Tobit 7 | Bible, překlad 21. století Český ekumenický překlad

Tobit 7 | Bible, překlad 21. století

Setkání s Raguelem

1 Když dorazili do Ekbatan, Tobiáš Rafaela požádal: „Bratře Azariáši, zaveď mě rovnou k našemu bratru Raguelovi.“ A tak ho zavedl k Raguelovu domu. Zastihli Raguela, jak sedí u vchodu do dvora, a hned ho pozdravili. Odpověděl jim: „Srdečně vás zdravím, bratři. Vítejte a buďte zdrávi!“ Pak je uvedl dovnitř 2 a své ženě Edně řekl: „Ten mladík vypadá úplně jako bratr Tobit.“ 3 Edna se jich tedy zeptala: „Odkud jste, bratři?“ „Ze synů Neftalíma odvlečených do Ninive,“ odpověděli. 4 „A neznáte našeho bratra Tobita?“ ona na to. „Toho známe,“ řekli jí. 5 „A jak se mu daří?“ zeptala se. „Je živ a zdráv,“ odpověděli, načež Tobiáš dodal: „Je to můj otec.“ 6 Raguel vyskočil a začal ho líbat. Plakal a říkal mu: „Buď požehnán, chlapče! Máš dobrého a ušlechtilého otce. Je to hrozné, že takový spravedlivý a štědrý člověk oslepl!“ Objímal svého bratra Tobiáše a plakal. 7 Také jeho žena Edna kvůli němu plakala, stejně jako jejich dcera Sára. 8 Raguel pak porazil berana ze svého stáda a štědře je pohostil.

Manželská smlouva

9 Vykoupali se, umyli, a jen co usedli k jídlu, Tobiáš Rafaela vyzval: „Bratře Azariáši, řekni Raguelovi, ať mi dá mou sestru Sáru za ženu.“ 10 Raguel to uslyšel a řekl chlapci: „Jez, pij a užij si dnešní noc. Nikdo kromě tebe, bratře, nemá právo si mou dceru Sáru vzít. Jinému muži ji ani dát nesmím, protože ty jsi můj nejbližší příbuzný.* Teď ti ale povím čistou pravdu, chlapče. 11 Už jsem ji dal sedmi mužům ze svého příbuzenstva, a každý z nich zemřel v tu noc, kdy k ní vešel. Teď tedy, chlapče, jez a pij. Hospodin se o vás postará.“ 12 Tobiáš ale řekl: „Nic takového. Nebudu už jíst ani pít, dokud mou věc nerozhodneš.“ „Tak dobrá,“ odpověděl Raguel. „Podle ustanovení Knihy Mojžíšovy je tvá. Samo Nebe rozhodlo, že ji dostaneš. Vezmi si svou sestru za ženu. Od teď budete svoji jako bratr a sestra; ode dneška navěky je tvá. Pán nebes kéž vás zdárně provede touto nocí, chlapče, a daruje vám milosrdenství a pokoj.“ 13 Raguel pak zavolal svou dceru Sáru. Když za ním přišla, vzal ji za ruku a předal ji Tobiášovi se slovy: „Vezmi si ji. Podle zákona a podle ustanovení zapsaného v Knize Mojžíšově ti ji dávám za ženu. Přijmi ji a odveď ve zdraví ke svému otci. Bůh nebes kéž vás provází pokojem.“ 14 Potom zavolal její matku a řekl jí, ať přinese svitek. Na něj napsal manželskou smlouvu, že mu ji podle ustanovení Mojžíšova zákona dává za ženu, a dali se do jídla a pití. 15 Raguel pak zavolal svou ženu Ednu a řekl jí: „Ženo,* připrav druhou ložnici a odveď tam Sáru.“ 16 A tak šla, ustlala v druhé ložnici, jak jí řekl, a odvedla ji tam. Rozplakala se nad ní, ale pak si utřela slzy a řekla jí: 17 „Hlavu vzhůru, dcero. Pán nebes kéž promění tvůj žal v radost. Hlavu vzhůru, dcero.“ Pak vyšla ven.

© 2009, 2015, 2017, 2020 Biblion, z.s. Version 2020.2.28

Český ekumenický překlad

Přijetí v Reúelově domě

1 Když přišli do Ekbatan, řekl Tóbijáš Refáelovi: „Azarjáši, bratře, doveď mne hned k Reúelovi, našemu bratru.“ Dovedl jej do domu Reúelova. Zastihli ho, jak sedí u dveří do nádvoří. Pozdravili ho první a on odpověděl: „Srdečně vás zdravím, bratří, dobře jste ve zdraví došli!“ A uvedl je do svého domu. 2 Reúel řekl své ženě Adně: „Jak je tento mladík podobný mému bratru Tóbitovi!“ 3 Adna se jich zeptala: „Odkud jste, bratří?“ Odvětili jí: „Jsme ze synů Neftalího, z těch, kteří byli odvlečeni jako zajatci do Ninive.“ 4 Řekla jim: „Znáte našeho bratra Tóbita?“ Odvětili jí: „Známe ho.“ 5 Otázala se jich: „Je zdráv?“ Odvětili jí: „Je zdráv a naživu.“ Tóbijáš dodal: „Je to můj otec.“ 6 Reúel vyskočil, políbil ho a dal se do pláče. Promluvil k němu a řekl: „Buď požehnán, chlapče, synu ušlechtilého a dobrého otce. Jaké neštěstí ho postihlo, že oslepl, takový spravedlivý a milosrdenství činící muž!“ Padl Tóbijášovi, synu svého bratra, kolem krku a dal se do pláče. 7 Také jeho žena Adna se dala do pláče nad ním. A jejich dcera Sára dala se do pláče rovněž. 8 Reúel porazil berana ze stáda a připravil jim bohaté pohoštění.

Tóbijáš přijímá Sáru za manželku

9 Když se vykoupali, umyli a usedli k jídlu, řekl Tóbijáš Refáelovi: „Azarjáši, bratře, řekni Reúelovi, aby mi dal Sáru, mou sestru.“ 10 Reúel zaslechl ta slova a řekl chlapci: „Jez a pij a spi sladce této noci. Není člověka, který by měl právo vzít si mou dceru Sáru, kromě tebe, bratře. Nemám ani možnost dát ji jinému muži než tobě, protože ty jsi můj nejbližší příbuzný. Ale povím ti celou pravdu, chlapče. 11 Dal jsem ji už sedmi mužům z mých bratří a všichni zemřeli té noci, kdy k ní vcházeli. Nyní tedy, chlapče, jez a pij. Hospodin to při vás dokoná.“ 12 Tóbijáš řekl: „Ne, nebudu už jíst ani pít, dokud nevyřídíš mou věc.“ Reúel mu odvětil: „Dobrá. Je ti dána podle ustanovení Mojžíšovy knihy. Také z nebe je souzeno, aby ti byla dána. Vezmi si svou sestru. Od nynějška jsi jejím bratrem a ona je tvou sestrou. Je ti dána ode dneška až na věky. Nebeský Pán ať vám dá zdar této noci, chlapče, a způsobí vám milosrdenství a pokoj.“ 13 Reúel zavolal svou dceru Sáru. Když k němu přišla, vzal ji za ruku, dal ji Tóbijášovi a prohlásil: „Přijmi ji. Podle Zákona a podle ustanovení zapsaného v Mojžíšově knize ti ji dáváme za manželku. Měj ji za ženu a odveď ji k svému otci ve zdraví. A nebeský Bůh ať vás provází svým pokojem.“ 14 Zavolal její matku a řekl jí, aby přinesla list. Sepsal manželskou smlouvu, že mu ji dávají za ženu podle ustanovení Mojžíšova zákona. Poté začali jíst a pít. 15 Pak zavolal Reúel svou ženu Adnu a řekl jí: „Sestro, připrav zvláštní pokojík a odveď tam Sáru.“ 16 Adna odešla a ustlala v pokojíku, jak jí řekl. Když tam odvedla Sáru, dala se nad ní do pláče. Pak si utřela slzy a řekla jí: 17 „Buď dobré mysli, dcero. Nebeský Pán nechť ti dá radost místo zármutku. Buď dobré mysli, dcero.“ A odešla.