Baruch 6 | Bible, překlad 21. století

1 Za hříchy, které jste proti Bohu spáchali, vás babylonský král Nabukadnezar odvede jako zajatce do Babylonu.*

2 Až přijdete do Babylonu, zůstanete tam mnoho let – celých sedm generací.* Teprve potom vás odtud pokojně vyvedu.

3 V Babylonu brzy uvidíte bohy ze stříbra, zlata a dřeva, jak se nechávají nosit na ramenou a nahánějí pohanům strach.

4 Dávejte si pozor, ať se nechováte jako ti cizáci – ať se těch bůžků nezačnete bát i vy!*

5 Až uvidíte, jak se jim zepředu i zezadu klaní zástupy, řekněte si v duchu: „Tobě, Pane, se máme klanět.“

6 Je přece s vámi můj anděl; on bude bdít nad vašimi životy.*

7 Jazyk těch bohů vybrousil truhlář, dali je pozlatit a postříbřit. Jsou ale falešní a mluvit neumějí.

8 Lidé berou zlato a dělají z něj koruny pro hlavy svých bohů jako pro nějakou parádivou dívku.

9 Jejich kněží občas to zlato a stříbro svým bohům ukradnou a utratí podle svého: dají ho třeba i chrámovým prostitutkám.*

10 Oblékají těm svým stříbrným, zlatým a dřevěným bohům ozdobné šaty jako lidem, oni se ale neumějí bránit ani před rzí a červotočem.

11 Jsou nastrojení do purpurových šatů, z tváře se jim však musí utírat prach, který na ně sedá ve vrstvách.

12 Jeden bůžek třímá žezlo jako vládce nad krajem, kdyby ho ovšem někdo urazil, nezmůže se na to, dát ho popravit.

13 Druhý svírá v pravici mečík nebo sekyru, ale před válkou a lupiči se neuchrání.

14 Z toho je jasné, že to nejsou žádní bohové; proto se jich nebojte.

15 Jako je polámaný nástroj člověku k ničemu, tak je to i s jejich bohy, co trčí v jejich chrámech.

16 Oči mají plné prachu zvířeného těmi, kdo za nimi chodí.

17 Jako se ze všech stran zamyká člověk odsouzený k smrti za urážku krále, tak kněží opevňují chrámy těch bohů vraty, zámky a závorami, aby je neukradli lupiči.

18 Zapalují pro ně více lamp než sami pro sebe, ti bůžci ale žádnou z nich nevidí.

19 Jsou jako trám z chrámové stavby – uvnitř prý trouchniví, oni však necítí, jak je i jejich šaty rozežírá zemský hmyz.

20 Tvář mají zčernalou od chrámového dýmu.

21 Na tělo i hlavu jim sedají netopýři, vlaštovky a jiní ptáci, i kočky po nich lezou.

22 Z toho sami poznáte, že to nejsou žádní bohové; proto se jich nebojte.

23 I když jsou na povrchu zdobeni zlatem, vůbec se nelesknou – jsou zašlí tak, že by se museli vyleštit. Ani když je odlévali, necítili nic!

24 Ať už za ně lidé zaplatili cokoliv, ducha v sobě stejně nemají.

25 Nemají nohy, takže se musí nosit na ramenou, a tak ukazují před lidmi svou hanbu. I jejich služebníci se hrozí hanby – kdyby jim ti bůžci upadli na zem, museli by je zase postavit.

26 Vztyčí-li je někdo, sami od sebe se nepohnou, když je někdo položí, jistě se sami nezvednou; obětní dary se tedy před ně kladou jako před mrtvoly.

27 Jejich kněží pak ty oběti prodají, aby se obohatili. Jejich ženy něco z toho také naloží do soli, ale nerozdělí se s chudým ani bezmocným. A těch obětí se dotýkají i ženy, které mají měsíčky, a také šestinedělky!*

28 Z toho poznáte, že to nejsou žádní bohové; nebojte se jich.

29 Jak je vůbec může někdo považovat za bohy? Vždyť těm stříbrným, zlatým a dřevěným bohům přinášejí oběti i ženy!

30 Kněží v jejich chrámech dřepí v roztržených košilích, vousy a vlasy vyholené, hlavy nepokryté,

31 a vyjí a skučí před svými bohy, jako se to dělá při pohřební hostině.

32 Kněží těm bůžkům také berou šaty a oblékají do nich své ženy a děti.

33 Ať se k nim člověk chová dobře nebo zle, nedokážou mu to oplatit. Ani krále nedovedou dosadit anebo sesadit.

34 Také neumějí dát bohatství, ba ani měďáky. Nesplní-li jim někdo daný slib, nedokáží si ho vynutit.

35 Neochrání člověka před smrtí a slabšího nezachrání před silným.

36 Slepci zrak nevrátí, člověka v nouzi nevysvobodí.

37 Nad vdovou se neslitují, nepomohou sirotkovi.

38 Tyto pozlacené a postříbřené kusy dřeva jsou něco jako kamení na horách – ti, kdo jim slouží, budou zklamáni.

39 Jak je vůbec možné myslet si a tvrdit, že jsou to bohové?!

40 Znemožňují je dokonce i sami Chaldejci.* Když uvidí někoho němého, předvedou ho k Bélovi* a žadoní, aby ten němý promluvil, jako by jim ten bůh mohl rozumět!

41 Sami nemají dost rozumu na to, aby to pochopili a opustili je.

42 Jejich ženy sedají na cestách omotané provázky a obětují otruby,

43 a když nějaký kolemjdoucí některou z nich odvede a vyspí se s ní, ona pak haní tu, která seděla vedle, že nebyla tak žádaná a nemá přetržený provázek.*

44 Všechno kolem těch bůžků je naskrz falešné. Jak je vůbec možné myslet si a tvrdit, že by to mohli být bohové?!

45 Vyrobili je truhláři a zlatníci a nikdy z nich nebude nic víc, než co ti řemeslníci zamýšleli.

46 Sami jejich výrobci nebudou nijak dlouho žít. Jaképak bohy tedy asi mohou vyrobit?

47 Svým potomkům zanechali jen lži a hanebnost.

48 A když je ohrožuje válka nebo jiné neštěstí, jejich kněží se spolu radí, kam se i s těmi bohy schovají.

49 Proč je tak nepochopitelné, že to nejsou žádní bohové? Vždyť nedokážou ani sami sebe zachránit před válkou nebo neštěstím!

50 Jsou to jen pozlacené a postříbřené kusy dřeva – podle toho se pozná, že jsou falešní. Všem národům i králům bude jasné, že to nejsou žádní bohové, ale výrobky lidských rukou, a nic božského v nich nepůsobí.

51 Kdo by nevěděl, že to nejsou žádní bohové?

52 Nedosadí v zemi krále a nesešlou lidem déšť.

53 Nemohou rozhodnout něčí při, nezachrání ani toho, kdo trpí bezpráví, protože jsou bezmocní jako vrány mezi nebem a zemí.

54 Když v chrámu těch pozlacených a postříbřených bohů ze dřeva začne hořet, jejich kněží utečou a zachrání se, kdežto oni shoří uvnitř jako trámy.

55 Nedokážou se postavit proti králi ani proti nepřátelům.

56 Jak je vůbec možné přijmout a myslet si, že jsou to bohové?

57 Tihle pozlacení a postříbření bozi ze dřeva se neuchrání ani před zloději a lupiči. Jejich zlato a stříbro jim násilím vezmou a šaty, co měli na sobě, jim odnesou, ale ti bozi se sami na nic nezmohou.

58 Proto je lepší král, který předvádí svou statečnost, anebo hrnec, který svému majiteli doma dobře slouží, než tihle falešní bozi. Lepší jsou domovní dveře, které chrání, co je uvnitř, než tihle falešní bozi. Lepší je dřevěný sloup v paláci, než tihle falešní bozi!

59 Slunce, měsíc a hvězdy poslušně svítí a plní tak úkol, který dostaly.*

60 Stejně tak blesk je dobře vidět, když uhodí. I vítr vane v každém kraji.

61 A když Bůh nařídí mrakům, aby putovaly přes celý svět, ony ten příkaz plní, a když je shůry seslán oheň, aby strávil hory a lesy, i on ten rozkaz vyplní.

62 Tyto modly se ale svým vzhledem ani mocí nemohou s tím vším vůbec poměřit.

63 Proto není možné myslet si anebo tvrdit, že to jsou bohové – vždyť nedokážou rozhodnout žádnou při, ani člověku jakkoli pomoci.

64 Vidíte tedy, že to nejsou žádní bohové; nebojte se jich.

65 Nemohou vyřknout kletbu nad králi ani jim dát požehnání.

66 Neukážou národům znamení na nebi, nesvítí jako slunce, nezáří jako měsíc.

67 Lepší než oni jsou i zvířata, která dokážou utéct do skrýše a pomoct si sama.

68 Každopádně je jasné, že to nejsou žádní bohové; proto se jich nebojte.

69 Ti jejich pozlacení a postříbření bozi ze dřeva jsou jako strašák v okurkovém poli, který nic neuhlídá.*

70 Nebo se podobají trnitému křoví, na kterém sedá kdejaký pták, anebo mrtvole pohozené ve tmě.

71 Z tlejícího purpuru a kmentu,* který mají na sobě, poznáte, že to nejsou žádní bohové. Nakonec shnijí i oni samotní, a budou na ostudu pro celou zemi.

72 Proto je lepší být spravedlivým člověkem bez model – takový se ostudě zdaleka vyhne!

© 2009, 2015, 2017, 2020 Biblion, z.s. Version 2020.2.28

Český ekumenický překlad

Hospodinův anděl bude chránit zajatý lid

1 Pro hříchy, kterými jste zhřešili proti Bohu, budete jako zajatci odvlečeni do Babylónu Nebúkadnesarem, králem Babylóňanů.

2 Až přijdete do Babylónu, budete tam po dlouhou dobu, až do sedmého pokolení. Pak vás odtamtud vyvedu v pokoji.

3 Teď uvidíte v Babylónu bohy ze stříbra, ze zlata a ze dřeva, které lidé nosí na ramenou a kteří pronárodům nahánějí hrůzu.

4 Vy se však varujte, abyste se nepřipodobňovali těm cizákům a nejednali podobně. Nebojte se jejich bohů,

5 až uvidíte zástup, jak se jim klaní zepředu i zezadu. Řekněte si v duchu: „Jen tobě, Panovníku, sluší se klanět.“

6 Můj anděl je s vámi, on ochrání vaše duše.

Babylónské modly jsou nemohoucí

7 Jazyk těch bohů je dílo řemeslníka; i když jsou pozlaceni a postříbřeni, jsou jen klam a nemohou mluvit.

8 Jako pro pannu, která si libuje v ozdobách, berou zlato a zhotovují věnce na hlavy svých bohů.

9 Stává se také, že kněží vezmou zlato a stříbro ze svých bohů a spotřebují je pro sebe, ba dávají z něho i nevěstkám v přístřešku.

10 Zdobí bohy šatem jako lidi, bohy ze stříbra a zlata i dřeva. Ale to je neuchrání před rezem a trouchnivěním.

11 I když jsou oblečeni v purpurovém šatu, musí jim utírat obličej od prachu, kterého se na nich v chrámě hodně usadí.

12 I žezlo mívá bůh jako nějaký soudce země, ale není schopen zničit toho, kdo ho uráží.

13 Má meč v pravici i sekeru, ale neubrání se ve válce ani lupičům.

14 Z toho je zřejmé, že to nejsou bohové. Nebojte se jich tedy.

15 Jako se něčí nádoba stane neužitečnou, když se rozbije, tak to dopadá s jejich bohy, když je postaví v chrámech:

16 jejich oči jsou plné prachu zvířeného nohama těch, kdo přicházejí.

17 Jako se kolem uzavírají nádvoří, když má být někdo veden na smrt, protože urazil krále, tak zajišťují kněží jejich chrámy branami, závorami a zámky, aby je lupiči nevykradli.

18 Rozsvěcují jim světla, více než sami potřebují, ačkoli nemohou vidět ani jediné.

19 Jsou totiž jako nějaký trám v domě. Jejich vnitřek, jak se říká, trouchniví, ale oni nevnímají, že červi ze země ničí je i jejich šat.

20 Jejich tvář je černá od kouře, který je v domě.

21 Na jejich tělo i hlavu přilétají netopýři, vlaštovky i ptáci; podobně i kočky přicházejí.

22 Z toho je jasné, že to nejsou bohové. Nebojte se jich tedy.

23 Pokud na zlatě, kterým jsou krásně obloženi, nikdo nevyčistí skvrny, nebudou se lesknout. Ani nic necítili, když byli odléváni.

24 Byli koupeni za každou cenu, i když v nich není duch.

25 Protože jsou bez nohou, nosí se na ramenou a ukazují tak lidem svou bezcennost. I ti, kdo jim slouží, se musejí bát hanby, kdyby snad bohové upadli na zem, aby je nemuseli znovu postavit.

26 Pokud to někdo postaví zpříma, nepohne se to samo od sebe; když se nakloní, nenarovná se. Přesto jako pro mrtvé kladou před ně dary.

27 Jim přinášené oběti pak jejich kněží prodávají a spotřebují. Stejně tak i jejich ženy: část z toho nasolí, ani chudákovi, ani bezmocnému nic nedají. Jejich obětí se dotýkají ženy i při měsíčním krvácení a v šestinedělí.

28 Z toho tedy poznáváte, že to nejsou bohové; nebojte se jich.

Služba modlám není k ničemu

29 Proč mají být nazýváni bohy, když ženy přisluhují těmto bohům ze stříbra, zlata a dřeva?

30 V jejich svatyních vysedávají kněží s potrhanými šaty, hlavy a brady ostříhané, hlavu nezahalenou.

31 Hlasitě naříkají a křičí před svými bohy jako někteří na pohřební hostině.

32 Z šatů, které kněží bohům odeberou, oblékají své ženy a děti.

33 Ať už zakusí od někoho zlo nebo dobro, nemohou odplatit. Nedovedou krále ani nastolit, ani sesadit.

34 Stejně tak nemohou dát ani bohatství, ani peníze. Zaváže-li se jim někdo slibem a ten pak nesplní, nejsou s to jej vymoci.

35 Člověka ze smrti nevytrhnou, ani slabšího před silnějším nezachrání.

36 Nevrátí zrak slepému člověku a toho, který je v tísni, nezachrání.

37 Nad vdovou se neslitují a sirotku neprokáží dobrodiní.

38 Podobní jsou kamenům ze skály, ti bohové ze dřeva, pozlacení a postříbření. Kdo jim slouží, budou zahanbeni.

39 Jak je tedy pokládat a prohlašovat za bohy?

40 Dokonce ani sami Kaldejci si jich neváží. Když totiž vidí němého, který nemůže mluvit, přinesou Béla a žádají, aby němý mluvil, jako kdyby byl Bél schopen vnímat.

41 Nedovedou své bohy opustit, i když poznali, že nevnímají.

42 Ženy pak ovinuté stužkami vysedávají při cestách a pálí otruby.

43 A když některou z nich odvede někdo mimojdoucí a vyspí se s ní, posmívá se sousedce, že nebyla tak žádoucí jako ona a že její stužka nebyla roztržena.

44 Cokoli se pro ně dělá, je podvod. Jak je tedy pokládat a prohlašovat za bohy?

Modly nejsou bohové

45 Jsou dílem řezbářů a zlatníků; nemohou proto být ničím jiným než tím, co řemeslníci chtěli, aby byli.

46 Ti, kdo je zhotovili, nedosáhnou dlouhého věku; jak by tedy to, co oni zhotovili, mohli být bohové?

47 Jenom hanebný podvod zanechali svým potomkům.

48 Když vypukne válka nebo jiná pohroma, kněží se mezi sebou radí, kam se s nimi schovat.

49 Jak je tedy možno nepochopit, že to nejsou bohové, když ani sebe nezachrání od války a od pohromy?

50 Jsou jen ze dřeva, pozlacení a postříbření; podle toho se pozná, že jsou falešní. Všem pronárodům i králům bude jasné, že to nejsou bohové, ale dílo lidských rukou a že v nich není žádné dílo Boží.

51 Komu je tedy třeba uvádět ve známost, že to nejsou bohové?

52 Nenastolí krajině krále ani nedají lidem déšť.

53 Nevynesou rozsudek v soudní při ani nevysvobodí křivě obviněného. Jsou bezmocní jako vrány mezi nebem a zemí.

54 Vypukne-li požár v domě bohů ze dřeva, pozlacených a postříbřených, jejich kněží uprchnou a zachrání se, ale oni mezitím shoří jako polena.

55 Králi ani nepřátelům nekladou odpor.

56 Jak je tedy přijímat a pokládat za bohy?

57 Ani před zloději nebo lupiči se bohové ze dřeva, postříbření a pozlacení, nezachrání. Násilím jim vezmou zlato a stříbro i roucho, do něhož jsou oblečeni, utečou s tím a oni si nemohou pomoci.

58 A tak je lepší král, který prokazuje svoji statečnost, nebo užitečná nádoba v domě, kterou může užívat její majitel, než falešní bohové. Lepší než falešní bohové jsou dveře domu, které chrání to, co je v něm, nebo dřevěný sloup v královském paláci je lepší než falešní bohové.

Spravedlivý nebude zahanben

59 I slunce, měsíc a hvězdy když září, protože jsou vyslány, aby sloužily, slouží poslušně.

60 Stejně tak i blesk, když se zableskne, je dobře vidět; stejně tak v každé krajině vane vítr.

61 I mraky, když je jim dán příkaz od Boha, aby táhly nad celou zemí, splní rozkaz. Také oheň, když je poslán shora, aby spálil hory i lesy, dělá, co má přikázáno.

62 Tyto modly však se jim nepodobají ani vzhledem, ani mocí.

63 Proto je nelze pokládat a prohlašovat za bohy. Nejsou schopny vynést rozsudek, ani lidem prokázat dobro.

64 Víte tedy, že to nejsou bohové; nebojte se jich.

65 Králům nezlořečí ani nežehnají.

66 Nedovedou ukázat znamení v pronárodech nebo na nebi ani nezáří jako slunce a nesvítí jako měsíc.

67 Lépe je na tom divá zvěř než oni; může uprchnout do bezpečí a sama se zachránit.

68 Naprosto nic nám nedokazuje, že to jsou bohové. Proto se jich nebojte.

69 Jako strašák v okurkovém poli, který nic neuhlídá, takoví jsou jejich bozi ze dřeva, pozlacení a postříbření.

70 Stejně tak se podobají trní na zahradě, na které si každý pták sedne. Nebo mrtvole, která je pohozena do temnot, jsou podobni bohové ze dřeva, pozlacení a postříbření.

71 Podle purpuru a kmentu, který na nich trouchniví, poznáte, že to nejsou bohové. Nakonec se stanou potravou jiným a ostudou krajiny.

72 Je tedy lépe spravedlivému, který nemá modly, protože bude ušetřen ostudy.

© 2001 Česká biblická společnost