Psalm 119 | Bible, překlad 21. století nuBibeln

Psalm 119 | Bible, překlad 21. století

Alef

1 * Blaze těm, kdo žijí bezúhonně, těm, kdo se řídí Hospodinovým zákonem! 2 Blaze těm, kdo jeho svědectví se drží, těm, kdo jej celým srdcem hledají, 3 těm, kdo se bezpráví nedopouštějí, neboť po jeho cestách kráčejí! 4 Ty jsi vydal svá pravidla, aby se svědomitě plnila. 5 Kéž jsou mé cesty zpevněny, abych dodržoval tvé zákony! 6 Budu-li dbát všech jeho příkazů, zahanben nikdy nebudu. 7 Chválit tě budu se srdcem upřímným, tvým spravedlivým soudům když se naučím.

Bet

8 Tvé zákony chci dodržet – jen prosím neopouštěj mě! 9 Jak mladík svou stezku udrží v čistotě? Tak, že tvým slovem řídí se! 10 Celým svým srdcem hledám tě, od tvých příkazů zbloudit nenech mě! 11 V srdci si ukládám tvé výroky, abych proti tobě nehřešil. 12 Požehnaný jsi, Hospodine, svým zákonům prosím nauč mě! 13 Stále opakuji svými rty vše, co jsi nařídil. 14 Raduji se z cesty tvých svědectví jako z největšího bohatství. 15 O tvých pravidlech přemítám, abych na tvoje stezky dbal.

Gimel

16 Tvé zákony jsou mi rozkoší – tvé slovo neztrácím z paměti! 17 Dopřej svému služebníku, abych žil, tvé slovo abych naplnil! 18 Mé oči otevři, abych uviděl úžasné věci ve tvém Zákoně. 19 Na zemi jsem jen cizincem, své příkazy mi neskrývej! 20 Mou duši stále stravuje touha po tvých pokynech. 21 Okřikuješ pyšné – jsou proklatí, od tvých přikázání zbloudili! 22 Zbav mě zahanbení a potupy, vždyť držím se tvých svědectví! 23 Vládcové zasedají a pomlouvají mě, tvůj služebník zatím přemýšlí o tvých zákonech.

Dalet

24 Tvá svědectví jsou mi rozkoší – jsou to mí rádci nejbližší! 25 Má duše v prachu krčí se, svým slovem prosím obživ mě! 26 Vylíčil jsem ti cesty své a tys mě vyslyšel; o svých zákonech pouč mě. 27 Dej mi rozumět cestě svých pravidel, o tvých zázracích abych přemýšlel. 28 Má duše smutkem hroutí se, svým slovem prosím zvedni mě! 29 Cestu proradnosti odvrať ode mne a obdař mě svým Zákonem. 30 Zvolil jsem si cestu věrnosti, tvé pokyny mám stále na mysli. 31 Tvých svědectví, Hospodine, držím se, nedej, abych byl zahanben!

He

32 Poběžím cestou tvých příkazů – do srdce dals mi svobodu! 33 Ukaž mi, Hospodine, cestu svých zákonů, abych je střežil jako svou odplatu. 34 Dej mi rozum, abych tvůj Zákon dodržel, ať jsem mu celým srdcem poslušen. 35 Veď mě po stezce přikázaní svých, tu jsem si přece oblíbil. 36 Nakloň mé srdce ke svým svědectvím namísto lakomství. 37 Odvrať mé oči, ať nehledí k marnostem, na své cestě prosím obživ mě! 38 Svému služebníku potvrď sliby své, tak, aby lidé ctili tě. 39 Zbav mě potupy, z níž mám strach – jak dobrá jsou nařízení tvá!

Vav

40 Jak toužím po tvých pravidlech – svou spravedlností obživ mě! 41 Kéž na mě, Hospodine, tvá láska sestoupí a tvoje spása, jak jsi zaslíbil! 42 Ať mám co odpovědět těm, kdo mě urážejí, vždyť ve tvém slově skládám naději. 43 Nikdy mi neber z úst slova věrnosti, spoléhám přece na tvé pokyny. 44 Tvůj Zákon stále plnit chci, navždy a navěky! 45 Svobodně budu žít stále dál, neboť jsem vyhledal tvá pravidla. 46 Hovořit budu o tvých svědectvích, nebudu zahanben ani před králi. 47 Tvá přikázání jsou mi rozkoší – vždyť je miluji!

Zajin

48 K milovaným tvým příkazům ruce vztahuji, zatímco přemýšlím nad tvými zákony. 49 Na slovo svému služebníku vzpomeň si, vždyť jsi mi daroval naději. 50 To je mi útěchou v mém trápení, že mě oživuješ svými výroky. 51 Pyšní mě zasypali svými posměšky, od tvého Zákona se však nevzdálím. 52 V paměti chovám tvé věčné pokyny, těmi se, Hospodine, vždycky utěším. 53 Zuřivost mě jímá nad ničemy, kteří tvůj Zákon odmítli. 54 Tvé zákony jsou mými písněmi, kdekoli putuji. 55 Na tvé jméno vzpomínám po nocích, tvůj Zákon, Hospodine, toužím naplnit.

Chet

56 Tento úkol mi náleží – abych se řídil tvými pravidly! 57 Ty, Hospodine, jsi mým údělem, tvé slovo plnit slíbil jsem. 58 O milost prosím tě celým srdcem svým, smiluj se nade mnou, jak jsi zaslíbil! 59 Když jsem přemýšlel nad svými cestami, kroky jsem obrátil ke tvým svědectvím. 60 Pospíchám, abych se nezpozdil dodržet chci tvé příkazy. 61 I když jsem obklopen léčkami ničemů, nezapomínám na Zákon tvůj. 62 O půlnoci vstávám a chválím tě za spravedlivé soudy tvé. 63 Všem, kdo tě ctí, jsem přítelem, těm, kdo se drží tvých pravidel.

Tet

64 Tvé lásky, Hospodine, je plná zem – pouč mě prosím o svých zákonech! 65 Svému služebníku jsi dobro prokázal, dle slova, jež jsi, Hospodine, dal. 66 Uč mě rozumu a dej mi poznání, vždyť věřím přikázáním tvým! 67 Než jsem byl pokořen, bloudil jsem, tvých výroků teď ale držím se. 68 Dobrý jsi a dobro působíš, nauč mě prosím své zákony. 69 I když mě pyšní špiní svojí lží, celým srdcem se řídím tvými pravidly. 70 Srdce jim otupěla, jsou samý tuk, mou rozkoší je ale Zákon tvůj. 71 Prospělo mi to, že jsem byl pokořen – poučil jsem se o tvých zákonech.

Jod

72 Zákon tvých úst je pro mě vzácnější než tisíce zlatých a stříbrných! 73 Tvé ruce mě učinily a uhnětly, dej mi rozum, ať pochopím tvé příkazy. 74 Tví ctitelé se zaradují, až mě uvidí, tvé slovo je mou nadějí. 75 Tvé soudy jsou spravedlivé, to, Hospodine, vím, ve své věrnosti jsi mě pokořil. 76 Kéž mě tvá láska prosím potěší, jak jsi to svému služebníku zaslíbil. 77 Kéž mě tvůj soucit navštíví, abych žil, tvůj Zákon je mi přece rozkoší! 78 Kéž jsou zahanbeni pyšní, že zrádně křivdí mi, zatímco přemýšlím nad tvými příkazy. 79 Kéž se tví ctitelé ke mně navrátí, aby poznali tvá svědectví.

Kaf

80 Kéž je mé srdce tvým zákonům oddané – tehdy nebudu nikdy zahanben! 81 Umírám touhou po tvém spasení, tvé slovo je mou nadějí. 82 Oči mi slábnou, tvé sliby vyhlížím, ptám se: „Kdy už mě potěšíš?“ 83 I když jsem jako měch dýmem svraštělý, nezapomínám na tvé zákony. 84 Jak dlouho bude žít tvůj služebník? Kdy už mé pronásledovatele odsoudíš? 85 Pyšní mi jámy kopají, ti na tvůj Zákon vůbec nehledí. 86 Věrné jsou všechny tvé příkazy; zrádci mě pronásledují, pomoz mi! 87 Skoro mě vyhladili ze země, nepustil jsem se však tvých pravidel.

Lamed

88 Ve své lásce prosím obživ mě – svědectví tvých úst chci dodržet! 89 Tvé slovo, Hospodine, navěky ukotveno je v nebesích. 90 Po všechna pokolení trvá věrnost tvá, zemi jsi založil, a tak zůstává. 91 Vše je tu dodnes, jak jsi nařídil, vždyť všechny věci slouží ti. 92 Kdyby tvůj Zákon nebyl mou rozkoší, dávno bych zahynul ve svém trápení. 93 Tvá pravidla nikdy neztratím z paměti, vždyť právě jimi jsi mě obživil! 94 Patřím jen tobě, buď spása má, vždyť vyhledávám tvá pravidla. 95 Ničemové na mě číhají, aby mě zabili, zatímco přemýšlím o tvých svědectvích.

Mem

96 Vidím, že vše dokonalé má své hranice – ve tvém přikázání je však svoboda bez konce! 97 Jak velmi tvůj Zákon miluji – celý den o něm přemýšlím! 98 Tvé přikázání stále se mnou je, moudřejším nad mé nepřátele činí mě. 99 Nad všechny své učitele jsem nabyl moudrosti, protože přemýšlím o tvých svědectvích. 100 Rozumnější jsem dokonce nad starce, neboť se držím tvých pravidel. 101 Od každé zlé cesty své kroky zdržuji, abych se řídil slovem tvým. 102 Od tvých pokynů neodvracím se, vždyť ty sám jsi můj učitel. 103 Jak sladce mi chutnají tvé výroky – sladší než med jsou ústům mým!

Nun

104 Z tvých pravidel jsem se rozumu naučil, a proto nenávidím každou cestu lži. 105 Svíce mým krokům je slovo tvé, svítí mi na cestě. 106 Co jsem odpřisáhl, to také splním, tvé spravedlivé soudy dodržím. 107 Přespříliš jsem byl pokořen, svým slovem, Hospodine, obživ mě! 108 Přijmi, Hospodine, vděčné oběti mých rtů a vyuč mě svým pokynům. 109 I když můj život stále visí na vlásku, nezapomínám na Zákon tvůj. 110 I když mi ničemové nastražili past, neopustil jsem tvá pravidla. 111 Tvá svědectví jsou mi věčným dědictvím, naplňují přece mé srdce radostí.

Samek

112 Rozhodl jsem se plnit tvé zákony – v tom je odplata navěky! 113 Nesnáším ty, kdo jsou vrtkaví, tvůj Zákon ale miluji. 114 Ty jsi má skrýše a můj štít, tvé slovo je mou nadějí. 115 Odstupte ode mě, bídáci, příkazy svého Boha plnit chci! 116 Podpírej mě, jak jsi zaslíbil, abych žil, nedej, abych byl zklamán ve své naději! 117 Podpoř mě, abych byl zachráněn, k tvým zákonům abych stále hledět směl. 118 Odmítáš všechny, kdo opouštějí tvé zákony, vždyť jejich bludy jsou pouhé lži! 119 Jak smetí zavrhuješ všechny ničemy na zemi, a proto miluji tvá svědectví.

Ajin

120 Tělo se mi chvěje hrůzou před tebou – v úžasu hledím na tvůj soud! 121 Právem a spravedlností řídím se, nevydej mě těm, kdo vydírají mě! 122 Zaruč se ve prospěch svého služebníka, ať už mě pyšní přestanou vydírat. 123 Oči mi slábnou, tvou spásu vyhlížím a tvou spravedlnost, kterou jsi zaslíbil. 124 Se svým služebníkem nalož laskavě, pouč mě prosím o svých zákonech! 125 Dej mi rozum, vždyť jsem tvůj služebník, abych rozuměl tvým svědectvím. 126 Čas jednat, Hospodine, už je tu – lidé porušují Zákon tvůj! 127 Protože miluji tvé příkazy, jsou mi nad zlato, i to nejčistší.

Pe

128 Všech tvých pravidel cením si, a proto nenávidím každou cestu lži! 129 Tvá svědectví jsou úžasná, to proto je chci zachovat! 130 Tvé slovo s sebou světlo přináší, prostým dodává moudrosti. 131 S ústy otevřenými vzdychám dychtivě, protože toužím po tvých příkazech! 132 Pohlédni na mě, prosím smiluj se dle práva těch, kdo milují jméno tvé. 133 Upevni mé kroky ve svých výrocích, ať mě neovládne žádný hřích! 134 Vysvoboď mě z lidského bezpráví, abych se řídil tvými pravidly. 135 Rozjasni svou tvář nad služebníkem svým, nauč mě prosím svoje zákony.

Cade

136 Z očí mi slzy proudí potokem – lidé se neřídí tvým Zákonem! 137 Spravedlivý jsi, Hospodine, a soudy tvé jsou poctivé. 138 Svědectví, která jsi svěřil nám, spravedlivá jsou a zcela pravdivá. 139 Až se zalykám samým horlením, že moji protivníci na tvé slovo nedbají. 140 Tvé výroky jsou zcela ryzí, já, tvůj služebník, je miluji! 141 I když jsem nepatrný, i když jsem pohrdán, nezapomínám na tvá pravidla. 142 Tvá spravedlnost navždy obstojí, tvůj Zákon je zcela pravdivý. 143 Doléhá na mě úzkost a trápení, tvá přikázání však jsou mi rozkoší.

Kof

144 Navěky spravedlivá jsou tvá svědectví – dej mi porozumění, abych žil! 145 Celým srdcem volám, Hospodine, slyš: Chci zachovávat tvé zákony! 146 Volám k tobě, prosím zachraň mě, abych tvá svědectví mohl dodržet! 147 Před svítáním vstávám s voláním, na tvé slovo čekám s nadějí. 148 Oka nezamhouřím, celé noci bdím, abych přemýšlel o tvých výrocích. 149 Prosím vyslyš mě v lásce své, dle svého práva, Hospodine, obživ mě! 150 Blíží se ti, kdo běží za zvrhlostí, od tvého Zákona se ale vzdalují. 151 Ty, Hospodine, blízký jsi; spolehlivé jsou všechny tvé příkazy.

Reš

152 Odedávna vím o tvých svědectvích, že jsi je potvrdil navěky. 153 Hleď na mé trápení a dej mi záchranu, nezapomínám přece na Zákon tvůj. 154 Veď moji při a buď mi Zastáncem; jak jsi zaslíbil, prosím obživ mě! 155 Ničemové jsou daleko od spásy, neboť se neptají na tvé zákony. 156 Veliké je, Hospodine, slitování tvé, dle svého práva prosím obživ mě! 157 Mnozí mě pronásledují a sužují, nevzdálím se však od tvých svědectví. 158 Pohled na zrádce hnusím si, neboť nedbají na tvé výroky. 159 Jak miluji tvá pravidla, Hospodine, hleď, ve své lásce prosím obživ mě!

Šin

160 Úhrnem tvého slova pravda je, navěky spravedlivé jsou všechny soudy tvé. 161 I když mě bezdůvodně honí vládcové, před tvým slovem v srdci chvěji se. 162 Ze tvých výroků mám tolik radosti, jako bych našel poklad nejdražší. 163 Lež se mi hnusí, nenávidím ji, tvůj Zákon ale miluji! 164 Sedmkrát za den chválím tě za spravedlivé soudy tvé. 165 Kdo milují tvůj Zákon, mají hojný mír, žádné překážky je nesrazí! 166 Čekám, Hospodine, na tvé spasení a plním tvé příkazy. 167 V duši opatruji tvá svědectví – jak velice je miluji!

Tav

168 Tvých pravidel a svědectví držím se, ty přece vidíš všechny cesty mé. 169 Kéž se mé volání k tobě, Hospodine, přiblíží, dle svého slova rozum daruj mi! 170 Kéž má modlitba k tobě dorazí, vysvoboď mě, jak jsi zaslíbil! 171 Kéž chvála přetéká z mých rtů – vždyť ty mě učíš svým zákonům. 172 Kéž jazyk můj zpívá o tvých výrocích, neboť jsou spravedlivé všechny tvé příkazy. 173 Kéž mi pomáhá ruka tvá, vždyť jsem si zvolil tvá pravidla. 174 Toužím, Hospodine, po tvém spasení, tvůj Zákon je mi rozkoší! 175 Kéž mohu žít, abych tě oslavil, kéž jsou mi pomocí tvé pokyny. 176 Jak ovce ztracená jsem zabloudil, hledej mě – jsem tvůj služebník, nezapomínám na tvé příkazy!

© 2009, 2015, 2017, 2020 Biblion, z.s. Version 2020.2.28

nuBibeln

Lovprisning för Guds lag

1 Lyckliga är de som lever klanderfritt och följer HERRENS lag*. 2 Lyckliga är de som följer hans befallningar och helhjärtat söker honom, 3 de som inte gör något ont utan följer hans vägar. 4 Du har gett dina befallningar för att de ska följas noggrant. 5 Ack om jag kunde leva i beslutsam lydnad för dina bud! 6 Då skulle jag inte behöva skämmas när jag betraktar alla dina bud. 7 Jag prisar dig med uppriktigt hjärta, när jag lär mig dina rättfärdiga lagar. 8 Jag tänker hålla dina bud. Överge mig aldrig! 9 Hur kan en ung man bevara sitt liv rent? Jo, genom att hålla sig till ditt ord. 10 Jag har sökt dig helhjärtat. Låt mig inte irra bort från dina bud! 11 Jag har lagt dina ord på minnet, för att hålla mig borta från synd mot dig. 12 Välsignad är du, HERRE, lär mig dina bud! 13 Jag förkunnar alla de beslut som du har uttalat. 14 Jag gläder mig över att följa dina förordningar, såsom man gläder sig över rikedom. 15 Jag begrundar dina stadgar och beaktar dina vägar. 16 Jag är glad för dina stadgar och ska aldrig glömma ditt ord. 17 Var god mot mig, din tjänare, och låt mig få leva, så vill jag lyda ditt ord. 18 Öppna mina ögon, så att jag kan se allt det underbara i din lag. 19 Jag är en främling på jorden. Dölj inte dina bud för mig. 20 Mitt inre slits ständigt sönder av längtan efter dina beslut. 21 Du tillrättavisar de stolta, de förbannade, som irrar bort från dina bud. 22 Ta ifrån mig hån och förakt, för jag lyder dina befallningar. 23 Om än furstar sitter och talar illa om mig, tänker din tjänare på dina bud. 24 Dina befallningar är min glädje och mina rådgivare. 25 Jag är nertryckt i stoftet. Håll mig vid liv genom ditt ord. 26 Jag berättade för dig om mina vägar, och du svarade mig. Lär mig dina bud. 27 Låt mig förstå den väg du befallt, så kan jag begrunda dina under. 28 Jag gråter i min bedrövelse. Res mig upp, så som du lovat. 29 Håll mig borta från lögnens väg, och ge mig i nåd din lag. 30 Jag har valt sanningens väg, rättat mig efter dina beslut. 31 Jag håller fast vid dina bud och lagar. HERRE, svik mig inte! 32 Jag vill löpa den väg som dina bud visar, för du har ökat min insikt. 33 Lär mig, HERRE, dina budords väg, och jag ska följa den ända till slutet. 34 Ge mig förstånd, så att jag lyder och helhjärtat håller din lag. 35 Led mina steg efter dina bud, för den vägen går jag med glädje. 36 Bevara mitt sinne i dina bud så att jag inte strävar efter egen vinning. 37 Vänd bort min blick från det som är värdelöst, och bevara mitt liv på dina vägar. 38 Håll dina löften till din tjänare, så att jag ständigt fruktar dig. 39 Ta bort vanäran som skrämmer mig, för alla dina beslut är goda. 40 Jag längtar efter dina stadgar. Bevara mitt liv i din rättfärdighet. 41 HERRE, låt din nåd komma till mig, den räddning du har talat om, 42 så att jag kan svara dem som hånar mig, för jag litar på det som du sagt. 43 Ryck inte bort sanningens ord från mig, för jag sätter mitt hopp till dina beslut. 44 Jag vill alltid lyda din lag, från evighet till evighet. 45 Då kan jag leva i frihet, för jag begrundar dina stadgar. 46 Jag ska tala om dina befallningar för kungar utan att behöva skämmas. 47 Jag gläder mig över dina bud, som jag älskar. 48 Jag sträcker mina händer mot dina bud, som jag älskar. Jag tänker på dina budord. 49 Tänk på vad du talat till mig, din tjänare, du har gett mig hopp. 50 Det du sagt ger mig tröst i lidandet och håller mig vid liv. 51 Oförskämda människor visar ständigt förakt mot mig, men jag viker inte från din lag. 52 Jag minns dina beslut från forna tider, HERRE, jag finner tröst i dem. 53 Jag grips av vrede när de gudlösa förkastar din lag. 54 Dina bud är min lovsång överallt där jag går fram. 55 Ditt namn, HERRE, begrundar jag på natten, och jag vill hålla din lag. 56 Det har blivit mig förunnat att lyda dina stadgar. 57 Du, HERRE, är min del! Jag har sagt att jag vill hålla ditt ord. 58 Av hela mitt hjärta vädjar jag till dig: var mig nådig, som du har sagt. 59 Jag tänker på hur jag levt mitt liv och håller mig till dina befallningar. 60 Jag vill skynda mig och inte dröja att hålla dina bud. 61 De gudlösa vill snärja mig, men jag glömmer inte din lag. 62 Mitt i natten går jag upp för att prisa dig för dina rättfärdiga bud och lagar. 63 Mina vänner är alla de som fruktar dig och lyder dina stadgar. 64 Din nåd, HERRE, fyller jorden. Lär mig dina bud. 65 HERRE, du gör gott mot mig, din tjänare, som du har sagt. 66 Ge mig god insikt och kunskap, för jag litar på dina bud. 67 Innan jag fick lida gick jag vilse, men nu lyder jag vad du säger. 68 Du är god och gör det som är gott. Lär mig dina bud! 69 De oförskämda smutskastar mig med lögner, men jag håller mig helhjärtat till dina stadgar. 70 Deras sinnen är okänsliga som fett, men jag gläder mig över din lag. 71 För mig var det bra att jag fick lida, så att jag lärde mig dina bud. 72 Din lag som du uttalat är mer värdefull för mig än stora mängder av silver och guld. 73 Dina händer har gjort mig och format mig. Ge mig nu insikt så att jag lär mig dina bud. 74 De som fruktar dig ser mig och gläds, eftersom jag hoppas på ditt ord. 75 HERRE, jag vet att dina beslut är rättfärdiga, och det är i trofasthet du låtit mig lida. 76 Trösta mig nu med din nåd, precis som du har lovat din tjänare. 77 Förbarma dig över mig, så att jag får leva. Din lag är ju min glädje. 78 Låt de oförskämda få skämmas, för de har smutskastat mig med lögn. Jag däremot vill tänka på dina stadgar. 79 Låt dem som fruktar dig och känner dina befallningar vända sig till mig. 80 Låt mig helhjärtat hålla dina bud, så att jag aldrig behöver skämmas. 81 Jag förtärs av längtan efter din räddning, och jag hoppas på ditt ord. 82 Mina ögon mattas av längtan efter ditt löfte. Och jag frågar: ”När ska du trösta mig?” 83 Jag är som en vinsäck i rök, men jag glömmer inte dina bud. 84 Hur få är inte din tjänares dagar! När ska du döma dem som förföljer mig? 85 De oförskämda gräver gropar för mig, de lyder inte din lag. 86 Alla dina bud är tillförlitliga. Hjälp mig, för de förföljer mig med lögner! 87 De har nära nog utplånat mig från jorden, och ändå har jag inte brutit mot dina stadgar. 88 Visa nåd mot mig och låt mig få leva, så ska jag följa de bud som du gett. 89 HERRE, ditt ord står fast för evigt i himlen. 90 Din trofasthet består från generation till generation. Du har skapat jorden, och den består. 91 Enligt dina beslut består den, för allting tjänar dig. 92 Om inte din lag hade varit min glädje, skulle jag ha gått under i mitt elände. 93 Jag tänker aldrig glömma dina stadgar, för du ger mig liv genom dem. 94 Jag tillhör dig. Rädda mig, för jag begrundar dina stadgar. 95 De gudlösa väntar på mig för att förgöra mig, men jag ska tänka på dina befallningar. 96 Allt som jag sett har sin begränsning, men för dina bud finns inga gränser. 97 Vad jag älskar din lag! Jag tänker på den hela dagen. 98 Dina bud gör mig klokare än mina fiender, de är ständigt hos mig. 99 Jag är visare än alla mina lärare, för jag begrundar dina förordningar. 100 Jag är visare än de gamla, för jag håller dina stadgar. 101 Jag vill hålla mig borta från alla onda vägar, för jag vill vara lydig mot ditt ord. 102 Jag vänder mig inte bort från dina beslut, för du undervisar mig. 103 Hur söt är inte smaken av dina ord! De smakar sötare än honung i min mun. 104 Av dina stadgar får jag förstånd, därför avskyr jag all slags falskhet. 105 Ditt ord är en lykta för mina steg, de lyser upp stigen där jag går. 106 Jag har svurit och bekräftat en ed att följa dina rättfärdiga bud och lagar. 107 Jag har lidit mycket, men låt mig få leva, HERRE, som du har lovat. 108 Ta emot mitt tack som ett offer, HERRE, och lär mig dina bud. 109 Mitt liv är ständigt i fara, men jag glömmer inte din lag. 110 De gudlösa lägger ut snaror för mig, men jag villar inte bort mig från dina stadgar. 111 Dina förordningar är min egendom för evigt, de är mitt hjärtas glädje. 112 Jag har beslutat att följa dina bud för alltid, ända till slutet. 113 Jag hatar obeslutsamhet, men jag älskar din lag. 114 Du är mitt beskydd och min sköld, och till ditt ord sätter jag mitt hopp. 115 Försvinn från mig, ni som är onda! Jag vill hålla min Guds bud. 116 Stöd mig, så som du lovat, så att jag får leva, och svik mig inte i det jag hoppas på. 117 Uppehåll mig, så att jag blir räddad och alltid kan ge akt på dina bud. 118 Du förkastar alla som viker av från dina bud, deras svek leder bara till tomhet. 119 De ogudaktiga på jorden är som slagg, därför älskar jag dina bud. 120 Jag ryser av fruktan inför dig, ja, dina domslut skrämmer mig. 121 Jag har gjort vad som är rättfärdigt och rättvist, utlämna mig inte till mina förtryckare. 122 Låt det gå väl för din tjänare, så som du lovat, och låt inte de oförskämda förtrycka mig. 123 Jag längtar så innerligt efter din räddning, den som du utlovat till mig. 124 Behandla din tjänare utifrån din kärlek, och lär mig dina bud. 125 Jag är din tjänare. Ge mig förstånd, så att jag lär känna dina befallningar. 126 HERRE, det är dags för dig att gripa in, för din lag har brutits. 127 Därför älskar jag dina bud mer än guld, renaste guld. 128 Därför betraktar jag alla dina stadgar som rätta, all slags falskhet avskyr jag. 129 Dina förordningar är underbara och därför håller jag dem. 130 När dina ord öppnar sig ger de ljus, de ger förstånd åt de okunniga. 131 Jag öppnar min mun och flämtar i min starka längtan efter dina bud. 132 Vänd dig till mig och var mig nådig, så som du är mot dem som älskar ditt namn. 133 Led mina steg så som du lovat, låt inget ont få makt över mig. 134 Befria mig från människors förtryck, så att jag kan följa dina bud. 135 Låt ditt ansikte lysa över din tjänare, och lär mig dina bud. 136 Tårarna strömmar från mina ögon för att man inte håller din lag. 137 HERRE, du är rättfärdig och allt vad du beslutar är rätt. 138 Du har gett dina befallningar i rättfärdighet och stor trofasthet. 139 Min lidelse förtär mig, när jag ser hur mina fiender struntar i dina ord. 140 Dina ord är fullständigt rena, därför älskar din tjänare dem. 141 Själv är jag obetydlig och föraktad, men jag glömmer inte dina föreskrifter. 142 Din rättfärdighet är evig och din lag sann. 143 Nöd och ångest har kommit över mig, men jag gläder mig över dina stadgar. 144 Dina förordningar är rättfärdiga för evigt. Ge mig förstånd, så att jag får leva. 145 Ur djupet av mitt hjärta ropar jag till dig. Svara mig, HERRE, så ska jag följa dina bud! 146 Rädda mig, ropar jag, och jag vill lyda dina befallningar. 147 Tidigt i morgongryningen kommer jag och ropar, jag hoppas på dina ord. 148 Jag håller mig vaken om natten för att tänka på vad du sagt. 149 Lyssna till mig i din nåd, HERRE, och ge mig liv, så som du lovat i din lag. 150 Nu närmar sig de grymma och onda, de som är långt borta från din lag. 151 Men du är nära, HERRE. Alla dina bud är sanna. 152 För länge sedan lärde jag känna dina befallningar, jag vet att du har fastställt dem för evigt. 153 Se hur jag lider och rädda mig, för jag har inte glömt din lag. 154 Ta dig an min sak och befria mig, ge mig liv, som du har lovat. 155 Räddningen är långt borta från de onda, för de bryr sig inte om dina bud. 156 HERRE, din barmhärtighet är stor. Ge mig liv, så som du lovat i din lag! 157 Mina förföljare och fiender är många, men jag viker inte från dina bud. 158 Jag känner avsky när jag ser de trolösa, de som inte lyder ditt ord. 159 Se hur mycket jag älskar dina befallningar. Ge mig liv, HERRE, i din nåd. 160 Alla dina ord är sanna, och dina rättfärdiga beslut är eviga. 161 Furstar förföljer mig utan orsak, men mitt hjärta bävar inför dina ord. 162 Jag är glad över dina ord, precis som den som finner en värdefull skatt. 163 Jag hatar och avskyr falskhet, men jag älskar din lag. 164 Jag prisar dig sju gånger om dagen för dina rättfärdiga bestämmelser. 165 De som älskar din lag äger en djup frid, och inget kan få dem att snubbla och falla. 166 Jag väntar på räddning från dig, HERRE, och jag följer dina bud. 167 Jag lyder dina befallningar, och jag älskar dem högt. 168 Jag lyder dina stadgar och befallningar, för du vet om allt vad jag gör. 169 HERRE, låt mitt rop nå fram till dig! Ge mig förstånd så som du lovat! 170 Lyssna till min vädjan och rädda mig, så som du har sagt. 171 Min lovprisning flödar över för att jag får lära mig dina bud. 172 Jag ska lovsjunga ditt ord, för alla dina bud är rättfärdiga. 173 Grip in och hjälp mig, för jag har valt att följa dina stadgar. 174 HERRE, jag längtar efter din räddning, och din lag är min glädje. 175 Låt mig få leva så att jag kan prisa dig. Låt dina bud och lagar vara min styrka! 176 Jag har vandrat bort som ett vilsegånget får. Kom du och sök reda på mig, din tjänare, för jag har inte glömt bort dina bud.