1.Makkabäer 1 | Bible, překlad 21. století

Původ Antiocha Epifana

1 Poté, co Alexandr Makedonský,* syn Filipův, ovládl Řecko, vytáhl ze země Kitejců,* porazil Dareia,* krále Peršanů a Médů,* a stal se králem místo něj. 2 Svedl mnoho bitev, zmocnil se pevností a pobil místní krále. 3 Pronikl až na kraj světa a pobral kořist mnoha národů. Svět mu ležel u nohou,* a tak zpyšněl a v srdci propadl nadutosti. 4 Shromáždil obrovskou armádu a podrobil si země, národy i vladaře, takže mu museli odvádět daň. 5 Poté však ulehl na lůžko a poznal, že umírá. 6 Zavolal proto své slovutné velmože, s nimiž od mládí vyrůstal, a ještě za života mezi ně rozdělil své království. 7 Alexandr kraloval dvanáct let, a když zemřel, 8 nastoupili k moci jeho velmoži, každý na svém území. 9 Po jeho smrti si všichni nasadili na hlavy koruny a po nich je mnoho let nosili jejich synové. A po celé zemi šířili jen víc a více neštěstí. 10 Z nich vzešel hříšný výhonek, Antiochos Epifanes,* syn krále Antiocha. Byl rukojmím v Římě a v roce 137 řeckého království* se stal králem.

Vyplenění chrámu

11 V té době povstali v Izraeli jistí bezbožníci a mnohé přesvědčili slovy: „Pojďme uzavřít smlouvu s pohanskými národy v našem okolí – vždyť od té doby, co se od nich oddělujeme, nás stíhají jen samá neštěstí!“* 12 Některým z lidu se ty řeči líbily, 13 a tak se horlivě vydali ke králi. Ten jim dal povolení řídit se pohanskými zákony, 14 a oni tedy podle pohanského zvyku vybudovali v Jeruzalémě gymnasion,* 15 odstraňovali si obřízku* a odpadli od svaté smlouvy. Spřáhli se s pohany a zaprodali se páchání zla. 16 Když Antiochos upevnil svou vládu nad Sýrií, rozhodl se ovládnout také Egypt, aby tak panoval nad oběma říšemi. 17 Vpadl tedy do Egypta s mohutným vojskem, s vozy a slony, s jízdou a velkým loďstvem 18 a svedl bitvu s egyptským králem Ptolemaiem.* Ptolemaios se obrátil na útěk a zůstalo tam mnoho padlých. 19 Antiochos dobyl egyptská opevněná města a vyplenil Egypt. 20 Po porážce Egypta se Antiochos v roce 143* vydal zpět. Přitáhl do Izraele a s mohutným vojskem vešel do Jeruzaléma. 21 Pyšně vstoupil do svatyně a sebral zlatý oltář, světelný svícen a všechno jeho náčiní, 22 stůl na chleby předložení, konvice pro úlitby, číše a zlaté kadidelnice, oponu i věnce. Sloupal všechny zlaté ozdoby z průčelí chrámu, 23 pobral stříbro, zlato, vzácné náčiní a také skryté poklady, které našel. 24 Všechno to vzal a odtáhl do své země. Prolil mnoho krve a mluvil velmi zpupně. 25 Po celém Izraeli tehdy nastalo veliké truchlení. 26 Přední mužové a starci kvíleli, panny i mládenci chřadli a krása žen uvadla. 27 Každý ženich propukl v pláč a nevěsta naříkala v ložnici. 28 Země se ustrnula nad svými obyvateli a celý dům Jákobův se zahalil do hanby.

Obsazení Jeruzaléma

29 Po dvou letech král do judských měst poslal vrchního výběrčího daní. Ten přitáhl do Jeruzaléma s mohutným vojskem, 30 a protože předstíral pokojné úmysly, místní mu uvěřili. Pak ale město zničehonic napadl, způsobil mu velikou porážku a pobil mnoho Izraelců. 31 Když město vyplenil, vypálil ho a rozbořil domy i hradební zdi. 32 Nepřátelé odvlekli ženy a děti do zajetí a zabavili dobytek. 33 Pak znovu vystavěli Město Davidovo a udělali si z něj pevnost s vysokou a mohutnou hradbou a pevnými věžemi. 34 Dosadili tam hříšné a bezbožné muže, a ti se tam opevnili. 35 Uložili si tam zbraně a potraviny, uskladnili kořist, kterou shromáždili z Jeruzaléma, a stali se velikou hrozbou. 36 Byla to pro svaté místo léčka a pro Izrael napořád zlý nepřítel. 37 Prolévali nevinnou krev kolem svatyně a poskvrnili ji. 38 Obyvatelé Jeruzaléma se kvůli nim rozprchli a stalo se z něj sídlo cizáků. Město se svým potomkům stalo cizinou, jeho děti ho opustily. 39 Jeho svatyně zpustla jako poušť, jeho slavnosti se změnily v truchlení, jeho soboty se staly potupou a jeho čest opovržením. 40 Jak bylo dříve slavné, bylo teď zneuctěno a jeho vznešenost se změnila v truchlení.

Zavedení pohanského kultu

41 Král pak vydal výnos pro celé království, že všichni mají tvořit jeden lid 42 a každý má opustit své vlastní zvyky. Všichni pohané králova slova poslechli, 43 a dokonce i mnozí Izraelci s radostí přijali jeho náboženství a začali obětovat modlám a znesvěcovat sobotu. 44 Král vyslal do Jeruzaléma a do judských měst posly s rozkazy, ať se ve své zemi začnou řídit cizími zvyky. 45 Nařídil, ať zruší zápaly, pokojné oběti i úlitby ve svatyni, ať znesvěcují soboty a svátky, 46 ať poskvrní svatyni i svaté kněží, 47 ať postaví oltáře, posvátné okrsky a modlářské chrámy, ať obětují vepře a jiná nečistá zvířata, 48 ať nechávají své syny neobřezané. Měli tak zohavit své duše vším nečistým a znesvěcujícím, 49 aby zapomněli na Zákon a opustili všechna ustanovení. 50 Kdokoli by se královým nařízením nepodrobil, měl zemřít. 51 Všechna tato nařízení vydal pro celé království a nade vším lidem ustanovil dozorce. Judským obcím pak přikázal, aby v každé z nich konali oběti. 52 Mnozí z lidu – každý, kdo odpadl od Zákona – se přidali. Páchali v zemi zlo 53 a zahnali Izrael, aby hledal útočiště v kdejaké skrýši. 54 Patnáctého dne měsíce kislev 145 roku* Antiochos vztyčil na chrámovém oltáři Otřesnou ohavnost.* V okolních judských městech postavili oltáře 55 a pálili kadidlo ve dveřích domů a na ulicích. 56 Knihy Zákona, které našli, roztrhali a spálili, 57 a u koho se našla Kniha smlouvy nebo kdo žil podle Zákona, toho stihl králův rozsudek smrti. 58 Měsíc za měsícem se dopouštěli násilí na všech Izraelcích, které přistihli ve městech. 59 Vždy pětadvacátého dne v měsíci obětovali na oltáříku, který stál na oltáři v chrámu. 60 Ženy, které nechaly své děti obřezat, podle nařízení popravovali 61 stejně jako jejich příbuzné a ty, kdo obřízku provedli. Novorozeňata věšeli na krcích jejich matek. 62 Mnozí v Izraeli však zůstali silní a pevně si předsevzali, že nebudou jíst nic nečistého. 63 Volili raději smrt, než aby se poskvrnili pokrmem a znesvětili svatou smlouvu; a tak umírali. 64 Na Izrael tehdy dolehl strašlivý hněv.

Český ekumenický překlad

Alexandr Veliký

1 Alexandr Makedonský, syn Filipův, vládl nejprve v Řecku. Pak vytrhl ze země Kitejců, porazil Dareia, krále Peršanů a Médů, a stal se místo něho králem. 2 Vedl četné války, zmocnil se ohrazených měst a pobil krále země. 3 Dostal se až na konec světa a vyplenil mnoho národů. Když celý svět před ním ztichl, jeho pýcha neznala hranic. 4 Shromáždil velmi silné vojsko, opanoval území jiných národů a vladařů, a všichni mu museli odvádět daně. 5 Potom však ulehl a poznal, že se blíží smrt. 6 Svolal své vznešené dvořany, s ním od mládí vychované, a ještě za svého života mezi ně rozdělil království. 7 Alexandr zemřel po dvanácti letech vlády. 8 Vlády se ujali jeho dvořané, každý na svém údělu. 9 Všichni si po jeho smrti nasadili královské čelenky a po nich zase na mnoho let jejich synové; napáchali mnoho zlého v zemi.

Antiochos IV. Epifanés

10 Z nich vzešel hříšný výhonek, Antiochos Epifanés, syn krále Antiocha, který byl rukojmím v Římě. Ten se ujal vlády v roce stém třicátém sedmém helénské éry. 11 V oněch dnech vzešli z Izraele svévolníci a svedli mnohé. Říkali: „Pojďme a uzavřeme smlouvu s okolními pohany; vždyť v té době, co jsme se jich stranili, potkalo nás jen mnoho zlého.“ 12 Ten návrh se zalíbil 13 a někteří z lidu se ochotně vypravili ke králi. Ten jim dal plnou moc žít podle práva pohanů. 14 Vystavěli v Jeruzalémě stadion podle vzoru pohanů 15 a odstranili znamení své obřízky. Odpadli od svaté smlouvy a spřáhli se s pohany, propůjčili se k páchání zla. 16 Když měl Antiochos za to, že se jeho vláda upevnila, zatoužil vládnout i nad Egyptem, aby tak kraloval nad dvěma říšemi. 17 Vtrhl do Egypta s obrovským vojskem a s válečnými vozy, se slony a jízdou a s velikým loďstvem, 18 a vedl válku proti egyptskému králi Ptolemaiovi. Ptolemaios se před ním obrátil na útěk, protože měl mnoho padlých a raněných. 19 Antiochos dobyl egyptská opevněná města a zemi vyplenil. 20 Po porážce Egypta se Antiochos vrátil roku stého čtyřicátého třetího a napadl Izraele. S obrovským vojskem vtrhl do Jeruzaléma. 21 Zpupně vešel do svatyně a uloupil zlatý oltář a svícen se vším příslušným vybavením, 22 i stůl na předkladné chleby, obětní misky, poháry a zlaté kadidelnice, jakož i oponu a věnce. Zlatou ozdobu na průčelí chrámu a všechno zlato dal sloupat. 23 Zmocnil se stříbra, zlata i vzácných nádob a odvezl s sebou všechny poklady, jež objevil v úkrytech. 24 Když všechno vyplenil, odtáhl do své země. Způsobil krveprolití, a pyšnil se tím. 25 Všude v Izraeli nastal velký smutek. 26 Naříkali vůdcové a starší lidu, dívky a jinoši chřadli, uvadla krása žen. 27 Každý ženich zpíval žalozpěv a každá nevěsta seděla v manželské ložnici a plakala. 28 I země se chvěla kvůli svým obyvatelům a všechen dům Jákobův se oděl zahanbením.

Apollónios v Jeruzalémě

29 Po dvou letech poslal král do judských měst vrchního výběrčího daní a ten přitáhl s obrovským vojskem k Jeruzalému. 30 Lstivě mluvil k jeho obyvatelům o míru, a když mu uvěřili, znenadání na město udeřil. Způsobil velikou pohromu a zahubil mnoho izraelského lidu. 31 Město vydrancoval a zapálil, pobořil domy a hradby kolem města. 32 Vojáci odvlekli do zajetí ženy a děti, zmocnili se i stád. 33 Pak obehnali Davidovo město vysokou a pevnou hradbou s mohutnými věžemi, aby jim sloužilo jako pevnost. 34 Usadili tam hříšné pohany, muže svévolné, kteří se tam opevnili. 35 Tam také uskladnili zbraně i potravu a kořist, kterou nakradli v Jeruzalémě. Stali se velikou hrozbou. 36 Stali se úkladným nebezpečím pro svatyni a natrvalo hrozivým protivníkem pro Izraele. 37 Kolem chrámu prolévali nevinnou krev a svatyni poskvrňovali. 38 Obyvatelé Jeruzaléma se kvůli nim rozprchli a město se stalo příbytkem cizinců. Vlastním potomkům se stalo cizinou, jeho děti je opustily. 39 Jeho svatyně zpustla jako poušť, svátky se proměnily ve dny zármutku, sobotní slavnosti v potupu, čest přišla v opovržení. 40 Jak bylo dříve plné slávy, tak bylo nyní plné pohrdání, jeho pýcha se změnila v truchlení.

Zákazy pro židy

41 Král dal vyhlásit v celém království, že se všichni musí stát jednolitým lidem, 42 že každý musí opustit vlastní obyčeje. Všechny národy se rozkazu krále podrobily, 43 i mnohým z Izraele se zalíbila králova bohoslužba, obětovali modlám a znesvěcovali sobotu. 44 Král poslal do Jeruzaléma a do judských měst posly s vyhláškami, že budou muset žít podle zákonů, jež byly jejich zemi cizí. 45 Nařídil zrušit zápalné oběti i obětní dary a úlitby ve svatyni, znesvěcovat soboty a svátky, 46 poskvrnit svatyni a svaté věci, 47 stavět oltáře, posvátné háje a modly, obětovat vepře a nečistá zvířata, 48 syny nechat neobřezané a jejich duše poskvrňovat všemožnou nečistotou a ohavností, 49 až by byla vymýcena každá vzpomínka na Boží zákon a změněna všechna jeho ustanovení. 50 Kdo by pak nejednal podle králova zákona, nechť zemře. 51 Podobná nařízení vydal pro celé království. Nade vším lidem ustanovil dohlížitele a judským městům nařídil, aby jedno po druhém obětovalo. 52 Mnozí z lidu se k nim připojili, všichni, kdo odpadli od Zákona a v zemi páchali zlo. 53 Izraele donutili uchylovat se do skrýší, kdekoli se dalo najít útočiště. 54 Patnáctého dne měsíce kislevu roku stého čtyřicátého pátého Antiochos postavil na oltáři ‚ohyzdnou modlu‘; podobné oltáře stavěli také v okolních judských městech 55 a pálili kadidlo u dveří domů a na ulicích. 56 Knihy Zákona, které našli, roztrhali a spálili. 57 Byla-li u někoho nalezena Kniha smlouvy nebo hlásil-li se někdo k Zákonu, byl podle královského rozsudku popraven. 58 Pohané dávali Izraeli pocítit svou moc, měsíc co měsíc vyslídili vždy někoho ve městech. 59 Každého pětadvacátého dne v měsíci obětovali na obětišti postaveném na vrchu oltáře. 60 Podle rozkazu zabíjeli i ženy, které daly obřezat své syny, 61 a kojence oběsili na jejich šíjích. Vraždili z jejich rodin i ty, kdo děti obřezávali. 62 Mnozí v Izraeli však zůstali pevní a jen se utvrzovali v tom, že nebudou jíst nečisté. 63 Byli odhodláni raději zemřít než se poskvrnit nečistým jídlem, a znesvětit tak posvátnou smlouvu; a také zemřeli. 64 Na Izraele dolehl převeliký hněv.

1.Makkabäer 1 | Bible, překlad 21. století Český ekumenický překlad