. 12 När nu Moab träder fram på sin offerplats tröttar hon bara ut sig där, och när hon går till sin helgedom för att be, är det till ingen nytta. 13 Detta är vad HERREN talade till Moab vid den tiden. 14 Men nu säger HERREN: ”Inom tre år, som är som en daglönares år,* ska Moabs glans med hela dess stora folkmängd vara försvunnen. De överlevande ska vara få och obetydliga.”