2.Makkabäer 11 | Bible, překlad 21. století

Lysiovo tažení

1 Lysias, králův poručník, spřízněnec a říšský kancléř, nesl ty události velmi těžce. V kratičkém okamžiku

2 shromáždil na 80 000 pěších a veškerou jízdu a vytáhl proti Židům. Zamýšlel, že z jejich města učiní řecké sídlo,

3 z chrámu začne vybírat poplatky (tak jako to dělal s posvátnými okrsky ostatních národů), a úřad velekněze že vždy na rok pronajme.

4 Vůbec ovšem nepočítal s Boží mocí; pyšně spoléhal na desetitisíce svých pěších, tisíce jezdců a osmdesát slonů.

5 Vtrhl do Judska, přitáhl k Bet-curu (což je pevnost vzdálená asi pět stadií* od Jeruzaléma) a začal s obléháním.

6 Když Makabejský a jeho muži dostali zprávu, že Lysias obléhá pevnosti, s nářkem a slzami spolu prosili Hospodina, aby poslal dobrého anděla k záchraně Izraele.

7 Makabejský se pak sám jako první chopil zbraní a povzbuzoval ostatní, aby s ním podstoupili nebezpečí a vydali se na pomoc svým bratřím. A tak s ním ochotně vyrazili.

8 Přímo u Jeruzaléma se v jejich čele zjevil jezdec v bílém rouše máchající zlatou zbraní.

9 Všichni tedy chválili milosrdného Boha a osmělili se natolik, že byli připraveni napadnout nejen lidi, ale i nejdivočejší zvěř nebo třeba železné hradby.

10 Postupovali v bojovém šiku spolu se svým nebeským spojencem, neboť Hospodin se nad nimi smiloval.

11 Vrhli se na nepřátele jako lvi a skolili z nich 11 000 pěších a 1600 jezdců. Všechny ostatní zahnali na útěk;

Mírové dohody

12 většinou vyvázli zranění a beze zbraní. Sám Lysias se zachránil potupným útěkem.

13 Protože však nebyl hloupý, přemýšlel o porážce, kterou utrpěl, a došlo mu, že Hebrejové jsou nepřemožitelní, jelikož jejich spojencem je mocný Bůh.

14 Poslal k nim proto posly, aby je přemluvili k dohodě o všech spravedlivých podmínkách. Dokonce prý bude i krále přemlouvat a nutit, aby se stal jejich přítelem.

15 Makabejský souhlasil se všemi Lysiovými návrhy, neboť mu ležel na srdci obecný prospěch, a král schválil všechny židovské podmínky, které Makabejský písemně předal Lysiovi.

16 Lysias napsal Židům list tohoto znění: Lysias zdraví židovský lid.

17 Vaši vyslanci Jan a Abšalom mi předali níže opsanou listinu a žádali o odpověď na návrhy v ní uvedené.

18 Vše, co bylo zapotřebí, jsem přednesl králi, a co bylo přípustné, to schválil.

19 Zachováte-li náklonnost vládě, pokusím se i nadále prosazovat váš prospěch.

20 Vaši i mí vyslanci mají ode mne příkaz, aby se s vámi domluvili na podrobnostech.

21 Buďte zdrávi! Čtyřiadvacátého dne čtvrtého dioskoru roku 148.*

22 Králův list zněl takto: Král Antiochos zdraví bratra Lysia.

23 Poté, co náš otec odešel k bohům, si přejeme, aby se obyvatelé říše mohli pokojně věnovat svým záležitostem.

24 Doslechli jsme se, že Židé nesouhlasí s tím, jak u nich otec zavedl řecké obyčeje, ale dávají přednost vlastnímu způsobu života a žádají, aby jim byly povoleny jejich vlastní zákony.

25 Protože si přejeme, aby i tento národ žil bez nepokojů, stanovujeme, aby jim byl navrácen chrám a aby se směli řídit zvyky svých předků.

26 Budeme rádi, když k nim vyšleš posly s nabídkou smíru, aby znali naše mínění, byli dobré mysli a s radostí se věnovali svým záležitostem.

27 Králův list k národu byl takovýto: Král Antiochos zdraví židovskou radu starších i ostatní Židy.

28 Daří-li se vám dobře, plní se mé přání. Také my jsme zdrávi.

29 Menelaos nám oznámil, že byste se rádi vrátili z boje domů a věnovali se svým záležitostem.

30 Nuže, všem, kdo se vrátí do třicátého xantiku, zaručuji plnou beztrestnost.

31 Židé nechť se řídí svými stravovacími předpisy i dalšími zákony tak jako dříve a nikdo z nich ať není žádným způsobem postihován kvůli přestupkům spáchaným v nevědomosti.

32 Posílám také Menelaa, aby vás povzbudil.

33 Buďte zdrávi! Patnáctého xantiku roku 148.

34 Také Římané jim poslali dopis, v němž stálo: Quintus Memmius a Titus Manilius, římští legáti, zdraví židovský lid.

35 Vše, co vám povolil králův spřízněnec Lysias, schvalujeme i my.

36 Zvažte podmínky, o kterých rozhodl, že se mají přednést králi. Potom k nám hned někoho pošlete, abychom navrhli, co pro vás bude přijatelné. Jsme totiž na cestě do Antiochie.

37 Pošlete někoho co nejdříve, abychom zjistili váš názor.

38 Buďte zdrávi! Patnáctého xantiku roku 148.

© 2009, 2015, 2017, 2020 Biblion, z.s. Version 2020.2.28

Český ekumenický překlad

Utkání s Lýsiásem

1 Zakrátko nato správce říše Lýsiás, králův opatrovník a příbuzný, který velmi těžce nesl, co se stalo,

2 shromáždil kolem osmdesáti tisíc bojovníků a k tomu všechnu svou jízdu. S nimi vytáhl proti židům s úmyslem, že město dá za sídliště Helénům

3 a svatyně že se mu stane zdrojem zisku, podobně jako ostatní posvátná místa pohanů, jestliže bude vždy na rok prodávat velekněžský úřad.

4 Vůbec nepomyslel na moc Boží, oblouzen jen mocí desetitisíců pěšáků, tisíců jezdců a osmdesáti slonů.

5 Vtrhl do Judska, přiblížil se k Bét-súru, silné pevnosti vzdálené asi pět stadií od Jeruzaléma, a sevřel jej.

6 Když se bojovníci Makabejského doslechli, že Lýsiás obléhá pevnosti, se slzami a nářkem prosili spolu se zástupy lidu o ochranu Hospodina, aby seslal dobrého anděla k záchraně Izraele.

7 Sám Makabejský první se chopil zbraně a povzbuzoval ostatní, aby s ním čelili nebezpečí a přispěchali svým bratřím na pomoc. Odhodlaně se s ním vydali na cestu.

8 Když byli ještě před Jeruzalémem, zjevil se jim v čele jako vůdce jezdec v bílém odění, třímající zlatou zbraň.

9 Všichni společně velebili milosrdného Boha, a tak je to na duši povzbudilo, že byli odhodláni porazit nejen lidi, ale i nejdivočejší šelmy, a rozmetat i železné hradby.

10 Postupovali ve spořádaném šiku vedeni svým nebeským spolubojovníkem, neboť se nad nimi slitoval Hospodin.

11 Jako lvi se vrhli na nepřátelské bojovníky, pobili jich na jedenáct tisíc a na tisíc šest set jezdců, všechny ostatní pak zahnali na útěk.

12 Většina z nich utrpěla zranění. Sám Lýsiás si zachránil holý život jen potupným útěkem.

Mír se židy

13 Lýsiás nebyl žádný šílenec, a když sám u sebe přemítal o porážce, která ho potkala, dospěl k přesvědčení, že Hebrejové jsou nepřemožitelní, protože při nich bojuje Bůh, který může vše.

14 Poslal k nim tedy posly ve snaze přesvědčit je, že je ochoten domluvit se s nimi o všem spravedlivém a že hodlá přesvědčit a přimět i krále, aby se k nim choval přátelsky.

15 Makabejský souhlasil se vším, co Lýsiás navrhoval, protože chtěl obecné dobro, a král povolil všechno, co Makabejský pro židy od Lýsiáse písemně požadoval.

16 Listina, kterou Lýsiás napsal židům, byla tohoto znění: „Lýsiás posílá celému společenství židů pozdrav.

17 Vaši zástupci Jóchanan a Abšalóm odevzdali mi písemné prohlášení a žádali, abych stvrdil, co v něm bylo obsaženo.

18 To, co bylo třeba předat králi, jsem mu oznámil a on s tím jako přijatelným souhlasil.

19 Projevíte-li za toho stavu věcí porozumění, budu se i v budoucnu snažit o to, co je pro vás dobré.

20 Nařídil jsem, aby vaši a moji vyslanci tyto otázky bod po bodu probrali.

21 Mějte se dobře. Roku stého čtyřicátého osmého, dvacátého čtvrtého dne měsíce dioskura.“

22 List králův obsahoval toto: „Král Antiochos posílá bratru Lýsiásovi pozdrav.

23 Náš otec byl vzat mezi bohy a my si přejeme, aby se obyvatelé království mohli nerušeně věnovat svým záležitostem.

24 Uslyšeli jsme, že židé nesouhlasí s převzetím helénských obyčejů, jak si to přál můj otec, ale že raději volí svůj způsob života a žádají, aby jim bylo dovoleno dodržovat jejich obyčeje.

25 Přejeme si, aby tento národ nebyl znepokojován, a proto soudíme, že jim má být svatyně navrácena a že mohou své veřejné věci vést podle mravů svých předků.

26 Učiníš tedy dobře, když k nim někoho pošleš a nabídneš jim pravici, aby viděli, jaký je náš úmysl, byli dobré mysli a s radostí setrvali u svých předsevzetí.“

27 Králův list národu židovskému zněl takto: „Král Antiochos posílá staršovstvu židovskému a ostatním židům pozdrav.

28 Přáli bychom si, abyste se měli dobře; i my jsme zdrávi.

29 Menelaos nám vyřizoval, že se chcete vrátit do svých domovů a ke svému vlastnictví.

30 Těm, kdo se navrátí do třicátého dne měsíce xantika, bude zaručena beztrestnost a bezpečí.

31 Ať židé užívají vlastních pokrmů a zákonů jako dříve; v žádném případě nesmí být nikdo stíhán pro věci konané z nevědomosti.

32 Posílám k vám Menelaa, aby vás o tom ujistil.

33 Mějte se dobře. Roku stého čtyřicátého osmého, patnáctého dne měsíce xantika.“

34 Židům napsali i Římané; jejich list zněl takto: „Quintus Mammius a Titus Manlius, římští legáti, posílají pozdrav židovskému národu.

35 Na čem se s vámi dohodl králův příbuzný Lýsiás, s tím souhlasíme i my.

36 O čem rozhodl, že se má předložit králi, to si promyslete a pošlete hned někoho, abychom rozvážili, co je pro vás vhodné. Odcházíme totiž do Antiochie.

37 Proto k nám urychleně někoho pošlete, abychom poznali, jaký je váš názor.

38 Buďte zdrávi! Roku stého čtyřicátého osmého, patnáctého dne měsíce xantika.“

© 2001 Česká biblická společnost