Hiob 33 | Bible, překlad 21. století

Bůh převyšuje člověka

1 „Tak tedy, Jobe, slyš mou řeč, všemu, co říkám, dobře naslouchej.

2 Pozor, už ústa otvírám, slova mi začínají proudit z jazyka.

3 Z upřímného srdce má řeč pramení, mé rty vyjevují čisté poznání.

4 Duch Boží mě přece učinil, dech Všemohoucího mě oživil.

5 Odpověz mi, pokud to dokážeš, předlož mi svou při, postav se!

6 Hle, jsem ti rovný před Bohem, i já jsem přece z hlíny uhněten.

7 Nelekej se mě tedy a neměj strach, nebudu na tebe silně naléhat.

8 Na vlastní uši jsem tě slyšel říct, co jsi v mé přítomnosti prohlásil:

9 ‚Jsem zcela ryzí, nijak jsem nechybil, jsem nevinný a nemám hřích.

10 Bůh však proti mně hledá záminky – myslí si, že jsem jeho protivník.

11 Nohy mi svírá do klády, na každém kroku na mě dohlíží!‘*

12 V tom se však mýlíš, to ti povídám, Bůh přece převyšuje člověka!

13 Proč si tedy na něj stěžuješ, že nedává na vše odpověď?

14 Bůh totiž mluví jednou i podruhé, člověk to ale sotva postřehne.

15 Ve spánku, v noční vidině, když lidi zmáhá těžký sen, když na lůžku leží v dřímotě,

16 tehdy Bůh lidem otevírá uši a svými hrozbami je děsí.

17 To aby člověka od skutku odvrátil, aby mu v jeho pýše zabránil,

18 aby jeho duši uchránil od jámy, aby jeho život nepronikl šíp.

19 Anebo ho na lůžku trestá bolestí, takže má v kostech stálé hlodání,

20 až se mu pokrm k smrti protiví a ztratí pomyšlení i na pochoutky.

21 Hubne tak, že z očí ztrácí se, dříve skryté kosti vystupují ven.

22 Jeho duše naklání se do jámy, vykročil poslům smrti vstříc.

23 Bude-li však anděl při tom člověku, prostředník, jeden z tisíců, který prohlásí jeho nevinu,

24 smiluje se nad ním a řekne: ‚Vysvoboď jej, Bože, ať do jámy neklesne, nalezl jsem za něj výkupné!‘

25 Jeho tělo se pak jako dítě uzdraví, do dnů svého mládí se náhle navrátí.

26 Bude se modlit k Bohu a on si ho oblíbí, znovu spatří jeho tvář s jásáním a Bůh mu navrátí jeho blahobyt.

27 A tehdy vyjde k lidem se slovy: ‚Hřešil jsem a právo převrátil, nedostal jsem však, co jsem zasloužil.

28 Bůh mě vykoupil, abych nešel do jámy, uvidím světlo a budu žít!‘

29 Toto vše tedy dělá Bůh dvakrát i třikrát při člověku,

30 aby jeho duši odvrátil od jámy, ve světle živých aby mohl žít.

31 Dej pozor, Jobe, naslouchej mi, mlč a já promluvím.

32 Máš-li co říci, odpověz mi, mluv – chtěl bych tě obhájit!

33 Pokud ne, potom naslouchej mi, mlč a já tě moudře poučím.“

© 2009, 2015, 2017, 2020 Biblion, z.s. Version 2020.2.28

Český ekumenický překlad

— Člověk není bez viny

1 Ty, Jóbe, slyš dobře mou řeč, všem mým slovům dopřej sluchu.

2 Pohleď, otevírám ústa, pod mým patrem promlouvá můj jazyk.

3 Má řeč tryská z upřímného srdce, mé rty mluví o poznání vytříbeném.

4 Boží duch mě učinil, dech Všemocného mě oživil.

5 Můžeš-li, odpovídej, předlož mi svou při, postav se!

6 Hle, já budu tvými ústy před Bohem, i já jsem jen kus hlíny.

7 Hle, nemusí tě přepadat strach ze mne, ani moje naléhání tebe tížit.

8 Řekl jsi to přede mnou a já jsem tvá slova slyšel:

9 ‚Ryzí jsem, prost přestoupení, jsem bez úhony, bez nepravosti.

10 Hle, Bůh proti mně záminky hledá, pokládá mě za nepřítele,

11 sevřel do klády mé nohy a střeží všechny mé stezky.‘

12 Hle, odpovídám ti: Zde nejsi v právu, neboť Bůh je větší než člověk.

— Bůh chce člověka vykoupit

13 Proč s ním vedeš spor? Že svými slovy neodpovídá?

14 Bůh přece promluví jednou i podruhé, a člověk to nepostřehne.

15 Ve snu, ve vidění nočním, když na lidi padá mrákota, v dřímotě na lůžku,

16 tehdy otvírá lidem ucho a zpečeťuje varování, jež jim dal,

17 aby člověka odvedl od toho, co páchá, aby muže chránil před vypínavostí,

18 aby jeho duši ušetřil před jámou a jeho život aby nezašel hubící střelou.

19 Bolestmi je kárán na svém loži, stálým svárem v kostech,

20 takže jeho život si oškliví pokrm a jeho duše vytoužené jídlo.

21 Jeho tělo se očividně ztrácí, vystupují kosti, které nebývalo vidět.

22 Jeho duše se blíží jámě a jeho život jisté smrti.

23 Bude-li s ním anděl, tlumočník, jeden z tisíců, a poví-li, že je to přímý člověk,

24 tehdy Bůh se nad ním smiluje a řekne: ‚Vykup ho, ať do jámy nesestoupí; mám za něho výkupné.‘

25 Jeho tělo bude svěžejší než v mládí, vrátí se do dnů dospívání.

26 Bude-li prosit Boha a on v něm najde zalíbení, ukáže mu svou tvář za hlaholu polnic a člověku vrátí jeho spravedlnost.

27 Bude zpívat před lidmi a řekne: ‚Hřešil jsem a převracel, co bylo přímé, ale nebylo mi odplaceno stejným.‘

28 Bůh vykoupil jeho duši, aby neodešla do jámy, jeho život smí hledět na světlo.

29 To vše učiní Bůh pro muže dvakrát i třikrát,

30 aby odvrátil jeho duši od jámy a přivedl ke světlu, do světla živých.

31 Poslouchej mě, Jóbe, pozorně, mlč, já budu mluvit.

32 Bude-li co říci, odpověz mi, promluv, chci pro tebe spravedlnost.

33 Nebudeš-li mít co říci, poslouchej mě, mlč a já ti zprostředkuji moudrost.“

© 2001 Česká biblická společnost