Psalm 74 | Bible, překlad 21. století Český ekumenický překlad

Psalm 74 | Bible, překlad 21. století
1 Poučný žalm Asafův. Proč jsi na nás, Bože, tolik zanevřel? Budeš se na své ovce hněvat bez konce? 2 Vzpomeň si na svůj lid, jenž kdysi získal jsi, na kmen, jenž vykoupils jako své dědictví, na horu Sion, kde bydlel jsi! 3 Zaveď své kroky k troskám bez konce – všechno ve svatyni zničil nepřítel! 4 Ve tvém stánku zněl nepřátelský řev, na znamení tam nechali své korouhve. 5 Jako dřevorubci se chovali, sekerami kolem sebe jak v lese máchali. 6 V jediné chvíli všechny rytiny rozbili sekerami a krumpáči. 7 Do základů vypálili tvoji svatyni, příbytek tvého jména zprznili. 8 V srdci si řekli: „Zničme je úplně!“ Všechny Boží stánky vypálili ze země. 9 Znamení nevídáme, proroky nemáme, nikdo z nás neví, jak dlouho to zůstane. 10 Jak dlouho se, Bože, smí rouhat protivník? Bude se tvému jménu vysmívat navěky? 11 Proč svoji ruku ještě zdržuješ? Copak svou pravici z klína nezvedneš? 12 Ty přece, Bože, jsi dávno mým králem, ty jsi původcem spásy na zemi! 13 Ty jsi svou silou rozdělil moře, vodním obludám jsi hlavy roztříštil. 14 Ty jsi rozdrtil hlavy leviatana,* nakrmil jsi jím smečku na poušti. 15 Ty jsi dal průchod pramenným vodám, mohutné řeky ty jsi vysušil. 16 Tobě patří den – i noc je tvá, měsíc* i slunce ty jsi umístil. 17 Ty jsi vymezil všechny zemské hranice, léto i zimu sám jsi vytvořil. 18 Vzpomeň si, Hospodine, na rouhání nepřátel, na to, jak národ bláznů tvé jméno urážel! 19 Nedávej šelmám duši své hrdličky, nikdy nezapomeň na život chudých svých! 20 Na svoji smlouvu se ohlédni, země je plná tmy, stala se doupětem násilí! 21 Ať už utlačení nejsou zahanbeni, ať chválí tvé jméno nuzní a ubozí! 22 Povstaň už, Bože, a veď svou při, vzpomeň, jak se ti blázni denně rouhají! 23 Nezapomínej na řev svých nepřátel, křik tvých protivníků stále vzmáhá se!

© 2009, 2015, 2017, 2020 Biblion, z.s. Version 2020.2.28

Český ekumenický překlad

BOŽE, ZANEVŘEL JSI NA NÁS NATRVALO?

1 Poučující, pro Asafa. Bože, zanevřel jsi na nás natrvalo? Tvůj hněv dýmá proti ovcím, které paseš. 2 Rozpomeň se na svou pospolitost, kterou jsi před věky získal, na svůj dědičný kmen, jejž sis vykoupil, na horu Sijón, kde bydlíš. 3 Zaměř kroky vzhůru k trvající spoušti, ve svatyni nepřítel vše zničil. 4 Ve tvém shromáždění zněl řev protivníků, svá vítězná znamení tu postavili. 5 Ví se, že tak, jako když se zvedá širočina vzhůru v spleti stromů, 6 nyní otloukali řezby ve svatyni sekerou a mlatem. 7 Tvou svatyni podpálili a příbytek tvého jména znesvětili, strhli k zemi. 8 V srdci si řekli: „Jejich rod úplně vyhubíme !“ Vypálili všechna místa Božích shromáždění v zemi. 9 Svá znamení nevidíme, proroka už není, neví nikdo z nás, co přijde. 10 Jak dlouho se, Bože, smí protivník rouhat? Smí nepřítel znevažovat trvale tvé jméno? 11 Proč stahuješ ruku nazpět? Zvedni svou pravici z klína, skoncuj s nimi! 12 Bůh je můj Král odedávna, on uprostřed země koná spásné činy. 13 Svou mocí jsi rozkymácel moře, drakům na vodách roztříštils hlavy, 14 rozdrtil jsi hlavy livjátana, dals ho sežrat hordě divé sběře, 15 rozpoltil jsi skálu, vytryskl pramen i potok, vysušil jsi mocné říční toky. 16 Tobě patří den, i noc je tvoje, tys upevnil světlo noci i slunce, 17 ty sám jsi vytyčil veškerá pomezí země, vytvořils léto i zimu. 18 Hospodine, rozpomeň se na rouhání nepřítele, na zbloudilý lid, jenž znevážil tvé jméno. 19 Nevydávej život své hrdličky dravci, na život svých ponížených nikdy nezapomeň, 20 přihlédni ke smlouvě! Plno doupat násilí je v temných koutech země. 21 Kéž zdeptaný není znovu tupen, ponížený ubožák ať chválí tvoje jméno! 22 Povstaň, Bože, a své pře se ujmi, rozpomeň se, že ti bloud utrhá denně. 23 Nezapomeň na křik protivníků, na ten ustavičně stoupající hukot útočníků!