Matthäus 13 | English Standard Version

The Parable of the Sower

1 That same day Jesus went out of the house and sat beside the sea. 2 And great crowds gathered about him, so that he got into a boat and sat down. And the whole crowd stood on the beach. 3 And he told them many things in parables, saying: “A sower went out to sow. 4 And as he sowed, some seeds fell along the path, and the birds came and devoured them. 5 Other seeds fell on rocky ground, where they did not have much soil, and immediately they sprang up, since they had no depth of soil, 6 but when the sun rose they were scorched. And since they had no root, they withered away. 7 Other seeds fell among thorns, and the thorns grew up and choked them. 8 Other seeds fell on good soil and produced grain, some a hundredfold, some sixty, some thirty. 9 He who has ears,* let him hear.”

The Purpose of the Parables

10 Then the disciples came and said to him, “Why do you speak to them in parables?” 11 And he answered them, “To you it has been given to know the secrets of the kingdom of heaven, but to them it has not been given. 12 For to the one who has, more will be given, and he will have an abundance, but from the one who has not, even what he has will be taken away. 13 This is why I speak to them in parables, because seeing they do not see, and hearing they do not hear, nor do they understand. 14 Indeed, in their case the prophecy of Isaiah is fulfilled that says: “‘“You will indeed hear but never understand, and you will indeed see but never perceive.” 15 For this people’s heart has grown dull, and with their ears they can barely hear, and their eyes they have closed, lest they should see with their eyes and hear with their ears and understand with their heart and turn, and I would heal them.’ 16 But blessed are your eyes, for they see, and your ears, for they hear. 17 For truly, I say to you, many prophets and righteous people longed to see what you see, and did not see it, and to hear what you hear, and did not hear it.

The Parable of the Sower Explained

18 “Hear then the parable of the sower: 19 When anyone hears the word of the kingdom and does not understand it, the evil one comes and snatches away what has been sown in his heart. This is what was sown along the path. 20 As for what was sown on rocky ground, this is the one who hears the word and immediately receives it with joy, 21 yet he has no root in himself, but endures for a while, and when tribulation or persecution arises on account of the word, immediately he falls away.* 22 As for what was sown among thorns, this is the one who hears the word, but the cares of the world and the deceitfulness of riches choke the word, and it proves unfruitful. 23 As for what was sown on good soil, this is the one who hears the word and understands it. He indeed bears fruit and yields, in one case a hundredfold, in another sixty, and in another thirty.”

The Parable of the Weeds

24 He put another parable before them, saying, “The kingdom of heaven may be compared to a man who sowed good seed in his field, 25 but while his men were sleeping, his enemy came and sowed weeds* among the wheat and went away. 26 So when the plants came up and bore grain, then the weeds appeared also. 27 And the servants* of the master of the house came and said to him, ‘Master, did you not sow good seed in your field? How then does it have weeds?’ 28 He said to them, ‘An enemy has done this.’ So the servants said to him, ‘Then do you want us to go and gather them?’ 29 But he said, ‘No, lest in gathering the weeds you root up the wheat along with them. 30 Let both grow together until the harvest, and at harvest time I will tell the reapers, “Gather the weeds first and bind them in bundles to be burned, but gather the wheat into my barn.”’”

The Mustard Seed and the Leaven

31 He put another parable before them, saying, “The kingdom of heaven is like a grain of mustard seed that a man took and sowed in his field. 32 It is the smallest of all seeds, but when it has grown it is larger than all the garden plants and becomes a tree, so that the birds of the air come and make nests in its branches.” 33 He told them another parable. “The kingdom of heaven is like leaven that a woman took and hid in three measures of flour, till it was all leavened.”

Prophecy and Parables

34 All these things Jesus said to the crowds in parables; indeed, he said nothing to them without a parable. 35 This was to fulfill what was spoken by the prophet:* “I will open my mouth in parables; I will utter what has been hidden since the foundation of the world.”

The Parable of the Weeds Explained

36 Then he left the crowds and went into the house. And his disciples came to him, saying, “Explain to us the parable of the weeds of the field.” 37 He answered, “The one who sows the good seed is the Son of Man. 38 The field is the world, and the good seed is the sons of the kingdom. The weeds are the sons of the evil one, 39 and the enemy who sowed them is the devil. The harvest is the end of the age, and the reapers are angels. 40 Just as the weeds are gathered and burned with fire, so will it be at the end of the age. 41 The Son of Man will send his angels, and they will gather out of his kingdom all causes of sin and all law-breakers, 42 and throw them into the fiery furnace. In that place there will be weeping and gnashing of teeth. 43 Then the righteous will shine like the sun in the kingdom of their Father. He who has ears, let him hear.

The Parable of the Hidden Treasure

44 “The kingdom of heaven is like treasure hidden in a field, which a man found and covered up. Then in his joy he goes and sells all that he has and buys that field.

The Parable of the Pearl of Great Value

45 “Again, the kingdom of heaven is like a merchant in search of fine pearls, 46 who, on finding one pearl of great value, went and sold all that he had and bought it.

The Parable of the Net

47 “Again, the kingdom of heaven is like a net that was thrown into the sea and gathered fish of every kind. 48 When it was full, men drew it ashore and sat down and sorted the good into containers but threw away the bad. 49 So it will be at the end of the age. The angels will come out and separate the evil from the righteous 50 and throw them into the fiery furnace. In that place there will be weeping and gnashing of teeth.

New and Old Treasures

51 “Have you understood all these things?” They said to him, “Yes.” 52 And he said to them, “Therefore every scribe who has been trained for the kingdom of heaven is like a master of a house, who brings out of his treasure what is new and what is old.”

Jesus Rejected at Nazareth

53 And when Jesus had finished these parables, he went away from there, 54 and coming to his hometown he taught them in their synagogue, so that they were astonished, and said, “Where did this man get this wisdom and these mighty works? 55 Is not this the carpenter’s son? Is not his mother called Mary? And are not his brothers James and Joseph and Simon and Judas? 56 And are not all his sisters with us? Where then did this man get all these things?” 57 And they took offense at him. But Jesus said to them, “A prophet is not without honor except in his hometown and in his own household.” 58 And he did not do many mighty works there, because of their unbelief.

Bible Kralická

1 A v ten den vyšed Ježíš z domu, sedl podle moře. 2 I sešli se k němu zástupové mnozí, takže vstoupiv na lodí, seděl, všecken pak zástup stál na břehu. 3 I mluvil jim mnoho v podobenstvích, řka: Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval. 4 A když on rozsíval, některá seménka padla podle cesty, a přiletěli ptáci, i szobali je. 5 Jiná pak padla na místa skalnatá, kdežto neměla mnoho země; a rychle vzešla, protože neměla hlubokosti země. 6 Ale když slunce vzešlo, uvadla, a že neměla kořene, uschla. 7 Jiná pak padla v trní; i vzrostlo trní, a udusilo je. 8 A jiná padla v zemi dobrou; i vydalo užitek, některé stý, jiné šedesátý a jiné třidcátý. 9 Kdo má uši k slyšení, slyš. 10 Tedy přistoupivše učedlníci, řekli jemu: Proč jim v podobenstvích mluvíš? 11 On pak odpověděv, řekl jim: Nebo vám dáno jest znáti tajemství království nebeského, ale jim není dáno. 12 (Nebo kdož má, bude jemu dáno a rozhojníť se; ale kdož nemá, i to, což má, bude od něho odjato.) 13 Protoť v podobenstvích mluvím jim, že vidouce nevidí, a slyšíce neslyší, ani rozumějí. 14 A plní se na nich proroctví Izaiáše, řkoucí: Ušima uslyšíte, ale nesrozumíte; a hledíce, hleděti budete, ale neuzříte. 15 Nebo ztučnělo jest srdce lidu tohoto, a ušima těžce slyšeli a oči své zamhouřili, aby snad někdy neuzřeli očima a ušima neslyšeli a srdcem nesrozuměli, a neobrátili se, a já abych jich neuzdravil. 16 Ale oči vaše blahoslavené jsou, že vidí, i uši vaše, že slyší. 17 Amen zajisté pravím vám, že mnozí proroci a spravedliví žádali viděti to, což vy vidíte, a neviděli, a slyšeti to, což vy slyšíte, a neslyšeli. 18 Vy tedy slyšte podobenství rozsevače. 19 Každý, kdož slyší slovo království a nerozumí, přichází ten zlý a uchvacuje to, což jest vsáto v srdce jeho. To jest ten, kterýž podle cesty vsát jest. 20 Ale v skalnatou zemi vsátý, ten jest, kterýž slyší slovo, a hned je s radostí přijímá. 21 Než nemá v sobě kořene, ale jest časný, a když přichází soužení nebo protivenství pro slovo, hned se horší. 22 Ale mezi trní vsátý, ten jest, kterýž slyší slovo Boží, ale pečování tohoto světa a oklamání zboží udušuje slovo, i bývá učiněno bez užitku. 23 V dobrou pak zemi vsátý, ten jest, kterýž slyší slovo a rozumí, i ovoce nese a vydává, některé zajisté stý, a jiné šedesátý, jiné pak třidcátý. 24 Jiné podobenství předložil jim, řka: Podobno jest království nebeské člověku, rozsívajícímu dobré semeno na poli svém. 25 Když pak lidé zesnuli, přišel nepřítel jeho a nasál koukole mezi pšenici a odšel. 26 A když vzrostla bylina a užitek přinesla, tedy ukázal se i koukol. 27 I přistoupivše služebníci hospodáře toho, řekli jemu: Pane, všaks dobrého semene nasál na poli svém, kdeže se pak vzal koukol? 28 A on řekl jim: Nepřítel člověk to učinil. Služebníci pak řekli mu: Chceš-liž, tedy půjdeme a vytrháme jej? 29 On pak odpověděl: Nikoli, abyste trhajíce koukol, spolu s ním nevytrhali pšenice. 30 Nechte, ať obé spolu roste až do žni. A v čas žni dím žencům: Vytrhejte nejprv koukol a svažte jej v snopky k spálení, ale pšenici shromažďte do stodoly mé. 31 Jiné podobenství předložil jim, řka: Podobno jest království nebeské zrnu horčičnému, kteréž vzav člověk, vsál na poli svém. 32 Kteréžto zajisté nejmenší jest mezi všemi semeny, když pak vzroste, větší jest všech bylin, a bývá strom, takže ptactvo nebeské přiletíce, hnízda sobě dělají na ratolestech jeho. 33 Jiné podobenství mluvil jim, řka: Podobno jest království nebeské kvasu, kterýž vzavši žena, zadělala ve třech měřicích mouky, až by zkysalo všecko. 34 Toto všecko mluvil Ježíš v podobenstvích k zástupům, a bez podobenství nemluvil jim, 35 Aby se naplnilo povědění skrze proroka, řkoucího: Otevru v podobenstvích ústa svá, vypravovati budu skryté věci od založení světa. 36 Tedy rozpustiv zástupy, šel do domu Ježíš. I přistoupili k němu učedlníci jeho, řkouce: Vylož nám podobenství o koukoli toho pole. 37 On pak odpovídaje, řekl jim: Rozsevač dobrého semene jestiť Syn člověka. 38 A pole jest tento svět, dobré pak símě jsouť synové království, ale koukol jsou synové toho zlostníka. 39 A nepřítel, kterýž jej rozsívá, jestiť ďábel, ale žeň jest skonání světa, a ženci jsou andělé. 40 Protož jakož vytrhávají koukol a ohněm spalují, takť bude při skonání světa tohoto. 41 Pošle Syn člověka anděly své, i vyberouť z království jeho všecka pohoršení, i ty, kteříž činí nepravost, 42 A uvrhouť je do peci ohnivé. Tamť bude pláč a škřipení zubů. 43 A tehdážť spravedliví stkvíti se budou jako slunce v království Otce svého. Kdo má uši k slyšení, slyš. 44 Opět podobno jest království nebeské pokladu skrytému v poli, kterýž nalezna člověk, skrývá, a radostí pro něj odejde a prodá všecko, což má, a koupí pole to. 45 Opět podobno jest království nebeské člověku kupci, hledajícímu dobrých perel. 46 Kterýž nalezna jednu velmi drahou perlu, odšel a prodal všecko, což měl, a koupil ji. 47 Opět podobno jest království nebeské vrši puštěné do moře a ze všelikého plodu shromažďující; 48 Kteroužto, když naplněna byla, vytáhše na břeh a sedíce, vybírali, což dobrého bylo, v nádoby své, a což bylo zlého, preč zamítali. 49 Takť bude při skonání světa. Vyjdou andělé a oddělí zlé z prostředku spravedlivých, 50 A uvrhou je do peci ohnivé. Tamť bude pláč a škřipení zubů. 51 Potom dí jim Ježíš: Srozuměli-li jste tomuto všemu? Řekli jemu: I ovšem, Pane. 52 On pak řekl jim: Protož každý učitel umělý v království nebeském podoben jest člověku hospodáři, kterýž vynáší z pokladu svého nové i staré věci. 53 I stalo se, když dokonal Ježíš podobenství tato, bral se odtud. 54 A přišed do vlasti své, učil je v školách jejich, takže se velmi divili, řkouce: Odkud má tento moudrost tuto a moc tuto? 55 Zdaliž tento není syn tesařův? a zdaliž matka jeho neslove Maria a bratří jeho Jakub a Jozes a Šimon a Judas? 56 A sestry jeho zdaliž také všecky u nás nejsou? Odkudž tedy má tyto všecky věci? 57 I zhoršili se na něm. A Ježíš řekl: Není prorok beze cti, než v své vlasti a v domu svém. 58 I neučinil tu mnoho divů, pro nevěru jejich.

Matthäus 13 | English Standard Version Bible Kralická