Sprüche 31 | Bible, překlad 21. století

Slova Lemuelova

1 Slova Lemuele, krále z Massy, výroky, jimž ho matka učila:

2 Co říci, synu můj? Co, synu mého lůna? Co říci, synu zaslíbený?

3 Nemarni s ženami svoji sílu, nepokaz cestu, jež králům náleží.

4 Nenáleží, ó Lemueli, králům, nenáleží králům víno pít, vladařům pivo nesluší.

5 Kdyby pil, mohl by zapomenout na povinnosti, mohl by překroutit právo všech soužených.

6 Umírajícím dejte pít pivo a víno těm, kdo hořkost zakouší.

7 Když se napijí, na bídu zapomenou, přestanou myslet na své trápení.

8 Otevři ústa za ty, jimž hlas chybí, a za práva všech bezmocných.

9 Otevři ústa, suď spravedlivě, zastaň se chudých a ubohých!

Chvála znamenité ženy

10 Znamenitá žena – ta je k pohledání,* mnohem vzácnější je nad perly!

11 Manžel jí důvěřuje ze srdce, žádný užitek tu chybět nebude.

12 Je na něj hodná, a ne zlá po všechny dny svého života.

13 Vlnu a len si sama nakoupí, pracovat rukama je pro ni radostí.

14 Kupecké lodi se podobá: přináší pokrmy zdaleka.

15 Ráno vstává, než se rozední, celé své rodině jídlo připraví, také svým služebným rozdělí úkoly.

16 Posoudí pozemek a sama jej pořídí, z vlastního výdělku sází vinici.

17 Odhodlaně se pouští do díla, sílu svých paží umí dokázat.

18 Užitek vlastní píle zakouší, její svíce září dlouho do noci.

19 Přeslici bere do rukou, prsty přidržuje vřeteno.

20 Štědře otvírá svou dlaň ubohým, pomocnou ruku chudým nabízí.

21 Nemá strach o rodinu, ani když padá sníh, celá její domácnost má po dvou oblecích.

22 Kmentové přikrývky sama ušije a obléká se šarlatem.

23 Její manžel je v branách uznáván, kde s představenými země zasedá.

24 Prodává košile, které ušila, zdobené pásy kupcům dodává.

25 Síla a krása jsou jejím oděvem, s úsměvem vyhlíží další den.

26 Její ústa mluví s moudrostí, její jazyk učí vlídnosti.

27 Na chod svého domu dohlíží, nesytí se chlebem zahálky.

28 Její synové jí vstoje dobrořečí, její manžel ji takto velebí:

29 „Je mnoho znamenitých žen, ty ale všechny převyšuješ je!“

30 Klamný je půvab a krása pomíjí; žena, jež Hospodina ctí, si chválu zaslouží.

31 Dejte jí odměnu za její úsilí, její činy ať ji v branách velebí!

© 2009, 2015, 2017, 2020 Biblion, z.s. Version 2020.2.28

Český ekumenický překlad

SLOVA LEMÚELOVA

1 Slova krále Lemúela, výnos, jímž ho napomínala jeho matka:

2 Co mám říci, můj synu? Co, synu života mého? Co, synu mých slibů?

3 Nevydávej své síly ženám a svoje cesty tomu, co ničí krále.

4 Nehodí se králům, Lemóeli, nehodí se králům být pijany vína a vládcům toužit po opojném nápoji,

5 aby nikdo z nich v opilosti nezapomněl na Boží nařízení a nepřevrátil při nikoho z utištěných.

6 Dejte opojný nápoj hynoucímu a víno těm, kterým je hořko,

7 ať se napije a zapomene na svou chudobu a na své plahočení již nevzpomíná.

8 Otevři svá ústa za němého, za právo všech postižených,

9 ústa otevři, suď spravedlivě a zastaň se utištěného a ubožáka. (Álef)

CHVÁLA ŽENY STATEČNÉ

10 Ženu statečnou kdo nalezne? Je daleko cennější než perly. (Bét)

11 Srdce jejího muže na ni spoléhá a nepostrádá kořist. (Gimel)

12 Prokazuje mu jen dobro a žádné zlo po celý svůj život. (Dálet)

13 Stará se o vlnu a o len, pracuje s chutí vlastníma rukama. (Hé)

14 Podobna obchodním lodím zdaleka přiváží svůj chléb. (Vav)

15 Ještě za noci vstává dát potravu svému domu a příkazy služkám. (Zajin)

16 Vyhlédne si pole a získá je, z ovoce svých rukou vysází vinici. (Chet)

17 Bedra si opáše silou a posílí své paže. (Tet)

18 Okusí, jak je dobré její podnikání. Její svítilna nehasne ani v noci. (Jod)

19 Vztahuje ruce po přeslenu, svými prsty se chápe vřetena. (Kaf)

20 Dlaň má otevřenou pro utištěného a ruce vztahuje k ubožáku. (Lámed)

21 Nebojí se o svůj dům, když sněží, celý její dům je oblečen do dvojího šatu. (Mém)

22 Zhotovuje si přikrývky. Z jemného plátna a šarlatu je její oděv. (Nún)

23 Uznáván je v branách její manžel, když zasedá se staršími země. (Sámek)

24 Zhotovuje plátno na prodej a pásy dodává kupci. (Ajin)

25 Síla a důstojnost je jejím šatem, s úsměvem hledí vstříc příštím dnům. (Pé)

26 Její ústa promlouvají moudře, na jazyku mívá vlídné naučení. (Çáde)

27 Pozorně sleduje chod svého domu a chleba lenosti nejí. (Kóf)

28 Její synové povstávají a blahořečí jí, též její manžel ji chválí: (Réš)

29 „Statečně si vedly mnohé dcery, ale ty je všechny předčíš.“ (Šín)

30 Klamavá je líbeznost, pomíjivá krása; žena, jež se bojí Hospodina, dojde chvály. (Táv)

31 Dejte jí z ovoce jejích rukou, ať ji chválí v branách její činy!

© 2001 Česká biblická společnost