Matthäus 13 | Bible, překlad 21. století

Podobenství o rozsévači

1 Toho dne Ježíš vyšel z domu a posadil se na břehu jezera. 2 Sešly se k němu tak veliké zástupy, že nastoupil na loď a posadil se. Celý ten zástup stál na břehu 3 a on jim v podobenstvích vyprávěl o mnoha věcech. Řekl: „Hle, vyšel rozsévač, aby rozséval. 4 A jak rozséval, některá semena padla podél cesty a přiletěli ptáci a sezobali je. 5 Jiná padla na skalnatá místa, kde neměla dost země, a ihned vzešla, protože země neměla hloubku. 6 Když pak vyšlo slunce, spálilo je, a protože neměla kořen, uschla. 7 Jiná zas padla do trní, a když trní vyrostlo, udusilo je. 8 Ještě jiná však padla na dobrou půdu a vydala úrodu – některé stonásobnou, jiné šedesátinásobnou a jiné třicetinásobnou. 9 Kdo má uši, slyš!“ 10 Tehdy k němu přistoupili učedníci a ptali se: „Proč s nimi mluvíš v podobenstvích?“ 11 „Vám je dáno znát tajemství nebeského království,“ odpověděl jim, „ale jim to dáno není. 12 Tomu, kdo má, totiž bude dáno a bude mít hojnost, ale tomu, kdo nemá, bude vzato i to, co má. 13 Proto k nim mluvím v podobenstvích, že vidí, ale nevidí a slyší, ale neslyší ani nerozumějí. 14 Naplňuje se na nich Izaiášovo proroctví: ‚Sluchem uslyšíte, ale nepochopíte, zrakem uvidíte, ale neprohlédnete. 15 Neboť srdce tohoto lidu ztvrdlo; ušima ztěžka slyšeli a oči pevně zavřeli, jen aby očima neuviděli, ušima neuslyšeli, srdcem nepochopili a neobrátili se, abych je nemohl uzdravit.‘* 16 Ale blaze vašim očím, že vidí, a vašim uším, že slyší. 17 Amen, říkám vám, že mnozí proroci a spravedliví toužili vidět, co vy vidíte, ale neviděli a slyšet, co vy slyšíte, ale neslyšeli. 18 Poslechněte si tedy význam podobenství o rozsévači: 19 Ke každému, kdo slyší slovo o Království a nerozumí, přichází ten Zlý a uchvacuje to, co bylo zaseto do jeho srdce. To je ten, u koho bylo zaseto podél cesty. 20 Na skalnaté zemi je zaseto u toho, kdo slyší Slovo a hned je s radostí přijímá, 21 ale nemá v sobě kořen a je nestálý. Jakmile kvůli Slovu nastane soužení nebo pronásledování, hned odpadá. 22 Do trní je zaseto u toho, kdo slyší Slovo, ale starosti tohoto světa a oklamání bohatstvím to slovo dusí, a tak se stává neplodným. 23 Do dobré země je zaseto u toho, kdo slyší Slovo a rozumí a který opravdu přináší úrodu: někdo stonásobnou, jiný šedesátinásobnou a jiný třicetinásobnou.“

Jiná podobenství o Království

24 Pověděl jim další podobenství: „Nebeské království je, jako když člověk rozsívá na svém poli dobré semeno. 25 Ale zatímco lidé spali, přišel jeho nepřítel, nasel mezi pšenici koukol a odešel. 26 Když pak vzešla stébla a přinesla úrodu, tehdy se ukázal i koukol. 27 Služebníci toho hospodáře tedy přišli a ptali se ho: ‚Pane, nenasel jsi na svém poli dobré semeno? Odkud se tedy vzal ten koukol?‘ 28 Odpověděl jim: ‚To udělal nepřítel.‘ Služebníci se zeptali: ‚Chceš, abychom ho šli vytrhat?‘ 29 Ale on řekl: ‚Nikoli, protože byste při trhání koukolu mohli vytrhnout i pšenici. 30 Nechte obojí růst spolu až do žně. V čas žně řeknu žencům: Vytrhejte nejdříve koukol a svažte do snopků ke spálení. Pšenici ale shromážděte do mé obilnice.‘“ 31 Pověděl jim další podobenství: „Nebeské království je jako hořčičné zrnko, které člověk vzal a zasel na svém poli. 32 To zrnko je sice nejmenší ze všech semen, ale když vyroste, je větší než jiné byliny a je z něj strom, takže ptáci přiletí a uhnízdí se v jeho větvích.“ 33 Vyprávěl jim ještě další podobenství: „Nebeské království je jako kvas, který žena vzala a zadělala do tří měřic mouky,* až nakonec všechno zkvasilo.“ 34 To všechno Ježíš zástupům vyprávěl v podobenstvích. Jinak než v podobenství k nim vůbec nemluvil. 35 Tak se naplnilo slovo proroka: „Otevřu svá ústa v podobenstvích, budu vyprávět věci skryté od stvoření světa.“* 36 Tehdy propustil zástupy a šel domů. Tam za ním přišli jeho učedníci a žádali: „Vysvětli nám to podobenství o koukolu na poli.“ 37 Odpověděl jim: „Rozsévač dobrého semene je Syn člověka, 38 pole je tento svět, dobré semeno jsou synové Království a koukol jsou synové toho Zlého. 39 Nepřítel, který je rozsívá, je ďábel, žeň je konec tohoto světa a ženci jsou andělé. 40 Jako se tedy sbírá koukol a spaluje se v ohni, tak to bude na konci světa. 41 Syn člověka pošle své anděly a ti vyberou z jeho království všechno pohoršující, totiž ty, kdo páchají zlo, 42 a uvrhnou je do ohnivé pece. Tam bude pláč a skřípění zubů. 43 Spravedliví tehdy zazáří v království svého Otce jako slunce. Kdo má uši, slyš! 44 Nebeské království je, jako když člověk najde poklad ukrytý v poli. Znovu ho ukryje a pak jde, s radostí prodá všechno, co má, a koupí to pole. 45 Nebeské království je, jako když kupec hledající krásné perly 46 najde jednu velmi vzácnou perlu. Jde, prodá všechno, co má, a koupí ji. 47 Nebeské království je jako síť spuštěná do moře, která nabírá všechno možné. 48 Když se naplní, rybáři ji vytáhnou na břeh, sednou si a to, co je dobré, vyberou do kádí; to, co je špatné, ale vyhodí. 49 Totéž se bude dít na konci světa: Vyjdou andělé, oddělí zlé od spravedlivých 50 a vhodí je do ohnivé pece. Tam bude pláč a skřípění zubů. 51 Pochopili jste to všechno?“ „Ano,“ odpověděli mu. 52 Na to jim řekl: „Každý učitel Písma, který se stal učedníkem nebeského království, je jako hospodář, který vynáší ze svého pokladu nové i staré věci.“

Prorok beze cti

53 Když Ježíš dokončil tato podobenství, šel odtud. 54 Přišel do svého domovského města a učil je v jejich synagoze tak, že žasli a říkali: „Odkud má tenhle takovou moudrost a zázračné schopnosti? 55 Není to snad syn toho tesaře? Nejmenuje se jeho matka Marie a jeho bratři Jakub, Josef, Šimon a Juda? 56 Nejsou snad všechny jeho sestry u nás? Odkud tedy má všechny tyto věci?“ 57 A tak se nad ním pohoršovali. Ježíš jim řekl: „Prorok není beze cti; jedině ve své vlasti a ve svém domě.“ 58 A kvůli jejich nevíře tam nevykonal mnoho zázraků.

English Standard Version

The Parable of the Sower

1 That same day Jesus went out of the house and sat beside the sea. 2 And great crowds gathered about him, so that he got into a boat and sat down. And the whole crowd stood on the beach. 3 And he told them many things in parables, saying: “A sower went out to sow. 4 And as he sowed, some seeds fell along the path, and the birds came and devoured them. 5 Other seeds fell on rocky ground, where they did not have much soil, and immediately they sprang up, since they had no depth of soil, 6 but when the sun rose they were scorched. And since they had no root, they withered away. 7 Other seeds fell among thorns, and the thorns grew up and choked them. 8 Other seeds fell on good soil and produced grain, some a hundredfold, some sixty, some thirty. 9 He who has ears,* let him hear.”

The Purpose of the Parables

10 Then the disciples came and said to him, “Why do you speak to them in parables?” 11 And he answered them, “To you it has been given to know the secrets of the kingdom of heaven, but to them it has not been given. 12 For to the one who has, more will be given, and he will have an abundance, but from the one who has not, even what he has will be taken away. 13 This is why I speak to them in parables, because seeing they do not see, and hearing they do not hear, nor do they understand. 14 Indeed, in their case the prophecy of Isaiah is fulfilled that says: “‘“You will indeed hear but never understand, and you will indeed see but never perceive.” 15 For this people’s heart has grown dull, and with their ears they can barely hear, and their eyes they have closed, lest they should see with their eyes and hear with their ears and understand with their heart and turn, and I would heal them.’ 16 But blessed are your eyes, for they see, and your ears, for they hear. 17 For truly, I say to you, many prophets and righteous people longed to see what you see, and did not see it, and to hear what you hear, and did not hear it.

The Parable of the Sower Explained

18 “Hear then the parable of the sower: 19 When anyone hears the word of the kingdom and does not understand it, the evil one comes and snatches away what has been sown in his heart. This is what was sown along the path. 20 As for what was sown on rocky ground, this is the one who hears the word and immediately receives it with joy, 21 yet he has no root in himself, but endures for a while, and when tribulation or persecution arises on account of the word, immediately he falls away.* 22 As for what was sown among thorns, this is the one who hears the word, but the cares of the world and the deceitfulness of riches choke the word, and it proves unfruitful. 23 As for what was sown on good soil, this is the one who hears the word and understands it. He indeed bears fruit and yields, in one case a hundredfold, in another sixty, and in another thirty.”

The Parable of the Weeds

24 He put another parable before them, saying, “The kingdom of heaven may be compared to a man who sowed good seed in his field, 25 but while his men were sleeping, his enemy came and sowed weeds* among the wheat and went away. 26 So when the plants came up and bore grain, then the weeds appeared also. 27 And the servants* of the master of the house came and said to him, ‘Master, did you not sow good seed in your field? How then does it have weeds?’ 28 He said to them, ‘An enemy has done this.’ So the servants said to him, ‘Then do you want us to go and gather them?’ 29 But he said, ‘No, lest in gathering the weeds you root up the wheat along with them. 30 Let both grow together until the harvest, and at harvest time I will tell the reapers, “Gather the weeds first and bind them in bundles to be burned, but gather the wheat into my barn.”’”

The Mustard Seed and the Leaven

31 He put another parable before them, saying, “The kingdom of heaven is like a grain of mustard seed that a man took and sowed in his field. 32 It is the smallest of all seeds, but when it has grown it is larger than all the garden plants and becomes a tree, so that the birds of the air come and make nests in its branches.” 33 He told them another parable. “The kingdom of heaven is like leaven that a woman took and hid in three measures of flour, till it was all leavened.”

Prophecy and Parables

34 All these things Jesus said to the crowds in parables; indeed, he said nothing to them without a parable. 35 This was to fulfill what was spoken by the prophet:* “I will open my mouth in parables; I will utter what has been hidden since the foundation of the world.”

The Parable of the Weeds Explained

36 Then he left the crowds and went into the house. And his disciples came to him, saying, “Explain to us the parable of the weeds of the field.” 37 He answered, “The one who sows the good seed is the Son of Man. 38 The field is the world, and the good seed is the sons of the kingdom. The weeds are the sons of the evil one, 39 and the enemy who sowed them is the devil. The harvest is the end of the age, and the reapers are angels. 40 Just as the weeds are gathered and burned with fire, so will it be at the end of the age. 41 The Son of Man will send his angels, and they will gather out of his kingdom all causes of sin and all law-breakers, 42 and throw them into the fiery furnace. In that place there will be weeping and gnashing of teeth. 43 Then the righteous will shine like the sun in the kingdom of their Father. He who has ears, let him hear.

The Parable of the Hidden Treasure

44 “The kingdom of heaven is like treasure hidden in a field, which a man found and covered up. Then in his joy he goes and sells all that he has and buys that field.

The Parable of the Pearl of Great Value

45 “Again, the kingdom of heaven is like a merchant in search of fine pearls, 46 who, on finding one pearl of great value, went and sold all that he had and bought it.

The Parable of the Net

47 “Again, the kingdom of heaven is like a net that was thrown into the sea and gathered fish of every kind. 48 When it was full, men drew it ashore and sat down and sorted the good into containers but threw away the bad. 49 So it will be at the end of the age. The angels will come out and separate the evil from the righteous 50 and throw them into the fiery furnace. In that place there will be weeping and gnashing of teeth.

New and Old Treasures

51 “Have you understood all these things?” They said to him, “Yes.” 52 And he said to them, “Therefore every scribe who has been trained for the kingdom of heaven is like a master of a house, who brings out of his treasure what is new and what is old.”

Jesus Rejected at Nazareth

53 And when Jesus had finished these parables, he went away from there, 54 and coming to his hometown he taught them in their synagogue, so that they were astonished, and said, “Where did this man get this wisdom and these mighty works? 55 Is not this the carpenter’s son? Is not his mother called Mary? And are not his brothers James and Joseph and Simon and Judas? 56 And are not all his sisters with us? Where then did this man get all these things?” 57 And they took offense at him. But Jesus said to them, “A prophet is not without honor except in his hometown and in his own household.” 58 And he did not do many mighty works there, because of their unbelief.

Matthäus 13 | Bible, překlad 21. století English Standard Version