Hiob 39 | Bible, překlad 21. století

1 Víš snad, kdy rodí kamzíci? Bdíš nad laněmi, když sléhají? 2 Počítáš měsíce jejich březosti? Znáš čas, kdy mají porodit? 3 Tehdy se skloní a mladé vrhají, přichází konec jejich bolestí. 4 Jejich mladí pak venku nabírají sil, až jednou odběhnou a už se nevrátí. 5 Kdo divokého osla pustil na svobodu? Kdo jen to zvíře zbavil postrojů? 6 Dal jsem mu za domov pustou planinu, jeho příbytkem je solná poušť. 7 Může se posmívat hlučícímu městu, nemusí poslouchat pokřik biřiců. 8 Co najde v kopcích, to má za pastvu, hledá si kdejakou zelenou bylinu. 9 Bude ti buvol ochoten sloužit? Bude nocovat ve tvé stáji? 10 Můžeš ho provazy udržet u brázdy? Bude za tebou orat v údolích? 11 Spolehneš na něj, když má tolik síly? Svěříš mu snad své úkoly? 12 Můžeš mu věřit, že ti sveze zrní, že shromáždí, cos vymlátil? 13 Pštrosice křídly radostně mává, jako by měla perutě s peřím čápa. 14 Jenže svá vejce na zemi zanechává, aby se v písku zahřála. 15 Nedbá, že je rozšlápne něčí noha, že je divá zvěř může rozdupat. 16 Krutá je k mláďatům, jako by její nebyla; že zmaří své úsilí, o to se nestará. 17 Bůh ji totiž moudrostí neobdaroval, ani trochu rozumu jí zdědit nenechal. 18 Když ale vyskočí a do běhu se dá, koni i s jezdcem se může smát! 19 Jsi to ty, kdo dává sílu koni? Umíš mu hřívou šíji ozdobit? 20 Necháš ho skákat jako luční kobylky? Jeho hrdé ržání bázeň nahání! 21 Rozjařen silou divoce hrabe kopyty, už už vyrazit zbraním naproti. 22 Směje se strachu, vůbec se nebojí, před mečem nechce o krok ustoupit. 23 Po boku mu chřestí toulec se šípy, kopí a šavle se blýskají. 24 Chvěje se vzrušením, hltá dálky, když zazní polnice, nic ho nezdrží. 25 Při každém zatroubení řehtá: ‚Ihíí!‘ pach bitvy zdálky ucítí, hřímání velitelů a všechen křik. 26 Řídí se sokol tvým rozumem, když k letu na jih křídla rozestře? 27 Vznese se orel na tvůj povel, aby si stavěl hnízdo ve výšce? 28 Na skále bydlí, na ní nocuje, skalní útes mu hradem je. 29 Odtud se rozhlíží za pokrmem, očima hledí do dálek. 30 Jeho mláďata chtějí hltat krev; kde jsou mrtvoly, tam je hned!“

Český ekumenický překlad

1 Znáš čas vrhu skalních kozorožců? Opatrovals laň, když rodí? 2 Počítáš měsíce, kdy jsou březí, a znáš čas jejich vrhu, 3 jak se skloní, vrhnou svá mláďata, svých bolestí pozbývají? 4 Jak jejich mláďata sílí, volně si rostou, odběhnou a už se k nim nevracejí? 5 Kdo vypustil divokého osla na svobodu, kdo uvolnil řemení stepnímu oslu, 6 jemuž jsem za domov vykázal pustinu, solnou pláň za příbytek? 7 Posmívá se městskému hluku, neposlouchá povyk poháněče, 8 na horách slídí po pastvě, pídí se po zeleni. 9 Bude ti chtít jednorožec sloužit či nocovat u tvého krmelce? 10 Připoutáš jednorožce provazem k brázdě, bude snad za tebou doliny vláčet? 11 Důvěřuješ mu, protože má tak velkou sílu? Ponecháš mu výtěžek své práce ? 12 Věřil bys mu, že tvé zrno sveze a shromáždí na tvůj mlat? 13 Pštrosice mává křídlem, není to však peruť s brky čápa; 14 svá vejce ponechává na zemi a zahřívá je v prachu, 15 zapomíná, že je noha může rozšlápnout a polní zvěř zdupat. 16 Se svými mláďaty zachází tvrdě, jako by nebyla její, nemá strach, že bude její námaha marná. 17 Bůh totiž odepřel dát jí moudrost, nedal jí ani díl rozumnosti. 18 Když se však vyplašena vymrští, je jí k smíchu kůň i s jezdcem. 19 Dal jsi snad koni bohatýrskou sílu, přioděl jsi jeho šíji hřívou? 20 Docílíš, aby poskakoval jako luční kobylka? Jeho vznešené frkání vzbuzuje strach, 21 v dolině hrabe nohama, rozjařen silou, má-li vytáhnout proti ozbrojencům, 22 vysmívá se strachu, neděsí se, před mečem se neobrací. 23 Toulec nad ním chřestí, blýská se kopí a oštěp, 24 s burácením se řítí po zemi, až se chvěje, nedá na nic než na zvuk polnice, 25 zařehtá, kdykoli polnice zazní, zdaleka větří bitvu, povely velitelů a válečný ryk. 26 Řídí se snad sokol tvým rozumem, když vzlétne, rozprostře křídla k jihu? 27 Což se na tvůj rozkaz vznese orel, aby si vysoko udělal hnízdo? 28 Přebývá a nocuje na skále, na skalním útesu, nepřístupném místě. 29 Odtud vyhlíží pokrm, dodaleka hledí jeho oči. 30 Jeho mláďata střebají krev, a kde jsou skolení, tam je i on.“

Hiob 39 | Bible, překlad 21. století Český ekumenický překlad