Apostelgeschichte 10 | Bible, překlad 21. století

Co Bůh očistil, neměj za nečisté

1 V Cesareji žil jeden muž jménem Kornelius, setník praporu zvaného Italský. 2 Byl zbožný a bohabojný s celým svým domem, dával mnoho almužen lidu a stále se modlil k Bohu. 3 Jednou odpoledne kolem třetí hodiny jasně uviděl ve vidění Božího anděla, jak k němu jde a říká: „Kornelie!“ 4 V úleku na něj vytřeštil oči a zeptal se: „Co je, Pane?“ Anděl mu řekl: „Tvé modlitby a almužny vzbudily Boží pozornost. 5 Hned pošli do Joppy a nech zavolat Šimona zvaného Petr. 6 Je hostem jistého Šimona koželuha, který má dům u moře.“ 7 Když po těch slovech anděl odešel, Kornelius zavolal dva své služebníky a jednoho zbožného vojáka, který patřil k jeho pobočníkům. 8 Všechno jim vyložil a poslal je do Joppy. 9 Druhého dne, zatímco se cestou blížili k městu, Petr vystoupil na plochou střechu domu, aby se modlil. Okolo poledne 10 dostal hlad a chtěl jíst. Než mu však připravili jídlo, upadl do vytržení. 11 Uviděl otevřené nebe a něco jako velikou plachtu, jak se za čtyři cípy spouští na zem. 12 V ní byla všemožná čtvernohá polní zvířata i šelmy, plazi a ptáci. 13 Vtom k němu zazněl hlas: „Vstaň, Petře, zabíjej a jez!“ 14 Petr odpověděl: „To ne, Pane! Nikdy jsem přece nejedl nic nečistého nebo poskvrněného.“ 15 Ale hlas k němu promluvil znovu: „Co Bůh očistil, neměj za nečisté!“ 16 Opakovalo se to třikrát, než byla plachta vytažena zpátky do nebe. 17 Zatímco si Petr marně lámal hlavu, co mělo to vidění znamenat, hle, muži poslaní Korneliem se doptali na Šimonův dům. Když dorazili ke dveřím, 18 zavolali: „Je tu hostem Šimon zvaný Petr?“ 19 Petr zatím přemýšlel o tom vidění. Duch mu řekl: „Hledají tě tři muži. 20 Vstaň, sejdi dolů a bez váhání odejdi s nimi, protože jsem je poslal já sám.“ 21 Petr tedy sešel dolů k těm mužům a řekl: „Já jsem ten, koho hledáte. Co vás přivádí?“ 22 Odpověděli: „Setník Kornelius, spravedlivý a bohabojný muž, který má dobrou pověst u celého židovského národa, dostal od svatého anděla pokyn, že tě má pozvat k sobě domů, aby vyslechl tvá slova.“

Bůh nikomu nestraní

23 Petr je tedy pozval dovnitř a pohostil. Nazítří vstal a odešel s nimi, doprovázen některými bratry z Joppy. 24 Druhého dne dorazili do Cesareje. Kornelius je očekával a svolal své příbuzné a blízké přátele. 25 Když Petr chtěl vejít, Kornelius mu vyšel vstříc, padl mu k nohám a poklonil se. 26 Petr ho ale zvedl se slovy: „Vstaň, vždyť i já jsem jen člověk!“ 27 V rozhovoru s ním vešel dovnitř. Když uviděl shromážděné množství lidí, 28 řekl jim: „Sami víte, že pro Žida je nepřípustné, aby se stýkal s cizincem nebo ho navštěvoval. Bůh mi však ukázal, abych žádného člověka neměl za nečistého nebo poskvrněného, 29 a tak jsem bez námitek přijal vaše pozvání a přišel jsem. Mohu se zeptat, proč jste mě pozvali?“ 30 Kornelius odpověděl: „Před třemi dny přesně touto dobou, o třetí odpoledne, jsem se doma modlil. Náhle se přede mnou postavil muž v zářícím rouchu 31 a řekl: ‚Kornelie, tvá modlitba byla vyslyšena a tvé almužny nezůstaly bez povšimnutí před Bohem. 32 Pošli do Joppy a nech zavolat Šimona zvaného Petr, který je hostem v domě Šimona koželuha u moře.‘ 33 Proto jsem k tobě hned poslal a ty jsi laskavě přišel. Teď jsme tu všichni před Boží tváří, abychom vyslechli, cokoli ti Bůh svěřil.“ 34 Petr se ujal slova a řekl: „Opravdu vidím, že Bůh nikomu nestraní, 35 ale v každém národě se mu líbí, kdokoli ho ctí a koná spravedlnost. 36 To je to poselství, které Bůh svěřil synům Izraele; jím zvěstuje pokoj skrze Ježíše Krista, který je Pánem všech. 37 Sami víte, co se dělo po celém Judsku; začalo to v Galileji, po křtu, který kázal Jan. 38 Ježíše z Nazaretu Bůh pomazal Duchem svatým a mocí. Kamkoli přišel, konal dobro a uzdravoval všechny soužené od ďábla, protože Bůh byl s ním. 39 My jsme svědkové všeho, co dělal v judské zemi a v Jeruzalémě. Oni ho přibili na kříž a popravili, 40 ale Bůh jej třetího dne vzkřísil a dal, aby se ukázal – 41 ne všemu lidu, ale svědkům, které Bůh předem vyvolil – nám, kteří jsme s ním jedli a pili po jeho zmrtvýchvstání. 42 Uložil nám, abychom kázali všemu lidu a dosvědčovali, že on je ten, koho Bůh ustanovil soudcem živých i mrtvých. 43 Jemu vydávají svědectví všichni proroci: skrze jeho jméno přijme odpuštění hříchů každý, kdo v něj věří.“ 44 Ještě než to Petr dořekl, Duch svatý sestoupil na všechny, kdo poslouchali jeho řeč. 45 Obřezaní věřící, kteří přišli s Petrem, užasli, že dar Ducha svatého je vylit i na pohany. 46 Slyšeli je totiž, jak mluví v jiných jazycích a velebí Boha.* Petr tehdy prohlásil: 47 „Copak jim někdo může odepřít křest vodou, když přijali Ducha svatého jako my?“ 48 A tak je nechal pokřtít v Pánově jménu. Potom ho pozvali, aby s nimi pobyl ještě několik dní.

English Standard Version

Peter and Cornelius

1 At Caesarea there was a man named Cornelius, a centurion of what was known as the Italian Cohort, 2 a devout man who feared God with all his household, gave alms generously to the people, and prayed continually to God. 3 About the ninth hour of the day* he saw clearly in a vision an angel of God come in and say to him, “Cornelius.” 4 And he stared at him in terror and said, “What is it, Lord?” And he said to him, “Your prayers and your alms have ascended as a memorial before God. 5 And now send men to Joppa and bring one Simon who is called Peter. 6 He is lodging with one Simon, a tanner, whose house is by the sea.” 7 When the angel who spoke to him had departed, he called two of his servants and a devout soldier from among those who attended him, 8 and having related everything to them, he sent them to Joppa.

Peter’s Vision

9 The next day, as they were on their journey and approaching the city, Peter went up on the housetop about the sixth hour* to pray. 10 And he became hungry and wanted something to eat, but while they were preparing it, he fell into a trance 11 and saw the heavens opened and something like a great sheet descending, being let down by its four corners upon the earth. 12 In it were all kinds of animals and reptiles and birds of the air. 13 And there came a voice to him: “Rise, Peter; kill and eat.” 14 But Peter said, “By no means, Lord; for I have never eaten anything that is common or unclean.” 15 And the voice came to him again a second time, “What God has made clean, do not call common.” 16 This happened three times, and the thing was taken up at once to heaven. 17 Now while Peter was inwardly perplexed as to what the vision that he had seen might mean, behold, the men who were sent by Cornelius, having made inquiry for Simon’s house, stood at the gate 18 and called out to ask whether Simon who was called Peter was lodging there. 19 And while Peter was pondering the vision, the Spirit said to him, “Behold, three men are looking for you. 20 Rise and go down and accompany them without hesitation,* for I have sent them.” 21 And Peter went down to the men and said, “I am the one you are looking for. What is the reason for your coming?” 22 And they said, “Cornelius, a centurion, an upright and God-fearing man, who is well spoken of by the whole Jewish nation, was directed by a holy angel to send for you to come to his house and to hear what you have to say.” 23 So he invited them in to be his guests. The next day he rose and went away with them, and some of the brothers from Joppa accompanied him. 24 And on the following day they entered Caesarea. Cornelius was expecting them and had called together his relatives and close friends. 25 When Peter entered, Cornelius met him and fell down at his feet and worshiped him. 26 But Peter lifted him up, saying, “Stand up; I too am a man.” 27 And as he talked with him, he went in and found many persons gathered. 28 And he said to them, “You yourselves know how unlawful it is for a Jew to associate with or to visit anyone of another nation, but God has shown me that I should not call any person common or unclean. 29 So when I was sent for, I came without objection. I ask then why you sent for me.” 30 And Cornelius said, “Four days ago, about this hour, I was praying in my house at the ninth hour,* and behold, a man stood before me in bright clothing 31 and said, ‘Cornelius, your prayer has been heard and your alms have been remembered before God. 32 Send therefore to Joppa and ask for Simon who is called Peter. He is lodging in the house of Simon, a tanner, by the sea.’ 33 So I sent for you at once, and you have been kind enough to come. Now therefore we are all here in the presence of God to hear all that you have been commanded by the Lord.”

Gentiles Hear the Good News

34 So Peter opened his mouth and said: “Truly I understand that God shows no partiality, 35 but in every nation anyone who fears him and does what is right is acceptable to him. 36 As for the word that he sent to Israel, preaching good news of peace through Jesus Christ (he is Lord of all), 37 you yourselves know what happened throughout all Judea, beginning from Galilee after the baptism that John proclaimed: 38 how God anointed Jesus of Nazareth with the Holy Spirit and with power. He went about doing good and healing all who were oppressed by the devil, for God was with him. 39 And we are witnesses of all that he did both in the country of the Jews and in Jerusalem. They put him to death by hanging him on a tree, 40 but God raised him on the third day and made him to appear, 41 not to all the people but to us who had been chosen by God as witnesses, who ate and drank with him after he rose from the dead. 42 And he commanded us to preach to the people and to testify that he is the one appointed by God to be judge of the living and the dead. 43 To him all the prophets bear witness that everyone who believes in him receives forgiveness of sins through his name.”

The Holy Spirit Falls on the Gentiles

44 While Peter was still saying these things, the Holy Spirit fell on all who heard the word. 45 And the believers from among the circumcised who had come with Peter were amazed, because the gift of the Holy Spirit was poured out even on the Gentiles. 46 For they were hearing them speaking in tongues and extolling God. Then Peter declared, 47 “Can anyone withhold water for baptizing these people, who have received the Holy Spirit just as we have?” 48 And he commanded them to be baptized in the name of Jesus Christ. Then they asked him to remain for some days.

Apostelgeschichte 10 | Bible, překlad 21. století English Standard Version