1Když Holofernes, vrchní velitel asyrské armády, dostal zprávu, že se Izraelci připravili k boji – že uzavřeli horské průsmyky, opevnili všechny vysoké vrcholy a na pláních postavili zátarasy –2velice se rozzuřil. Zavolal si všechny moábské vůdce, amonské velitele i všechny satrapy přímořských oblastí3a řekl jim: „Vysvětlete mi, Kanaánci, co je to za lid, který bydlí v těch horách? Co je to za města, která obývá? Jak velikou mají armádu a v čem spočívá jejich síla a moc? Co je to za krále, který jim vládne a velí jejich vojsku?4Jak to, že se mi nepřišli vzdát, tak jako všichni obyvatelé západu?“5Achior, vůdce všech Amonců, mu odpověděl: „Vyslechni, pane můj, řeč svého otroka. Povím ti pravdu o lidu, který bydlí v těchto horách naproti tobě. Z úst tvého otroka nevyjde žádná lež.6Tento lid pochází z Chaldejců.7Kdysi se přestěhovali do Mezopotámie, protože nechtěli následovat bohy svých otců narozených v zemi Chaldejců.8Opustili cestu svých předků a začali uctívat Boha nebes – boha, kterého poznali. Když je proto vyhnali od tváře svých bohů, utekli do Mezopotámie a pobývali tam dlouhý čas.9Jejich bůh jim ale řekl, ať z té cizí země odejdou a vydají se do země Kanaán. Zde se usadili a nahromadili množství zlata, stříbra i dobytka.*10Potom odešli do Egypta, protože kanaánskou zemi postihl hlad. Žili tam, dokud měli co jíst, a tak se tam rozmnožili, že jejich potomstvo nešlo ani spočítat.11Egyptský král se ale postavil proti nim a lstivě je přinutil vyrábět cihly. Ponižovali je a zotročovali,12ale oni volali k svému bohu, a on celou egyptskou zemi zasáhl ranami, proti kterým nebylo léku. Egypťané je proto od sebe vyhnali.13Bůh pak před nimi vysušil Rudé moře14a vyvedl je směrem k Sinaji a Kádeš-barné. Vyhnali všechny obyvatele pouště,15usadili se v zemi Emorejců a svou silou vyhladili všechny Chešbonce. Pak přešli Jordán a zabrali celé toto pohoří.16Vyhnali před sebou Kanaánce, Perizejce, Jebusejce, Šechemské i všechny Girgašejce a žili tam dlouhý čas.17Jejich bůh nenávidí nepravost, a tak dokud před ním nehřešili, vedlo se jim dobře.18Když pak sešli z cesty, kterou jim určil, obrovské množství jich padlo v mnoha válkách a zbytek odvlekli do vyhnanství v cizí zemi. Chrám jejich boha byl srovnán se zemí a měst se zmocnili jejich nepřátelé.19Teď se ale znovu obrátili ke svému bohu a vrátili se zpět z míst, kam byli rozptýleni. Znovu ovládli Jeruzalém, kde stojí jejich svatyně, a usadili se na svých horách, předtím opuštěných.20Nuže, můj pane a vládce, jestliže ten lid hřeší proti svému bohu, byť i nevědomky, a my se přesvědčíme o jejich poklesku, pak pojďme a vyhlasme jim válku.21Jestliže se ale ten národ neprovinil, pak si jich, můj pane, raději nevšímej. Jinak je jejich pán a bůh zaštítí a my budeme celému světu na posměch.“22Když Achior dokončil tuto řeč, všechen lid shromážděný kolem velitelova stanu začal reptat. Holofernovi pohlaváři i všichni obyvatelé mořského pobřeží a také Moábci Holoferna žádali, aby ho dal rozsekat:23„Přece se nebudeme bát Izraelců! Jen se podívej – vždyť je to bezmocný lid, na pořádný odpor se nezmůžou.24Pojďme na ně, Holoferne, pane náš! Tvé mohutné vojsko je zhltne jako nic!“
Český ekumenický překlad
Holofernés se vyptává na zemi a lid
1Holofernovi, vrchnímu veliteli asyrského vojska, bylo oznámeno, že Izraelci se připravují na válku, že uzavřeli horské přechody, opevnili každý vrcholek ve vysokém pohoří a že v rovinách zřídili zátarasy.2Velice se rozpálil hněvem a svolal všechny předáky moábské a velitele amónské i všechny místodržitele z mořského pobřeží.3Řekl jim: „Povězte mi, Kenaanci, jaký je to lid, co se usadil v těch horách, jaká jsou města, v nichž bydlí, jak početná je jejich vojenská moc, v čem je jejich moc a síla, kdo je nad nimi králem a vede jejich vojska4a proč mi odepřeli vyjít vstříc spolu s ostatními obyvateli západu.“
Amónský Achiór Holofernovi radí
5Odpověděl mu Achiór, velitel všech Amónovců: „Nechť můj pán vyslechne slova z úst svého služebníka. Povím ti pravdu o tomto lidu, který sídlí v těch horách blízko tvého tábora. Z úst tvého služebníka nevyjde lež.6Tento lid pochází z Kaldejců.7Nejprve se usídlili v Mezopotámii, protože nechtěli chodit za bohy svých otců, kteří byli v zemi Kaldejců.8Odchýlili se od cesty svých předků a klaněli se nebeskému Bohu, Bohu, kterého poznali. Vyhnali je tedy od svých bohů a oni uprchli do Mezopotámie a sídlili tam po mnoho dní.9Pak jim jejich Bůh řekl, aby vyšli ze svého bydliště a vytáhli do země kenaanské. Tam se usadili a velmi zbohatli zlatem a stříbrem a velkým množstvím dobytka.10Když kenaanskou zemi zachvátil hlad, sestoupili do Egypta a bydleli tam, dokud tam nacházeli obživu. Velmi se tam rozmnožili, jejich potomstvo se nedalo spočítat.11Ale postavil se proti nim egyptský král a nepoctivě s nimi jednal při práci s cihlami; ponižovali je a učinili z nich otroky.12Tu začali volat ke svému Bohu a on bil celou egyptskou zemi nezhojitelnými ranami, až je Egypťané od sebe vyhnali.13Bůh pak vysušil před nimi Rudé moře14a vyvedl je na cestu k Sínaji a do Kádeš-barneje. Zahnali všechny, kdo bydleli na poušti,15usídlili se v zemi Emorejců a svou mocí vyhladili všechny Chešbónce. Překročili Jordán a vzali do dědičného vlastnictví celé pohoří.16Vyhnali pryč Kenaance, Perizejce, Jebúsejce, Šekema i všechny Girgašejce a bydleli tam po mnoho dní.17Dokud nezhřešili před svým Bohem, vedlo se jim dobře; je s nimi Bůh, který nenávidí nepravost.18Když však sešli z cesty, kterou jim určil, bylo jich velmi mnoho vyhlazeno mnohými válkami. Byli odvlečeni do zajetí do cizí země, chrám jejich Boha byl srovnán se zemí a jejich města byla uchvácena jejich protivníky.19Nyní se však obrátili ke svému Bohu, vyšli z rozptýlení, ať byli rozptýleni kdekoli. Dostali zpět Jeruzalém, kde je jejich svatyně, a usídlili se na pohoří, protože bylo neobydlené.20A tak tedy, vladaři a pane, pokud tento lid nechce Boha znát a proti němu hřeší, a my to zjistíme, že Boha urážejí, vytáhneme proti nim a přemůžeme je ve válce.21Jestliže však jejich lid nečiní bezpráví, ať to můj pán raději nechá být, aby je snad jejich Pán a Bůh neochránil. Byli bychom v potupě po celé zemi.“
Holofernés se rozhněvá na Achióra
22Když přestal Achiór mluvit, začal všechen lid stojící okolo stanu reptat. Holofernovi velmoži i všichni obyvatelé mořského pobřeží a Moábci žádali, aby byl ubit:23„Nebudeme se přece bát Izraelců, vždyť je to lid, který nemá ani moc ani sílu k tvrdému boji!24Jen vytáhněme, vladaři Holoferne, pro celé tvé vojsko budou lehkým soustem.“
Diese Website verwendet Cookies, um Ihnen die bestmögliche Nutzererfahrung bieten zu können.