1Přijmi prosím má slova, synu, moje příkazy jak poklad opatruj,2své ucho k moudrosti nakloň, srdce otevři pro rozumnost!3Ano, po rozumnosti volej, přivolej k sobě rozvahu.4Když ji jak stříbro vyhledávat budeš, pátrat po ní jak po pokladech,5úctě k Hospodinu tehdy porozumíš, k poznání Boha dospěješ.6Jen Hospodin přece dává moudrost, poznání a rozumnost pramení z jeho úst.7Zdravý úsudek on pro upřímné chová, štítem je pro ty, kdo žijí poctivě.8Drží stráž nad stezkami práva, ochraňuje cestu spravedlivých svých.9Spravedlnosti a právu tenkrát porozumíš, i poctivosti – všem stezkám ke štěstí.10Moudrost když do srdce ti vejde, vědění když tvou duši potěší,11prozíravost tě bude chránit, rozumnost nad tebou bude bdít.
Moudrost tě ochrání
12Před špatnou cestou tě moudrost ochrání, před každým, kdo mluví zvráceně,13před těmi, kdo se přímým stezkám vyhnou, kdo kráčejí po cestách temnoty.14Před těmi, kdo s radostí zla se dopouštějí, kdo si v krutých zvrácenostech libují,15jejichž stezky jsou různě pokroucené a jejichž kroky z cesty scházejí.16Před cizí ženou moudrost zachrání tě, před vábivými slovy svůdkyně,17jež druha svého mládí opustila, na smlouvu se svým Bohem nedbajíc.18Její dům se chýlí k jisté smrti, její krok míří do podsvětí.19Kdo vejde k ní, už nevyjde více, na stezky života se nikdy nevrátí.20Kéž by ses vydal cestou ušlechtilých, na stezkách spravedlivých kéž bys vytrval!21Poctiví přece budou obývat zemi a bezúhonní v ní zůstanou.22Ničemové však budou ze země vymýceni, proradní z ní budou vyrváni!
Český ekumenický překlad
— Paterý užitek moudrosti
1 Můj synu, jestliže přijmeš mé výroky, uchováš-li mé příkazy ve svém nitru, 2 abys věnoval pozornost moudrosti a naklonil své srdce k rozumnosti, 3 jestliže přivoláš porozumění a hlasitě zavoláš na rozumnost, 4 budeš-li ji hledat jako stříbro a pátrat po ní jako po skrytých pokladech, 5 tehdy pochopíš, co je bázeň před Hospodinem, a dojdeš k poznání Boha. 6 Neboť moudrost dává Hospodin, poznání i rozumnost pochází z jeho úst. 7 Pro přímé má pohotovou pomoc, je štítem těm, kdo žijí bezúhonně, 8 chrání stezky práva a střeží cestu svých věrných. 9 Tehdy porozumíš spravedlnosti, právu a přímosti, všemu, co zanechává dobré stopy. 10 Neboť moudrost vejde do tvého srdce a poznání oblaží tvou duši. 11 Tvou stráží stane se důvtip, rozumnost tě bude chránit. 12 Ochrání tě před zlou cestou, před každým, kdo proradně mluví, 13 před těmi, kdo opouštějí přímé stezky a chodí po temných cestách, 14 kdo se radují, když páchají zlo, jásají nad zhoubnými proradnostmi, 15 jejichž stezky jsou křivolaké; jsou neupřímní na každém kroku. 16 Moudrost tě ochrání před cizí ženou, před cizinkou, která se lísá svými řečmi, 17 která opouští druha svého mládí, a na smlouvu svého Boha zapomíná. 18 Propadla smrti i se svým domem, její stopy směřují do říše stínů. 19 Nikdo z těch, kdo k ní vcházejí, se nevrátí, stezek života nedosáhne. 20 Kéž bys jen chodil po cestě dobrých a bedlivě dbal na stezky spravedlivých. 21 Neboť zemi budou obývat přímí a zůstanou v ní bezúhonní. 22 Ale svévolníci budou ze země vyťati, věrolomní budou z ní vyrváni.
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.