1Chlapec Samuel sloužil pod Elího dohledem Hospodinu. V oněch dnech bývalo Hospodinovo slovo vzácné. Ani vidění nebylo časté.2Elí měl v té době už tak slabý zrak, že neviděl. Jednou v noci spal na svém obvyklém místě.3Boží lampa ještě nezhasla. Samuel spal v Hospodinově svatostánku, kde byla Boží truhla.4Vtom na Samuele zavolal Hospodin. „Tady jsem,“ odpověděl Samuel5a rozběhl se za Elím. „Tady jsem,“ řekl mu. „Volal jsi mě.“ Elí však odvětil: „Nevolal jsem tě. Jdi zase spát.“ A tak si šel lehnout.6Vtom na něj Hospodin znovu zavolal: „Samueli!“ Vstal tedy a šel za Elím. „Tady jsem, volal jsi mě,“ řekl mu. „Nevolal jsem tě, synu,“ odpověděl Elí. „Jdi zase spát.“7Samuel totiž ještě Hospodina neznal a Hospodinovo slovo mu ještě nebylo zjeveno.8Hospodin ale Samuele zavolal znovu, potřetí. Vstal tedy a šel za Elím. „Tady jsem, volal jsi mě,“ řekl mu. Tehdy Elí pochopil, že chlapce volá Hospodin.9Proto Samuelovi řekl: „Jdi spát, a když tě zavolá, řekni: ‚Mluv, Hospodine; tvůj služebník poslouchá.‘“ Samuel si tedy šel lehnout na své místo.10Vtom přišel Hospodin, stanul tam a zavolal tak jako předtím: „Samueli! Samueli!“ „Mluv,“ odpověděl Samuel, „tvůj služebník poslouchá.“11Tehdy Hospodin Samuelovi řekl: „Hle, chystám se v Izraeli udělat věc, která nikomu, kdo o ní uslyší, nepřestane znít v uších.12Toho dne uvedu na Elího všechno, co jsem vyslovil proti jeho domu, od začátku až do konce.*13Oznámil jsem mu, že jeho dům navěky odsoudím kvůli provinění, o kterém věděl: Jeho synové se rouhali* a on jim v tom nezabránil.14Proto o Elího domě přísahám: Vina Elího domu nebude nikdy přikryta žádnou obětí ani darem!“15Samuel zůstal ležet až do rána, kdy měl jít otevřít dveře Hospodinovy svatyně. Bál se totiž vyprávět to vidění Elímu.16Ten si však Samuele zavolal: „Samueli, synu můj!“ „Tady jsem,“ odpověděl Samuel.17„Co ti řekl?“ ptal se ho Elí. „Prosím, nic přede mnou netaj. Ať tě Bůh potrestá a ještě ti přidá, jestliže mi zatajíš jediné slovo z toho, co ti řekl!“18A tak mu to Samuel všechno pověděl a nezatajil mu vůbec nic. Elí na to řekl: „On je Hospodin; ať učiní, co se mu zlíbí.“19Samuel pak rostl a Hospodin byl s ním a nedopustil, aby jediné z jeho slov selhalo.20Celý Izrael od Danu až po Beer-šebu tak poznal, že Samuel je skutečně Hospodinův prorok.21Hospodin se pak i nadále ukazoval v Šílu, kde se zjevil Samuelovi svým slovem.
nuBibeln
Herren kallar den unge Samuel
1Den unge pojken Samuel fortsatte att tjäna HERREN hos Eli. Vid den här tiden var budskap från HERREN mycket sällsynta. Det var också ovanligt att någon såg en syn.2Då hände en gång följande när Eli låg på sin plats. Hans ögon hade nu försvagats så att han inte längre kunde se.3Guds lampa var ännu inte släckt och Samuel låg och sov i HERRENS tempel där Guds ark* fanns.4HERREN kallade då på Samuel. ”Ja”, svarade Samuel, ”här är jag!”5Sedan sprang han till Eli. ”Här är jag”, sa han. ”Du ropade på mig.” ”Jag ropade inte på dig”, svarade Eli, ”gå tillbaka och lägg dig!” Och Samuel lydde.6HERREN ropade på Samuel en gång till och, som förut, steg Samuel upp och gick till Eli. ”Ja”, svarade han, ”här är jag. Du ropade på mig.” ”Jag har inte ropat på dig, min son”, sa Eli. ”Gå tillbaka och lägg dig!”7Samuel kände ännu inte HERREN och hade aldrig tidigare fått ett budskap från honom.8När HERREN nu för tredje gången ropade på honom, steg Samuel än en gång upp och gick till Eli. ”Ja”, sa han. ”Här är jag! Du ropade på mig.” Då förstod Eli att det var HERREN som hade ropat på pojken,9och han sa till Samuel: ”Gå och lägg dig igen och om han ropar på dig en gång till, så ska du svara: ’Tala, HERRE, din tjänare hör!’ ” Och så gick Samuel tillbaka och lade sig.10Då kom HERREN och ställde sig där och ropade som förut: ”Samuel! Samuel!” Och nu svarade Samuel: ”Tala, din tjänare hör!”11HERREN sa då till Samuel: ”Jag ska göra något i Israel som kommer att ringa i öronen på alla som hör det.12Då ska jag låta allt det hända som jag har varnat Eli och hans familj för, från början till slut.13Jag har talat om för honom att jag ska döma hela hans familj för alltid på grund av den synd han känt till, att hans söner hädar mig utan att han ingriper.14Därför har jag svurit en ed att de synder som Eli och hans söner har begått aldrig kan sonas vare sig genom slaktoffer eller genom några andra offer.”15Samuel låg sedan kvar ända till morgonen då han öppnade dörrarna till HERRENS hus. Han var rädd att berätta för Eli om synen.16Men Eli ropade på honom: ”Samuel, min son!” ”Här är jag,” svarade Samuel.17Sedan frågade Eli: ”Vad sa han till dig? Tala om alltihop! Må Gud straffa dig både nu och i framtiden om du döljer något för mig!”18Och då berättade Samuel exakt utan att dölja någonting vad HERREN hade sagt. ”Han är HERREN, låt honom göra vad han vill”, svarade Eli.19Samuel växte upp och HERREN var med honom och lät allt vad han sagt gå i uppfyllelse.20Hela Israel från Dan till Beer Sheva förstod att Samuel verkligen var en HERRENS profet.21HERREN fortsatte sedan att visa sig i Shilo. Där uppenbarade han sig för Samuel genom sitt ord.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.