Psalm 88 | Bible, překlad 21. století nuBibeln

Psalm 88 | Bible, překlad 21. století
1 Zpívaný žalm synů Korachových. Pro předního zpěváka, k tanci. Poučná píseň Hemana Ezrachejského. 2 Hospodine, Bože mé spásy, ve dne i v noci před tebou běduji. 3 Kéž moje modlitba dospěje k tvé tváři, nakloň své ucho k mému úpění! 4 Duši mám plnou trápení, můj život se k hrobu nachýlil. 5 Už patřím k těm, kdo do jámy klesají, jsem jako bojovník síly zbavený! 6 Zanechali mě mezi mrtvými, jsem jako mrtvoly v hrobě ležící, na něž si nevzpomeneš nikdy víc – od tvojí ruky jsou vzdáleni! 7 Shodils mě do jámy nejhlubší, do nejtemnější propasti. 8 Dolehlo na mě tvé zuření, svými vlnami jsi mě porazil! séla 9 Přátele ode mě zahnal jsi, způsobils, že si mě oškliví. Nemohu uniknout ze svého sevření, 10 oči mi hasnou trápením! Volám tě, Hospodine, každý den, k tobě vztahuji ruce své. 11 Budeš snad konat divy pro mrtvé? Zvednou se stíny ke tvé oslavě? séla 12 Bude se o tvé lásce mluvit ve hrobě a o tvé věrnosti v záhubě? 13 Copak se ukáže tvůj zázrak v temnotě a tvá spravedlnost v zemi bez vzpomínek? 14 Já však, Hospodine, k tobě hlas pozvedám, naproti jde ti má ranní modlitba. 15 Proč jen mě, Hospodine, odmítáš, proč skrýváš přede mnou svoji tvář? 16 Ztrápený jsem, umírám od mládí; snáším tvé hrůzy, jsem bezradný. 17 Tvůj prudký hněv se přese mě valí, zdrcen jsem tvými hrůzami! 18 Pořád mě obkličují jako voda, zaplavují mě ze všech stran. 19 Přátele i známé jsi ode mě zahnal, mým společníkem je temnota!

© 2009, 2015, 2017, 2020 Biblion, z.s. Version 2020.2.28

nuBibeln

Bön om räddning i stor nöd

1 En sång, en psalm av Korachs ättlingar. För körledaren, till Mahalat-leannót. Maskil. Av esrachiten Heman.* 2 HERRE, min räddnings Gud, jag ropar inför dig dag och natt. 3 Låt min bön komma till dig, lyssna till mitt rop! 4 Jag är bedrövad i djupet av min själ, och jag närmar mig dödsriket. 5 Jag räknas till dem som ska begravas, jag är en man utan kraft. 6 Jag har lagts* bland de döda, likt de stupade som ligger i graven, de som är bortglömda och som inte mer får någon hjälp av dig. 7 Du har lagt mig i gropen, i det djupaste mörker. 8 Din vrede vilar tung över mig. Våg efter våg väller över mig. Séla 9 Du har drivit mina vänner ifrån mig och fyllt dem med avsky för mig. Jag är fångad och finner ingen utväg. 10 Jag kan inte längre se på grund av all gråt. Varje dag ropar jag till dig, HERRE, jag sträcker ut mina händer mot dig. 11 Gör du under för de döda? Reser sig deras andar* för att prisa dig? Séla 12 Talar man i graven om din nåd, i avgrunden om din trofasthet? 13 Är dina under kända i mörkret, din rättfärdighet i glömskans land? 14 Jag ropar till dig, HERRE, och på morgonen stiger min bön till dig. 15 Varför förkastar du mig, HERRE? Varför döljer du ditt ansikte för mig? 16 Ända från min ungdom har jag varit plågad och nära döden. Jag lider av all förtvivlan som du sänder över mig och orkar inte mer. 17 Din vrede har svept över mig, jag går under av all skräck. 18 Den omger mig likt vatten hela dagen, den sluter sig kring mig från alla sidor. 19 Du har tagit ifrån mig mina älskade och vänner, den som nu känner mig är mörkret.