2.Makkabäer 13 | Bible, překlad 21. století

Menelaův konec

1 Roku 149* se Judovi muži dozvěděli, že do Judska táhne s velikým houfem Antiochos Eupator 2 a s ním jeho poručník, říšský kancléř Lysias. Měli s sebou helénské vojsko čítající 110 000 pěších, 5300 jezdců, 22 slonů a 300 válečných vozů opatřených na kolech kosami. 3 Přidal se k nim také Menelaos a s velkou vychytralostí Antiocha povzbuzoval. Nikoli však kvůli záchraně vlasti, ale kvůli naději, že bude znovu dosazen do úřadu. 4 Jenže Král králů proti tomu proklatci vzbudil Antiochův hněv. Když Lysias připomněl, že to on je viníkem všech neštěstí, nechal ho král odvést do Beroje a popravit tak, jak je v těch končinách zvykem. 5 (Mají tam totiž padesát loket* vysokou věž plnou popela, zakončenou kruhovým ochozem, který se svažuje dolů k tomu popelu. 6 Tam zvednou každého, kdo se provinil svatokrádeží nebo jiným velkým zločinem, a vydají ho záhubě.) 7 Takovou smrtí tedy zemřel ten bezbožník Menelaos a nebyl ani pohřben. 8 A zcela po právu! Spáchal totiž mnoho hříchů proti oltáři, jehož oheň a popel je svatý, a proto i sám našel smrt v popelu.

Vítězství Boží!

9 Král se blížil s barbarským úmyslem, že Židům ukáže ještě horší pohromy než jeho otec. 10 Když se to Juda dozvěděl, vyzval lid, ať všichni ve dne i v noci vzývají Hospodina, aby tak jako dříve přišel i nyní na pomoc těm, kterým hrozí, že budou připraveni o Zákon, vlast i svatý chrám. 11 Kéž nedopustí, aby se lid, který teprve nedávno krátce nabral dech, dostal do područí zpropadených pohanů! 12 Všichni tedy svorně poslechli. Tři dny se bez přestání v slzách postili a na kolenou vzývali milosrdného Hospodina. Juda je potom povzbudil a vyhlásil pohotovost. 13 Sám se pak po poradě se staršími rozhodl, že vytáhnou a s Boží pomocí věc rozhodnou dříve, než královo vojsko vtrhne do Judska a zmocní se města. 14 Svěřil vše Stvořiteli světa a vyzval své muže, aby statečně bojovali na život a na smrt za Zákon, chrám, město, vlast i její zřízení. Potom se s vojskem utábořil u Modiinu. 15 Svým mužům vydal heslo „Vítězství Boží!“ a s vybranými nejlepšími mladíky v noci zaútočil na královský stan. Pobil v táboře na 2000 mužů a probodl vůdčího slona i jeho jezdce. 16 Naplnili celý tábor strachem a zmatkem a nakonec se úspěšně stáhli zpět, 17 právě když začalo svítat. Stalo se to díky ochraně a pomoci, kterou Hospodin poskytoval Judovi.

Králova kapitulace

18 Když král poznal odvahu Židů, pokusil se ta místa získat lstí. 19 Přitáhl k mohutné židovské pevnosti Bet-cur, ale narazil na odpor, byl odražen a poražen. 20 Juda zásoboval posádku uvnitř vším potřebným. 21 Židovský voják Rodokos vyzrazoval nepřátelům tajemství, byl však odhalen, dopaden a uvězněn. 22 Král potom znovu vyjednával s obyvateli Bet-curu. Nabídl a přijal podmínky míru, odtáhl, znovu na Judovy muže zaútočil a byl poražen. 23 Potom dostal zprávu, že Filip, kterého pověřil správou království, se v Antiochii vzbouřil. Vyděsil se, svolal Židy, ustoupil jim a odpřisáhl všechny jejich spravedlivé požadavky. Usmířil se s nimi, přinesl oběť, uctil chrám, projevil štědrost svatyni 24 a uznal Makabejského. Místodržitelem od Ptolemaidy až po gerarský kraj ustanovil Hegemonida. 25 Odešel do Ptolemaidy, ale místní obyvatelé byli kvůli těm dohodám pobouřeni. Byli roztrpčeni a chtěli smlouvu zrušit. 26 Lysias vystoupil na řečniště a hájil dohodu, jak mohl. Přesvědčil je, utišil je, získal je a pak se vrátil do Antiochie. Tak proběhly události kolem králova tažení a jeho stažení.

Český ekumenický překlad

Antiochův vpád do Judska

1 Roku stého čtyřicátého devátého přišla Judovu lidu zpráva, že Antiochos Eupatór táhne s početným vojskem do Judska 2 a s ním že jde i Lýsiás, jeho dřívější poručník a správce říše. Měli helénské vojsko o síle sto deseti tisíc pěšáků, pěti tisíc a tří set jezdců, dále dvaadvacet slonů a tři sta vozů se srpy. 3 K nim se připojil i Menelaos. Ten s velkou prohnaností silně naléhal na Antiocha. Neměl ovšem na mysli záchranu vlasti, chtěl jen, aby byl uveden ve svůj úřad. 4 Avšak Král králů vzbudil Antiochův hněv proti tomuto škůdci, a když jej Lýsiás označil za původce všeho zla, nařídil, aby byl odveden do Beroje a podle tamějšího způsobu popraven. 5 V tom místě je věž, padesát loket vysoká, naplněná popelem. Z jejího kruhového vrcholu bylo možno odevšad shazovat odsouzence do popela. 6 Kdo se dopustil svatokrádeže nebo se provinil jinými zločiny, byl takto potrestán. 7 Tento osud potkal odpadlíka Menelaa; zemřel, aniž byl pohřben. 8 Bylo to úplně spravedlivé. Našel smrt v popelu proto, že mnohými zločiny poskvrnil oltář, na němž oheň i popel jsou posvátné.

Judovo vítězství u Módeínu

9 Král, plný zlých záměrů, táhl na židy v touze způsobit jim ještě více zla než jeho otec. 10 Když se to Juda dozvěděl, vyzval všechny, ať ve dne v noci volají k Hospodinu, aby jim jako vždycky přišel na pomoc, aby nebyli zbaveni Zákona, vlasti a svatého chrámu, 11 aby se lid, který před krátkou dobou začal opět klidně žít, nedostal znovu do područí bezbožných pohanů. 12 Když to tak všichni jednomyslně udělali, po tři dny se postili, leželi na zemi a nepřetržitě vzývali s pláčem milosrdného Hospodina, Juda je povzbudil a nařídil jim, aby se připravili. 13 Po poradě se staršími se rozhodl, že vyjde z města a s pomocí Boží svede rozhodný boj dříve, než královo vojsko vytrhne do Judska a zmocní se města. 14 Když nejprve svěřil všechno do moci Stvořitele vesmíru, povzbuzoval své bojovníky, aby statečně bojovali až do posledního muže za Zákon, chrám, město, vlast a její zákony. Utábořili se u Módeínu. 15 Svým vojákům dal Juda heslo: „Boží je vítězství!“ Potom s vybranými a nejstatečnějšími muži přepadl v noci tábor, kde byl stan králův, pobil na dva tisíce mužů, a prvního slona i s jeho opatrovníky probodl. 16 Hrůza a děs naplnily celý tábor, zatímco oni se po úspěšném přepadení vzdálili, 17 když už se začalo rozednívat. Stalo se tak, neboť Hospodin poskytl Judovi pomoc a ochranu.

Antiochos sjednává se židy příměří

18 Král, poučen ukázkou statečnosti židů, se pokoušel zmocnit opevněných míst lstí. 19 Táhl také na Bét-súr, silnou pevnost židů. Byl však zastaven, odražen a musel ustoupit. 20 Tamější posádce posílal Juda, co potřebovali. 21 Ale jakýsi Rodokos ze židovského vojska vyzradil nepřátelům vojenské tajemství. Byl dopaden, zajat a popraven. 22 Král vyjednával znovu o příměří s Bétsúrskými, podal pravici ke smíru a odtáhl. Střetl se však s Judovými oddíly a podlehl jim. 23 Pak dostal otřesnou zprávu, že se v Antiochii vzbouřil Filip, kterého tam ponechal jako správce. Tím zdrcen domluvil se s židy, uznal svou porážku a přísahal, že ve všem bude jednat spravedlivě. Na usmířenou přinesl oběť, vzdal poctu chrámu a dal svatému Místu dary. 24 S Makabejským jednal přátelsky. Vrchním vladařem od Ptolemaidy do gerarských končin ustanovil Hégemonída. 25 Potom se odebral do Ptolemaidy. Ale tamější obyvatelé nesouhlasili s těmito ujednáními, nelibě je nesli a chtěli, aby byla zrušena. 26 Lýsiás vystoupil na řečniště a hájil ta ujednání, jak jen dovedl. Přesvědčil nakonec lid, uklidnil a uspokojil jej a vrátil se do Antiochie. Takový průběh mělo královo tažení a jeho ústup.

2.Makkabäer 13 | Bible, překlad 21. století Český ekumenický překlad