Sprüche 1 | Bible, překlad 21. století

Klíč k poznání

1 Přísloví Šalomouna, syna Davidova, krále nad Izraelem, 2 k nabytí moudrosti a k poučení, jak rozumět hlubokým výrokům, 3 jak si osvojit, co učí rozum, spravedlnost, právo a poctivost, 4 jak předat prostoduchým chytrost, mládeži prozíravost a vědění. 5 Moudrý ať poslouchá a rozmnoží svou znalost, rozumný ať dá si poradit, 6 jak porozumět úslovím a jinotajům, rčením mudrců a jejich hádankám. 7 Klíčem k poznání je úcta k Hospodinu; moudrostí a poučením jen hlupák pohrdá.

Nenech se zlákat

8 Poslouchej, synu můj, otcovo poučení, od matčiných pokynů se nevzdaluj. 9 Půvabným věncem na tvé hlavě budou, náhrdelníkem budou na hrdle tvém. 10 Nenech se zlákat, synu, když tě mámí hříšníci: 11 „Pojď s námi, budem ze zálohy vraždit, někoho nevinného jen tak přepadnem, 12 jako hrob zaživa je spolknem, vcelku, jako když padnou do jámy. 13 Všemožné cennosti si snadno pořídíme, domy si naplníme kořistí. 14 Na naši kartu vsaď svůj osud, společný měšec budem všichni mít!“ 15 Na cestu s nimi nepouštěj se, synu, nevydávej se v jejich šlépějích – 16 jejich nohy běží k neštěstí, k prolití krve spěchají! 17 Líčit síť před očima ptáků je jistě zcela zbytečné. 18 Tihle však na sebe smrtelnou léčku strojí, na vlastní duši číhají. 19 Tak skončí každý, kdo hledá mrzký zisk – o vlastní duši ho to připraví.

Moudrost na ulicích volá

20 Moudrost venku na ulicích volá, na náměstích svůj hlas pozvedá, 21 na rušných nárožích hlasitě vykřikuje, v průchodu městské brány proslov má: 22 „Kdy omezenců láska k malosti už skončí, kdy drzounů záliba v drzosti, kdy tupců nenávist ke všemu vědění? 23 Obraťte se, když vás napomínám, hle, svého ducha na vás vylít chci, právě vám chci svá slova oznámit! 24 Dosud jsem volala, však nechtěli jste slyšet, ruku jsem nabízela, nikdo však nevnímal, 25 všechny mé rady zavrhli jste, mými domluvami se nikdo neřídil. 26 Vašemu neštěstí já nyní zasměji se i hrůze, jež vás přepadne. Bavit se budu, 27 až jako bouře zachvátí vás hrůza, až jako vichr udeří vaše neštěstí, až soužením a tísní budete sevřeni. 28 Až mě pak volat budou, neozvu se, budou mě shánět, avšak nenajdou. 29 Protože nenáviděli poznání, úctu k Hospodinu si zvolit nechtěli, 30 mými radami se nikdy neřídili, mojí domluvou vždy jen pohrdli, 31 proto ať snědí, co si navařili, vlastními plány ať se nasytí! 32 Omezenci zajdou na vlastní umíněnost, spokojenost tupců je jejich záhuba. 33 Kdo mě však poslouchá, ten pohodlně žije v bezpečí před hrozbou všeho zla.“

English Standard Version

The Beginning of Knowledge

1 The proverbs of Solomon, son of David, king of Israel: 2 To know wisdom and instruction, to understand words of insight, 3 to receive instruction in wise dealing, in righteousness, justice, and equity; 4 to give prudence to the simple, knowledge and discretion to the youth— 5 Let the wise hear and increase in learning, and the one who understands obtain guidance, 6 to understand a proverb and a saying, the words of the wise and their riddles. 7 The fear of the Lord is the beginning of knowledge; fools despise wisdom and instruction.

The Enticement of Sinners

8 Hear, my son, your father’s instruction, and forsake not your mother’s teaching, 9 for they are a graceful garland for your head and pendants for your neck. 10 My son, if sinners entice you, do not consent. 11 If they say, “Come with us, let us lie in wait for blood; let us ambush the innocent without reason; 12 like Sheol let us swallow them alive, and whole, like those who go down to the pit; 13 we shall find all precious goods, we shall fill our houses with plunder; 14 throw in your lot among us; we will all have one purse”— 15 my son, do not walk in the way with them; hold back your foot from their paths, 16 for their feet run to evil, and they make haste to shed blood. 17 For in vain is a net spread in the sight of any bird, 18 but these men lie in wait for their own blood; they set an ambush for their own lives. 19 Such are the ways of everyone who is greedy for unjust gain; it takes away the life of its possessors.

The Call of Wisdom

20 Wisdom cries aloud in the street, in the markets she raises her voice; 21 at the head of the noisy streets she cries out; at the entrance of the city gates she speaks: 22 “How long, O simple ones, will you love being simple? How long will scoffers delight in their scoffing and fools hate knowledge? 23 If you turn at my reproof,* behold, I will pour out my spirit to you; I will make my words known to you. 24 Because I have called and you refused to listen, have stretched out my hand and no one has heeded, 25 because you have ignored all my counsel and would have none of my reproof, 26 I also will laugh at your calamity; I will mock when terror strikes you, 27 when terror strikes you like a storm and your calamity comes like a whirlwind, when distress and anguish come upon you. 28 Then they will call upon me, but I will not answer; they will seek me diligently but will not find me. 29 Because they hated knowledge and did not choose the fear of the Lord, 30 would have none of my counsel and despised all my reproof, 31 therefore they shall eat the fruit of their way, and have their fill of their own devices. 32 For the simple are killed by their turning away, and the complacency of fools destroys them; 33 but whoever listens to me will dwell secure and will be at ease, without dread of disaster.”

Sprüche 1 | Bible, překlad 21. století English Standard Version