Psalm 38 | Bible, překlad 21. století nuBibeln

Psalm 38 | Bible, překlad 21. století
1 Památeční žalm Davidův. 2 Netrestej mě, Hospodine, ve své prchlivosti, ve svém rozzuření mě nekárej! 3 Vždyť už jsem probodán tvými šípy, tvá ruka drtí mě! 4 Tvůj hněv na mně nenechal zdravé místo, můj hřích připravil mé kosti o pokoj. 5 Má provinění mi nad hlavu rostou, těžší, než unesu, je jejich břemeno! 6 Mé vlastní bláznovství mi rány zasadilo, rány, jež páchnou a mokvají. 7 Shrbený jsem, plížím se tak nízko, celý den v zármutku se potácím. 8 Mé slabiny jsou v jednom ohni, jediné zdravé místo mi v těle nezbylo. 9 Bezmocný jsem a tolik zdrcen, úzkostí sténám, křičím ze srdce! 10 Ty, Pane, víš o každé mé touze, můj nářek před tebou není utajen. 11 Srdce mi buší, síla se ztrácí i moje oči už světlo opouští. 12 Přátelé a drazí se mých ran štítí, moji příbuzní se drží vpovzdálí. 13 Ti, jimž jde o můj život, mi kladou léčky, ti, kdo mi chtějí ublížit, mluví o zkáze, své lsti vymýšlejí každý den. 14 Já ale jak hluchý neslyším, jak němý nechci ústa otevřít. 15 Jsem jako člověk, který neslyší, z jehož úst nezaznějí žádné odmluvy. 16 V tebe, Hospodine, skládám naději – Pane Bože můj, ty jistě odpovíš! 17 Ať nade mnou nejásají, říkám si, jen ať se nepyšní nad mým selháním! 18 Vždyť už jsem přece na pokraji pádu a stále trpím bolestí, 19 vyznávám svoje provinění, trápím se pro svůj hřích! 20 Mých bezdůvodných* soků je stále více, množí se počet mých zrádných nepřátel. 21 Zlobou mi odplácejí za mé dobrodiní, obviňují mě, když dobra držím se! 22 Neopouštěj mě, Hospodine, nevzdaluj se mi, Bože můj! 23 Pospěš mi na pomoc, Pane – má záchrano!

© 2009, 2015, 2017, 2020 Biblion, z.s. Version 2020.2.28

nuBibeln

Ångerpsalm; den ångerfulles bön

1 En psalm av David, till påminnelse*. 2 HERRE, straffa mig inte i din vrede, aga mig inte i din vredes glöd. 3 Dina pilar har genomborrat mig, din hand har kommit över mig. 4 Ingenting är helt i min kropp för din vredes skull, ingenting är friskt i min kropp för min synds skull. 5 Min skuld går mig över huvudet, som en börda, som är alltför tung för mig. 6 Mina sår stinker och är fyllda med var för min dumhets skull. 7 Jag går krokig och böjd, hela dagen går jag sörjande. 8 Mina höfter fylls av brinnande smärta, ingenting i min kropp är helt. 9 Jag är utan kraft, jag är helt krossad, jag klagar i mitt hjärtas ångest. 10 Herre, du vet allt jag längtar efter, varje suck ligger öppen för dig. 11 Mitt hjärta slår intensivt, min styrka avtar, och ljuset lämnar mina ögon. 12 Mina nära och kära håller sig undan mig för min plåga, mina närmaste håller sig på avstånd. 13 De som står efter mitt liv lägger ut snaror, de som vill skada mig talar om min undergång, hela dagarna tänker de ut onda planer. 14 Men jag är som en döv som ingenting hör, som en stum som inte kan öppna sin mun. 15 Jag är som en man som inte hör, som inte öppnar sin mun för att svara. 16 Men jag väntar på dig, HERRE, du ska svara, Herre, min Gud. 17 Jag tänker: ”Låt dem inte få glädjas över mig, eller upphöja sig själva över mig när jag snavar.” 18 Jag är nära att falla, och min smärta är ständigt hos mig. 19 Jag bekänner min synd. Jag sörjer över min skuld. 20 Mina fiender är många och starka, många är de som hatar mig utan orsak. 21 De lönar gott med ont och angriper mig, därför att jag strävar efter det goda. 22 Överge mig inte, HERRE! Var inte långt ifrån mig, min Gud! 23 Skynda dig att hjälpa mig, Herre, du min räddning!