Johannes 3 | Bible, překlad 21. století

Nikodém

1 Mezi farizeji byl člověk jménem Nikodém, židovský hodnostář.

2 Přišel za Ježíšem v noci a řekl mu: „Rabbi, víme, že jsi přišel jako učitel od Boha. Nikdo přece nemůže konat znamení, která konáš ty, není-li Bůh s ním.“

3 Ježíš mu odpověděl: „Amen, amen, říkám ti: Pokud se někdo nenarodí znovu, nemůže spatřit Boží království.“

4 „Jak se může člověk narodit, když je starý?“ řekl na to Nikodém. „Může se snad vrátit do matčina lůna a podruhé se narodit?“

5 Ježíš mu odpověděl: „Amen, amen, říkám ti: Kdo se nenarodí z vody a z Ducha, nemůže vejít do Božího království.

6 Co se narodilo z těla, je tělo; co se narodilo z Ducha, je duch.

7 Nediv se, že jsem ti řekl: Musíte se znovu narodit.

8 Vítr vane, kam chce, a slyšíš jeho hlas, ale nevíš, odkud přichází a kam jde. Tak je to s každým, kdo se narodil z Ducha.“

9 „Jak se to může stát?“ zeptal se Nikodém.

10 „Ty jsi učitel Izraele, a nevíš to?“ odpověděl mu Ježíš.

11 „Amen, amen, říkám ti, že mluvíme o tom, co známe, a svědčíme o tom, co jsme viděli, ale naše svědectví nepřijímáte.

12 Jestliže nevěříte, když jsem vám říkal pozemské věci, jak uvěříte, budu-li vám říkat nebeské?

13 Nikdo nevystoupil do nebe, jedině ten, který sestoupil z nebe, Syn člověka.*

14 Jako Mojžíš vyzdvihl hada na poušti,* tak musí být vyzdvižen Syn člověka,

15 aby každý, kdo věří v něj, měl věčný život.“

16 Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něj věří, nezahynul, ale měl věčný život.

17 Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby svět byl skrze něj spasen.

18 Kdo v něho věří, nebude souzen, ale kdo nevěří, je už odsouzen, protože neuvěřil ve jméno jednorozeného Božího Syna.

19 A toto je ten soud, že světlo přišlo na svět, ale lidé si více než světlo oblíbili tmu, protože jejich skutky byly zlé.

20 Každý, kdo koná zlo, nenávidí světlo a nepřichází ke světlu, aby jeho skutky nebyly odhaleny.

21 Kdo ale koná pravdu, přichází ke světlu, aby se ukázalo, že jeho skutky byly vykonány v Bohu.

On musí růst

22 Potom Ježíš přišel se svými učedníky do judské země a tam s nimi pobýval a křtil.

23 Jan také křtil v Ainonu poblíž Salimu, protože tam bylo hodně vody. A lidé přicházeli a nechávali se křtít.

24 (Jan totiž ještě nebyl vsazen do žaláře.)

25 Tehdy mezi Janovými učedníky a jistým Židem došlo ke sporu ohledně očišťování.

26 Přišli tedy k Janovi a řekli mu: „Rabbi, pohleď, ten, který byl s tebou za Jordánem, ten, o němž jsi vydal svědectví, teď křtí a všichni přicházejí k němu!“

27 Jan odpověděl: „Člověk nemůže přijmout nic, není-li mu to dáno z nebe.

28 Vy sami jste mi svědky, že jsem řekl: Já nejsem Mesiáš, ale jsem poslán před ním.

29 Nevěsta patří ženichovi. Ženichův přítel stojí stranou, naslouchá a má velikou radost, když uslyší hlas ženicha. Tato má radost se tedy naplnila.

30 On musí růst a já se zmenšovat.“

31 Kdo přichází shůry, je nade všechny; kdo je ze země, je pozemský a mluví pozemské věci. Ten, který přišel z nebe, je nade všechny.

32 Svědčí o tom, co viděl a slyšel, ale jeho svědectví nikdo nepřijímá.

33 Kdo přijímá jeho svědectví, zpečetil to, že Bůh je pravdomluvný.

34 Ten, kterého poslal Bůh, mluví Boží slova, neboť Bůh dává Ducha bez omezení.

35 Otec miluje Syna a všechno dal do jeho rukou.

36 Kdo věří v Syna, má věčný život; kdo Synu nevěří, nespatří život, ale zůstává na něm Boží hněv.

© 2009, 2015, 2017, 2020 Biblion, z.s. Version 2020.2.28

Český ekumenický překlad

— Rozmluva s Nikodémem

1 Mezi farizeji byl člověk jménem Nikodém, člen židovské rady.

2 Ten přišel k Ježíšovi v noci a řekl mu: „Mistře, víme, že jsi učitel, který přišel od Boha. Neboť nikdo nemůže činit ta znamení, která činíš ty, není-li Bůh s ním.“

3 Ježíš mu odpověděl: „Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit království Boží.“

4 Nikodém mu řekl: „Jak se může člověk narodit, když je už starý? Nemůže přece vstoupit do těla své matky a podruhé se narodit.“

5 Ježíš odpověděl: „Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemůže vejít do království Božího.

6 Co se narodilo z těla, je tělo, co se narodilo z Ducha, je duch.

7 Nediv se, že jsem ti řekl: Musíte se narodit znovu.

8 Vítr vane, kam chce, jeho zvuk slyšíš, ale nevíš, odkud přichází a kam směřuje. Tak je to s každým, kdo se narodil z Ducha.“

9 Nikodém se ho otázal: „Jak se to může stát?“

10 Ježíš mu řekl: „Ty jsi učitel Izraele, a tohle nevíš?

11 Amen, amen, pravím tobě, že mluvíme o tom, co známe, a svědčíme o tom, co jsme viděli, ale vy naše svědectví nepřijímáte.

12 Jestliže nevěříte, když jsem k vám mluvil o pozemských věcech, jak uvěříte, budu-li mluvit o nebeských?

13 Nikdo nevstoupil na nebesa, leč ten, který sestoupil z nebes, Syn člověka.

14 Jako Mojžíš vyvýšil hada na poušti, tak musí být vyvýšen Syn člověka,

15 aby každý, kdo v něho věří, měl život věčný.

16 Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.

17 Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen.

18 Kdo v něho věří, není souzen. Kdo nevěří, již je odsouzen, neboť neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího.

19 Soud pak je v tom, že světlo přišlo na svět, ale lidé si zamilovali více tmu než světlo, protože jejich skutky byly zlé.

20 Neboť každý, kdo dělá něco špatného, nenávidí světlo a nepřichází k světlu, aby jeho skutky nevyšly najevo.

21 Kdo však činí pravdu, přichází k světlu, aby se ukázalo, že jeho skutky jsou vykonány v Bohu.“

— Ježíš a Jan Křtitel

22 Potom Ježíš odešel se svými učedníky do judské země; tam s nimi pobýval a křtil.

23 Také Jan křtil v Ainon, blízko Salim, protože tam byl dostatek vody; lidé přicházeli a dávali se křtít.

24 To bylo ještě před Janovým uvězněním.

25 Mezi učedníky Janovými a Židy došlo ke sporu o očišťování.

26 Přišli k Janovi a řekli mu: „Mistře, ten, který byl s tebou na druhém břehu Jordánu, o němž jsi vydal dobré svědectví, nyní sám křtí a všichni chodí k němu.“

27 Jan odpověděl: „Člověk si nemůže nic přisvojit, není-li mu to dáno z nebe.

28 Vy sami jste svědkové, že jsem řekl: Já nejsem Mesiáš, ale jsem vyslán jako jeho předchůdce.

29 Ženich je ten, kdo má nevěstu. Ženichův přítel, který u něho stojí a čeká na jeho rozkaz, upřímně se raduje, když uslyší ženichův hlas. A tak je má radost dovršena.

30 On musí růst, já však se menšit.

31 Kdo přichází shůry, je nade všecky. Kdo pochází ze země, náleží zemi a mluví o pozemských věcech. Kdo přichází z nebe, je nade všecky;

32 svědčí o tom, co viděl a slyšel, ale jeho svědectví nikdo nepřijímá.

33 Kdo však jeho svědectví přijal, potvrdil tím, že Bůh je pravdivý.

34 Ten, koho poslal Bůh, mluví slova Boží, neboť Bůh udílí svého Ducha v plnosti.

35 Otec miluje Syna a všecku moc dal do jeho rukou.

36 Kdo věří v Syna, má život věčný. Kdo Syna odmítá, neuzří život, ale hněv Boží na něm zůstává.“

© 2001 Česká biblická společnost